Americký prezident Joe Biden prozradil, že hodlá svůj mandát obhajovat i v příštích prezidentských volbách, které se mají uskutečnit příští rok na podzim. Oficiálně však kandidaturu zatím neoznámil. „Mám v plánu kandidovat. Nejsme ale ještě připraveni to oznámit,“ uvedl současný prezident Bílého domu v rozhovoru pro televizi NBC. Biden by v případě další kandidatury musel nejprve získat nominaci Demokratické strany v tzv. primárkách, v nichž by se o přízeň voličů utkal s ostatními demokratickými uchazeči. Dva soupeři už svou kandidaturu oznámili. Bidena chce v boji o nominaci Demokratické strany vyzvat advokát a aktivista Robert F. Kennedy Jr., synovec někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho, a spisovatelka Marianne Williamsonová.

Bidenovi zatím stojí v cestě za druhým volebním obdobím v Bílém domě jedna překážka: nízká popularita. Všeobecná politická podpora Bidenova vládnutí napříč obyvatelstvem se v průzkumech veřejného mínění dlouhodobě pohybuje kolem 40 %. Pokud však jde o potenciální hlasy v dalších volbách, čísla jsou pro Bidena ještě horší. Podle nedávného průzkumu televize CNN si pouze třetina Američanů myslí, že by si Biden zasloužil být zvolen prezidentem podruhé. Z Bidenovy případné kandidatury v roce 2024 navíc nejsou nikterak nadšení ani jeho vlastní spolustraníci. Letošní únorový průzkum The Associated Press-NORC Center for Public Affairs Research naznačuje, že pouze 37 % voličů demokratů si přeje, aby současný prezident znovu kandidoval. Ještě loni na podzim, krátce před konáním voleb do Kongresu, přitom Bidenovu druhou kandidaturu podporovalo 52 % demokratů.

Kritici Bidenovy další kandidatury poukazují zejména na jeho pokročilý věk a s ním související zdravotní stav. Současnému prezidentovi bude v době konání příštích voleb 82 let. Dlouhodobě se navíc ve veřejném prostoru objevují pochybnosti o stavu Bidenových kognitivních funkcí, především v souvislosti s některými jeho verbálními projevy, které na pozorovatele působí zmateně až nesouvisle. V roce 2021 Biden při trilaterálním jednání mezi lídry USA, Británie a Austrálie zapomněl jméno tehdejšího australského premiéra Scotta Morrisona, kterého oslovil jako „ten chlapík tam zdola“. Bývalou britskou premiérku Theresu Mayovou si Biden pro změnu opakovaně pletl s již dlouho zesnulou Margaret Thatcherovou. Během poslední prezidentské kampaně Biden dokonce zapomněl, o jakou funkci se uchází, když sám sebe označil za kandidáta do senátu. Jindy zase vůbec nevěděl, kde je.

Podle průzkumu z loňského léta se 59 % Američanů obává o stav duševního zdraví prezidenta Bidena, z nichž 36 % dokonce projevuje závažné obavy.

Pokud Biden nakonec porazí své vyzyvatele v primárkách a získá nominaci Demokratické strany, je šance, že si zopakuje volební duel s republikánským exprezidentem Donaldem Trumpem, s nímž se utkal v posledních volbách v roce 2020. Právě Trump je nyní největším favoritem opozičních republikánů; do bitvy o Bílý dům jej chce vyslat 54 % republikánských voličů. Jako druhý, avšak daleko za ním, pokulhává guvernér Floridy Ron DeSantis s podporou 24 %. Trumpův náskok ve volebních průzkumech se dále prohlubuje, a to i navzdory trestnímu stíhání, kterému státník nyní čelí. Exprezident byl minulý týden obžalován porotou v New Yorku z trestného činu falšování obchodních záznamů, za což mu teoreticky hrozí trest odnětí svobody až na 136 let. Trump vinu odmítá a své stíhání označuje za politický proces. „Tito gauneři a radikálně levicové příšery obvinily 45. amerického prezidenta a vedoucího republikánského kandidáta na prezidenta v roce 2024. Je to útok na naši zemi, který ještě nikdo nezažil,“ prohlásil bývalý prezident.

Pokud však cílem obžaloby mělo být Trumpa politicky zdiskreditovat, výsledek je zatím spíše opačný. „Republikáni se téměř unisono postavili za Trumpa. U jejich voličů to vypadá, že obžaloba vyvolala efekt sjednocení, kdy Trump proti DeSantisovi v průzkumech dál posiluje, a teď už to vypadá, že to má napůl v kapse,“ říká amerikanista Jiří Pondělíček.

Pokud se v roce 2024 o prezidentské křeslo opět utkají Trump s Bidenem, Spojené státy budou mít potřetí za sebou nejstaršího prezidenta v historii, ať už vyhraje kterýkoliv z nich. V některých médiích už se dokonce píše, že z USA se stala gerontokracie. „Není to normální situace. Ve světě to není příliš běžné, spíše než v demokraciích, kde kandidáti stojí před voliči v řádných volbách, je tento scénář běžný v dlouholetých diktaturách, kde slouží až do svých osmdesáti a devadesáti let – jako Robert Mugabe v Zimbabwe, 95 let. Žádná společnost z žebříčku Fortune 500 by ani zdaleka neměla generálního ředitele v sedmdesáti, natož v osmdesáti, ale vůdce nejmocnějšího státu světa vede osmdesátník a v roce 2024 by potenciálně mohli kandidovat dva osmdesátníci,“ říká politolog Mark Jones z Rice University. Zároveň ale podotýká, že mezi dvěma politiky je velký rozdíl, co se týče fyzické kondice.

„Trump nemá stejné problémy jako Biden. Nezdá se, že by měl takové výpadky jako Biden, pokud jde o ostrost myšlení. Trump stále chodí na shromáždění a bez jakýchkoli problémů šíří svou značku mezi svou základnu,“ vysvětluje Jones.