„Jiří Hodač (tehdejší generální ředitel ČT – pozn.red.) měl policejní ochranku, kterou mu přidělil ministr vnitra, protože vyhodnotil, že je opravdu ohrožen. Ten den měl jít Jiří Hodač do Parlamentu, jenže tam nepřišel a tak mi manžel zavolal, abych se šla podívat k němu do Vršovic, protože jsem shodou okolností byla nedaleko jeho bydliště ve filmové střižně,“ uvedla svou vzpomínku.
Na místě byli policisté, kteří jí řekli, že z bytu slyší divné sténání, ale báli se vyrazit dveře, protože k tomu prý musí dát souhlas majitel bytu, jinak by škody šly za policií. A taktéž přítomná Hodačova příbuzná se rovněž bála dát k tomu pokyn. „Tak jsem ten pokyn dala sama,“ uvedla s tím, že hned volala záchranku. Hodač byl podle jejích vzpomínek na zemi v hrozném stavu, ale záchranka naštěstí dorazila rychle, Hodače stabilizovala a odvezla do nemocnice.
„Když se posléze v Parlamentu mluvilo o jeho stavu jako o diplomatické chorobě, jistě si každý dovede představit, jak mnou cloumal vztek. Mezitím mi můj známý ze záchranky volal, že neví vůbec, co má dělat. Že Jiřího Hodače nepřijali v nemocnici v Obloukové, nepřijali ho na Karláku, ani na Vinohradech, prostě ho nepřijali nikde. Ač to dneska všichni svorně popírají. V České televizi ve stejné chvíli hráli písničku Táhněte do háje. A Václav Havel, který má v této zemi nejlepší zdravotní péči, se tam promenoval s mašlí v klopě až na zem. Mimochodem, červenobílou vzbouřeneckou bikolóru nosila i paní Dagmar. A Václav Havel si dovolil plivat na Jiřího Hodače, jemuž tento stát tu nejzákladnější zdravotní péči odepřel,“ vzpomínala účastnice dění.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas