V pořadu ČT Otázky Václava Moravce se sešli tři ekonomové. Helena Horská, členka Národní rozpočtové rady vlády (NERV); Jiří Rusnok, bývalý guvernér České národní banky; a Jan Švejnar, profesor ekonomie a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Rusnok trval na tom, že musíme pracovat na budoucnosti, zaměřit se na prosperitu. Vysvětlil, že lidé jsou unavení neustálým narativem o reformách a změnách. „Ti lidé jsou reformami unavení,“ řekl a dodal, že ani vláda to nesmí přehánět. „Kdyby přišli s těmi reformami, co navrhuje NERV, ztratí politický kredit,“ ukázal Rusnok.

Švejnar zkonstatoval, že Česká republika trpí velkými úroky u státního dluhu. „Půjčujeme si za velké úroky. Bylo by lepší půjčit si, když byly nízké úroky,“ řekl Švejnar a ukázal na Itálii a některé státy USA. „Itálie to udělala. I Texas si takto půjčil. A pak úroky byly prakticky nulové. To jsme promarnili,“ zhodnotil ekonom Švejnar. Zkritizoval i politiku zaměřenou jen na deficit. „Zaměření na deficit není dobré, stát se má zaměřit na investice a rozvoj,“ ukázal a zhodnotil, že přesně to se nám nepovedlo. „U nás za posledních několik let se to nepovedlo.“ A dal za příklad sousední Polsko, které se zaměřilo na růst životní úrovně svých obyvatel a na prosperitu. A daří se mu to. „V Polsku životní úroveň roste, mělo by pro nás být příkladem,“ podotkl Švejnar.

Horská zmínila, že nemůžeme očekávat, že se vše spraví za dva roky vyšších investic. Narážela tím na vyšší investice v dopravě, které minulé vlády podcenily, a tak vyšší investice dnes jen dohánějí zanedbaný stav z minulých let. „Nemůžeme očekávat, že za dva roky vyšších investic schodek v dopravě vyrovnáme. To platí i pro školství,“ řekla Horská.

A zdůraznila, že stát, aby vyřešil svou nepříliš pozitivní ekonomickou situaci, musí proškrtat samotnou agendu státu. Nikoliv škrtat jen jednotlivá místa. „Problémem je příliš mnoho agend státu. Nevyřešíme to, když budeme přemýšlet, kde škrtat, ale když budeme přemýšlet o množství agend státu a o jejich škrtání, škrtání celých agend. To by vedlo ke kýženému zeštíhlení státu a k uvolnění trhu soukromému sektoru,“ prohlásila Horská.

Rusnok poukázal na to, že v posledních letech neúměrně narostla role státu ve společnosti. A to nejen u nás, ale v celém světě. „V posledních letech se ve světě posílila role státu. Proběhla ekonomická krize 2008/2009, volalo se o pomoc od státu. Proběhl covid, zase se volalo po pomoci od státu. Teď je tu válka na Ukrajině, zase se volá po pomoci od státu. Společnost se vždy obrátí na stát, je to taková pojišťovna společnosti,“ vysvětlil Rusnok. Dodal, že právě to nás stahuje dolů. „Stát zaměstnává moc lidí, ale objednávka neklesá. Stát nemá být menší, ale efektivnější, musí své agendy řešit s daleko větší efektivitou.“

Ale právě u té efektivity je Rusnok na vážkách. Popsal, proč je zefektivnění státu problematické. Na vině je to, že stát řídí politici, a těm jde vždy o to, aby byli znovu zvoleni. Tedy nevolí příliš radikální, reformní cestu. Protože by je stála politickou moc. „Manažery státu jsou politici a ti mají krátký horizont, pro ně je důležité být populární, a to se zefektivněním nejde dohromady, protože politici by museli udělat velkou řadu nepopulárních rozhodnutí. Z jejich pohledu, z pohledu udržení moci, je to problematické. Tedy to neudělají,“ vyjádřil svou skepsí Rusnok.

Téma se přesunulo ke zvyšování platů ve státní sféře. Odbory požadovaly zvednout platy o 15 %, ministr Stanjura v návrhu rozpočtu naplánoval jen o 3,6 %. Po vyjednávání nasypal na platy státním zaměstnancům 24 miliard, které zaručí zvýšení o 8 %. Odbory požadují minimálně 10 %.

Rusnok volání po vyšších platech chápe. Už jen proto, že reálné mzdy v Česku klesly nejvíce z celé Evropy, a to o 20 %. A bylo by podle něho nemožné, kdyby se ve státní sféře platy nezvedaly. „Platy se propadly o 20 %, to je nehratelné ponechat tam jen 3,6 % zvýšení,“ řekl. A dodal, že mluvíme o 800 tisících lidí, již se reálně snížily mzdy. 800 tisíc lidí, to je podle Rusnoka velká skupina lidí, kteří hýbou čísly spotřeby. A pokud budou mít malé příjmy, sníží se i spotřeba, tedy i výběr do státní kasy. „Musíte tu spotřebu podržet, když tak pracuje 800 tisíc lidí,“ řekl. A že je to důležité obzvláště s ohledem na to, že v této skupině je většina nízko a středněpříjmových. „Většina těchto lidí jsou ti nízko a středněpříjmoví a nemají finanční polštář,“ upozornil Rusnok.

S Rusnokem souhlasí Švejnar. I podle něho jsme stanuli na straně poražených, co se platů týká. „Reálné platy u nás klesly podstatně; je třeba je zvýšit,“ potvrdil. Ale zároveň zdůraznil, že je nutno uvažovat o oblastech s přidanou hodnotou. „Jsou oblasti, kde je produktivita vysoká, a ty lidi v nich pracující je nutno zaplatit. Ale jsou i oblasti neproduktivní; lidé z těchto oblastí by měli jít do soukromé sféry,“ řekl Švejnar s tím, že tam by mohl a měl stát šetřit.

A upozornil na nutnost reforem. Sice nepopulárních, politicky složitých, ale nyní nesmírně nutných.  „Ekonomika, která neroste, lidem s nízkými příjmy nedává smysl, je tedy čas na reformy,“ poukázal Švejnar. „Pokud budeme na hranici stagnace, nebude to pro společnost ani pro ekonomiku dobré, a jestli to neudělá tato vláda, zůstane to na té další,“ zdůraznil s tím, že v tom případě se ale nutné reformy odsouvají v čase a ekonomickou stagnaci jen prodlužují. „Tato vláda musí začít s reformami i přesto, že má rok do konce mandátu,“ nabádá Švejnar vládu Petra Fialy k politické odvaze.

Pro ekonomku Horskou se stalo uhelným kamenem ušetření peněz ze snižování agend státu. A poukázala na příliš mnoho obcí v České republice. Uznala, že rušení obcí a převádění jejich řízení na obce větší je politicky velmi neprůchodné. Tak doporučila, aby obce vzájemně spolupracovaly. „Na ekonomických projektech by měly obce spolupracovat, na zřizování škol a podobně,“ řekl Horská s tím, že by sdružení několika obcí mohlo mít jen jednu agendu pro školy a tím by se ušetřily veřejné rozpočty. „Vnitro by si mělo udělat analýzu,“ vyzvala k akci ministra Víta Rakušana.

„Chápu, že radikální snížení počtu obcí není politicky průchodné, ale obce by mohly alespoň spolupracovat, protože to je cesta k úsporám. Za každou agendou stojí spousta lidí, agendy by se mohly sjednotit,“ zdůraznila Horská i opatření, které NERV vládě dlouhodobě důrazně doporučuje.

Kritizovala i plošné zvyšování mezd ve státní sféře, to je neefektivní. Zvyšovat platy se podle ní mají zespoda, od těch nejchudších. „Plošné zvyšování mezd je neefektivní, má se zvyšovat u nejchudších, kteří jsou často pod minimální mzdou, což je nehorázné,“ vysvětlila svůj postoj Horská. A poukázala na iniciativu ministerstva práce a sociálních věcí, které navrhlo právě to, že by se platy zvyšovaly prioritně těm s nejmenšími platy. „Plošné zvyšování jde proti efektivitě,“ zopakovala.

Rusnok zmínil, že drtivá část státního rozpočtu je dána už dopředu, a že řešit to by mohla i umělá inteligence. „Náš rozpočet je úloha pro umělou inteligenci. 93 % je předurčených, to stačí pustit do stroje,“ řekl. A že manévrovací prostor pro vládu se citelně zmenšuje. „Operační prostor vlády se stále zmenšuje. 7 % může vláda rozhodnout,“ poznamenal.

Švejnar poukázal na to, kde se staly v minulosti chyby, které vedly k nynějšímu nepříliš utěšenému stavu ekonomiky. A zmínil zrušení superhrubé mzdy, ke kterému došlo v roce 2021 společnou rukou ANO, ODS a SPD. „Zrušení superhrubé mzdy vytvořilo problém, který teď vláda řeší,“ řekl Švejnar a ukázal, k čemu to vedlo. „V důsledku vláda přidala vysokopříjmovým rodinám, ale nízkopříjmovým rodinám ubrala.“

A rozebral i politický boj proti vládou Andreje Babiše vytvořenému systému Elektronické evidence tržeb (EET). Ten vláda Petra Fialy po svém nástupu do Strakovy akademie okamžitě celý zrušila. „Zásah do příjmů státní kasy bylo i zrušení EET,“ vyčetl Švejnar vládě Petra Fialy.

Rusnok zmínil i zdanění těch nejbohatších, které je podle něho v porovnání se zbytkem Evropy tristní. „Máme extrémně nízké daně pro vysokopříjmové lidi – zdanění těchto lidí oproti těm chudým je v podstatě poloviční.“ Rusnok je přesvědčen, že vláda Petra Fialy považuje vysokopříjmovou část populace za svou voličskou skupinu, takže ji chrání. A oni na oplátku chrání vládu. „Je to obrovská skupina středně a vysokopříjmových, kteří mají neskutečné daňové výhody,“ řekl Rusnok a dodal, že „v současnosti nehraje roli u zdanění výše výdělku,“ čímž upozornil na nespravedlivý daňový systém v České republice.