Lipovská konstatovala, že názor spolku Milion chvilek je jen jedním z řady názorů, které ve společnosti zaznívají, a kdyby demokracie neobstála v soutěži názorů, byla by na tom prý velmi špatně. Cítí však, že demokracie dovoluje vznikat i těm idejím, které ji nakonec mohou zlikvidovat.

„Parlamentní demokracie je založena na pluralitě názorů. A kdyby parlamentní demokracie neustála jeden z mnoha názorů, který představuje spolek Milion chvilek, tak by na tom byla opravdu velmi špatně. Nijak nesympatizuji s Milionem chvilek. Na druhou stranu věřím v soutěž názorů, v soutěž ideologií a uznávám, že demokracie je slabá v tom, že umožňuje vznik ideologií, které ji chtějí likvidovat,“ uvedla Lipovská.

Milionu chvilek se podle Lipovské přikládá moc velká váha, ale i tak tento spolek považuje za nebezpečný. Vinu na jeho vzniku podle ekonomky nesou konzervativně myslící lidé.

„Protože pravděpodobně nejsme schopni dostatečně obhajovat naše hodnoty, naše ideje a naše názory. Jinými slovy, vzniká tady jakési nálepkové vakuum, které je třeba vyplnit. Konzervativní hodnoty, hodnoty, na kterých demokracie stojí, hodnoty, díky kterým Milion chvilek mohl vzniknout a může fungovat, ať už zhoubně, nebo nezhoubně, to nechám na posouzení každého konkrétního člověka, tak tyto hodnoty musíme znovu každou novou generaci učit,“ vyjádřila svůj názor dáma, která se narodila až po roce 1989.

Jak tedy vnímá sametovou revoluci? Rozhodně podle ní nešlo o revoluci.

„Pro mě sametová revoluce znamenala zhroucení nefungujícího hospodářského systému pod tlakem jeho vlastní neschopnosti, jeho vlastní neudržitelnosti. Nevidím to rozhodně jako převrat a nedovolím si to považovat za revoluci v původním slova smyslu slova revoluce, ale jako přechod. Přechod, který vedl zemi od centrálně plánované ekonomiky sovětského typu ke kapitalismu, ke svobodnému trhu, k volné soutěži politických stran a k demokracii,“ vyložila svůj pohled na samet Lipovská.

Stranou její pozornosti nezůstala ani ekonomická transformace z 90. let 20. století. Zdůraznila, že každá ekonomická transformace probíhá na hřišti vymezeném zákony a zákony tehdy připravovali i právníci. Často právníci spjatí s komunistickým režimem. „Myslím, že typickým představitelem je předseda Ústavního soudu pan Pavel Rychetský,“ dala příklad ekonomka. „To je příklad právníka, který se tak či onak úspěšně podílel na fungování obou dvou právních systémů,“ doplnila ještě.

„Jinými slovy, pokud dnes kritizuje tvorbu zákonů na začátku 90. let, tak já si toho hluboce vážím, protože je velmi sebekritický a kritizuje velmi tvrdým způsobem svou vlastní práci,“ šila do Rychetského Lipovská.   

Poukázala na to, že kromě velké privatizace proběhla i malá privatizace, privatizace malých restaurací, prodejen potravin a tak podobně, která podle jejího názoru proběhla úspěšně, byť i tady banky půjčovaly peníze na problematické projekty. V kupónové privatizaci se pak podle ní lidé naučili, jak vlastně funguje kapitalismus a ten za 1 035 korun za kupónovou knížku.

Nakonec kritizovala ty své spoluobčany, kteří nechtějí nechat ve společnosti zaznít odlišné názory. Reagovala na slova svého univerzitního kolegy Lukáše Blinky, odborného asistenta na katedře mediálních studií a žurnalistiky, kterému se nelíbilo, že na brněnské univerzitní konferenci ke 30. výročí sametové revoluce mluvil exprezident Václav Klaus. Dokonce tuto konferenci zahajoval.

„Dovolím si zlá a ošklivá slovíčka. Tohle kolegové posrali, je to ostuda Masarykovy univerzity,“ napsal odborný asistent na sociální síti Facebook.  

Lipovská oponovala, že se po sametové revoluci otevřelo pole pro soutěž názorů.

„Pokud nejste schopna si své stanovisko obhájit a snažíte se člověka diskvalifikovat tím, že řeknete, že on vůbec nemá přednášet, tak to znamená buď to, že sama nemáte naprosto žádné argumenty, nebo že nemáte žádný hodnotový aparát, nebo že jste zbabělec a bojíte se střetu a konfliktu. A já, protože jsem o této katedře předtím neslyšela, tak si netroufám posuzovat, která z těchto tří možností se týká pisatele těchto slov,“ pravila ekonomka.