Za konkrétní krok k začátku konce automobilového průmyslu v Evropě považuje přitom jednoznačně elektromobily.

Otázka ochrany klimatu je pro řadu členských zemí EU jedním z klíčových témat pro práci Unie v příštích letech. Osm z nich, například Francie, Nizozemsko či Belgie, před summitem ve společném dokumentu vyzvalo k tomu, aby například čtvrtina budoucího rozpočtu Unie přímo směřovala do oblastí s touto problematikou spojených, včetně vývoje a výroby bezemisních automobilů, nových baterií a udržitelné mobility. Navrhly také, aby Unie byla nejpozději v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů.

Podle Babiše si chce Česká republika dál zachovat právo rozhodovat sama o svém energetickém mixu, tedy o tom, z jakých zdrojů svou energii vyrábí. „Nechápu, proč jádro, které nemá emise, se nezapočítává do závazků na cíle u obnovitelných zdrojů,“ poznamenal český premiér.

Klimatická problematika je jedním z bodů, kde se pohledy členských států Unie na budoucí cestu liší. Připravená deklarace dnešní schůzky v Sibiu, kde chce EU především demonstrovat svou jednotu, proto toto téma obchází a zmiňuje jen potřebu zajistit budoucnost dalším generacím Evropanů a připravit Unii tak, aby byla schopná se vypořádat s klíčovými výzvami 21. století.

Český premiér připomněl, že o klimatické problematice dlouze diskutovali lídři už na posledním řádném unijním summitu v Bruselu. „Měli bychom být racionální,“ podotkl Babiš s tím, že je důležité, aby po květnových volbách neseděli v europarlamentu anarchisté typu Zelení, Piráti.

Podle něj není Unie, která sama produkuje ani ne desetinu celosvětových skleníkových plynů, schopna přesvědčit o potřebě dodržovat příslušné závazky své partnery a konkurenty, jako je Čína či Spojené státy.