První dotaz je od Standy Kadeřábka. V prvé řadě chválí pana Hermana za důsledné odpovídání na otázky čtenářů. A táže se: „Nevíte kolik v dnešních cenách jsou nesplacené válečné reparace Německa vůči nám?“ Prý našel několik různých čísel a podle wikipedie prý Německo splatilo pouze 0,09 % z příslušné částky. A doplňuje svou otázku: „Dále, z jednoho zdroje jsem se dočetl, že reparace určené pro Československo, se dělí mezi ČR a SR cca v poměru 3:2, nevíte proč?“ Slovenská republika byla za druhé světové války fašistickým státem a populaci má přibližně poloviční, proč tedy vychází poměr v její prospěch?

Daniel Herman považuje tuto kapitolu česko-německé historie za uzavřenou, neboť došlo k podepsání Česko-německé deklarace v r. 1997 tehdejším premiérem Václavem Klausem a německým kancléřem Helmutem Kohlem. S podrobnějšími dotazy odkazuje čtenáře na ministerstvo zahraničních věcí.

Další dotaz je od Jiřího Buriánka, který se netají svými pocity na adresu Daniela Hermana. Píše doslova: „Pane Herman... nemám vás rád a nerespektuji vás, protože jako ministr kultury jste se nízce vykroutil z mého dotazu na zmizelou a i komunisty ctěnou a nedotknutou Masarykovu sbírku zlata při založení republiky.“ Jeho dotaz se však týká sudetských Němců. Říká: „92 %, to není překlep, ale ověřený údaj, bylo z dospělé populace sudetských Němců v r.1938 členy Henleinovy s Hitlerem unisono řvoucí SdP.“ Ptá se, zda tedy bude Herman podsouvat Benešovi rozhodnutí, na kterém se usnesly tři mocnosti a považovat odsun „nácků a fašounů“ za nespravedlivý odsun.

Na tuto otázku Daniel Herman neodpověděl, řka, že odpovídá jenom na seriózní dotazy.

I další čtenář se dotýká poválečného odsunu, ale o dost méně útočně. Čtenář či čtenářka pod přezdívkou Zinka píše: „21.6. se vás zeptal jeden čtenář, jak hodnotíte výrok Merkelové, která řekla, že poválečné vyhnání Němců nebylo žádné ospravedlnění. Odpověděl jste, že ‘A. Merkelová pouze citovala Česko-německou deklaraci, kterou v roce 1997 podepsali V. Klaus a H. Kohl. Populisté v různých stranách z toho hned udělali svou propagaci.‘.“ Zinka píše, že kdyby Herman četl deklaraci, nemohl by toto říci a připomíná Hermanovi, že Merkelová tak učinila právě v měsíci, kdy si Češi připomínají výročí vypálení Lidic. A na závěr tvrdí, že i deklarace samotná je nevyvážená a kdo ji podepsal je vlastizrádce.

Daniel Herman děkuje tomuto čtenáři za názor a věc nerozvíjí.

Jako poslední řešil Daniel Herman otázku od tzv. obyčejného občana. Ptá se, proč pan Herman kandiduje do Senátu vzhledem k převažujícímu názoru veřejnosti na jeho působení v politice. Daniel Herman odpovídá: „Vede mě k tomu odpovědnost za naši krásnou zemi v srdci Evropy. Převažující názor veřejnosti ukáží právě ony senátní volby.“