Má Andrej Babiš vaši důvěru? (Ptáme se od 25.3.2025)Anketa
„Realita rychle nastupuje a Evropě se předvídatelně nedaří plnit své šílené cíle,“ poznamenává Greenwald. A poukazuje i na nedávný únik konverzace činitelů z Bílého domu, v němž poradce pro národní bezpečnost USA Michael Waltz americkému viceprezidentu J. D. Vancovi při debatě o zásahu v Jemenu naznačil, že boj proti tamním teroristům zůstává na USA – i přestože dle Vance v oblasti mají jen triviální zájmy – jelikož Evropa není schopná na bezpečnostní riziko sama reagovat.
Greenwald také ve svém pořadu Systém Update podotkl, že si povšiml, že vůbec nejsilnější rétoriku, volající pro pokračování války na Ukrajině, používají v Evropě němečtí zelení v čele s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou či šéfka unijní zahraniční a bezpečnostní politiky Kaja Kallasová.
Připomenul, že po roztržce prezidenta USA Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to byla právě estonská politička Kallasová, kdo vyzýval, aby se našel nový světový lídr.
„Ukrajina je Evropa! Stojíme za Ukrajinou. Zvýšíme naši podporu Ukrajině, aby mohla pokračovat v boji proti agresorovi. Dnes se ukázalo, že svobodný svět potřebuje nového lídra. Je na nás, Evropanech, abychom tuto výzvu přijali,“ hlásala.
Ukraine is Europe!
— Kaja Kallas (@kajakallas) February 28, 2025
We stand by Ukraine.
We will step up our support to Ukraine so that they can continue to fight back the agressor.
Today, it became clear that the free world needs a new leader. It’s up to us, Europeans, to take this challenge.
„Představte si estonského premiéra, jak říká, že je lídrem svobodného světa. Nikoliv Spojené státy,“ pobavila amerického novináře slova Kallasové, jež až do loňského července působila ve funkci předsedkyně estonské vlády.
Šokovala ho též její slova o „ukrajinském vítězství“, ke kterému se vyjadřovala ve svém projevu v druhé půlce ledna, když prohlásila, že s pomocí Evropanů Ukrajinci „mohou vyhrát válku“. „Prohlášení, že Ukrajinci mohou vyhrát válku, znamenající vyhnání ruských jednotek ze všech koutů Ukrajiny včetně Krymu, v tomto čase už znamená šílenství,“ podotkl Greenwald a že vzhledem k historii chápe estonský pohled na Rusko, avšak je potřeba, aby Kallasová „pobrala realitu“, v níž EU nedokáže tato slova nikterak podložit činy.
A nemálo ho také překvapila slova šéfky unijní diplomacie o tom, že by bylo prospěšné Rusko rozdělit na několik částí. Podle amerického novináře už v tomto případě nejde o nic jiného, než „pohádkové myšlení“.
Ever since Trump made his intentions to end the war in Ukraine clear, EU leaders have vowed to become tough militaristic superpowers to fight Russia. But reality is quickly setting in, and Europe is predictably failing to meet its deranged goals: pic.twitter.com/N79xjdnmQv
— System Update (@SystemUpdate_) March 27, 2025
O „lámání jednoty“ v Evropě na pozadí slovutných prohlášení o zbrojení hovoří také analýza amerického deníku The New York Times.
List popisuje, že evropští lídři dokáží o podpoře Ukrajiny a obraně tvrdě mluvit, ale tím věci také častokrát končí, jelikož i nově oznámené financování zbrojení skončilo v problémech kvůli části unijních zemí, stavějících se proti kolektivnímu zadlužování na obranu.
Všímá si, že proti zbrojení v tomto duchu je nejen Maďarsko, ale také například Nizozemci, kteří „nejsou příznivci zvyšování kolektivního dluhu na obranu“, a též Itálie a Španělsko, jimž měl podle NYT připadat „trochu agresivní“ plán na vyzbrojení Evropy „ReArm Europe“ a bylo nutné jej přejmenován na „Připravenost 2030“.
Připomíná, že vyhořel i plán Kallasové na podporu Ukrajiny pomocí fixní části národního důchodu unijních států či peníze určené napadené zemi na dělostřelecké granáty, jelikož proti byly dle vyjádření jednoho z představitelů EU pro NYT Slovensko, Itálie či Francie. Země trvaly na tom, aby příspěvky Ukrajině zůstaly dobrovolné, bilaterální a Bruselem nevyžadované.
Naráží také naléhání na zbrojení na dluh, jelikož to podle mínění NYT sice uspěje u málo zadluženého Německa, ale pro země jako Itálie a Španělsko, „které se mohou cítit daleko od Ruska a mají své vlastní fiskální problémy, to nemusí být snadná volba“.
A nejen pro ně. „Francie, navzdory silným slovům prezidenta Emmanuela Macrona o evropské ‚strategické autonomii‘ a jeho touze vést kontinent, je sama hluboce zadlužená a hromadění dalších dluhů je politicky a ekonomicky riskantní,“ zaznívá, že otázkou je také přístup Paříže.
Situaci popsal nejlépe belgický premiér Bart De Wever, když minulý týden pochválil Macrona za to, že sestavil „koalici ochotných“ na posílení vojenské pomoci Ukrajině. „Jsme ochotni – ale ochotni udělat, co přesně?“ ptal se.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas