Po zvolení Stanislava Křečka novým ombudsmanem se spustila vyhrocená názorová bitka. Jeden tábor spokojeně tleská a raduje se, že úřad bude odpolitizován a přestane fungovat ideologicky, druzí bijí na poplach, že člověk jako Křeček tam nemá co dělat. Vy patříte k těm prvním, máte ale pochopení pro argumenty druhé strany?

Nemám, ani v nejmenším. To, co druhá strana předvádí, je směs pomluv, dezinformací, nactiutrhačství, demagogie, nemluvě o pověstném dvojím metru, který tahle povedená partička vždy a všude používá.

Miroslav Kalousek Křečkovo zvolení komentoval slovy „jsme v hajzlu“. Znamená to snad konec světa?

Jestli je v hajzlu Miroslav Kalousek, je to jen dobře. A jestli ještě úplně není, tak už aby to bylo. Tenhle ubožák se se mnou nedávno na Twitteru hádal, že Rada České televize je prý správní orgán „sui generis“, a proto její členové musejí držet tu „správnou“ státní linii. Samozřejmě že je to naprostá pitomost. Půvabné ale bylo, že jeho podkuřovači mu za tuhle kravinu mohutně tleskali. Přemýšlím, zdali je pan poslanec Kalousek trouba, či pouze trouba „sui generis“.

Řada poslanců po volbě přiznala, že k rozhodnutí podpořit Stanislava Křečka je přesvědčila i snaha Milionu chvilek pro demokracii hrozit demonstracemi. Ty se nakonec uskuteční. Neměli bychom to ale brát jako legitimní naplnění ústavního práva na vyjádření názoru?

Jedna věc je vyslovení názoru, jiná věc je vydírání, vyhrožování a denunciace názorových protivníků. Jsme svědky toho druhého.

V čem spatřujete největší problém veřejného nátlaku, který na poslance ze strany Milionu chvilek i jiných probíhal? Podobně by tyto spolky rády ovlivnily třeba volbu členů Rady ČT a další důležité kroky.

Takřka v přímém přenosu vidíme naprosto bezprecedentní pošlapávání našich práv. Česká ústava každému občanovi zaručuje právo volit a být volen. Nejen do Parlamentu, nýbrž i do jiných orgánů. Případná omezení stanovuje zákon. Ale nejde tu jen o partičku samozvaných hnědokošilatých chvilkařů, kteří si z protestů a hlouposti svých podporovatelů udělali prima živobytí, ale také o ústavní činitele, kteří svým konáním porušují přísahu, kterou složili. Mám na mysli skupinu 19 senátorů, kteří nestoudným způsobem atakují Českou biskupskou konferenci a její nominantku do Rady ČT, mladou ekonomku Hanu Lipovskou.