45. prezident USA Donald Trump vždy vystupoval jako přítel Izraele. Jemu a jeho administrativě se podařilo něco, co se celá léta nedařilo. Spojené arabské emiráty a další arabské státy začaly brát Izrael na vědomí a začaly s ním navazovat diplomatické vztahy.

Někdejší český vyslanec v Izraeli Tomáš Pojar, který byl též prvním náměstkem ministra zahraničí Karla Schwarzenberga považuje tuto činnost americké administrativy za záslužnou.

Jenže během svého mandátu si Trump kazil pověst a na závěru prezidentství se podle Pojara choval tak nepřijatelně, že tím tento svůj odkaz zcela znehodnotil, pošlapal a překryl.

„Upřímně, jeho odkaz byl již tak dost poničený, že to asi o moc horší nebude. Stále ale platí, že vládl lépe, než je mu dnes přisuzováno. Přinejmenším první tři roky. Styl a rétorika však byly často nechutné, což také jednoznačně vedlo k útoku na Kongres. Tuto smutnou koncovku mu právem nikdo neodpáře. Ale pozor, ještě bude pár dní v úřadu a nelze vyloučit další překvapení. Sledoval bych třeba dění kolem Íránu,“ upozornil Pojar v rozhovoru pro Lidovky.cz.

O demokracii v USA ale strach nemá. USA mají bohatou demokratickou tradici. Větší obavy prý má o Evropu a o Česko.

„Čeká nás doba větší nejistoty, většího soupeření, větší agresivity a nervozity. Soupeření mezi svobodným světem, respektive Spojenými státy a Čínou, se bude prohlubovat. Evropa bude nadále přešlapovat a doufat, že se jí to vlastně netýká. Bude se ale snažit o to, být lídrem při záchraně zelené planety, na nic jiného jí nezbudou ambice ani síly. Vrchol globalizace máme již asi za sebou. To však neznamená, že by éra globalizace skončila. V první řadě nám hrozí, že nebudeme ekonomicky ani bezpečnostně konkurenceschopní. Stále nám hrozí problémy nezvládnuté migrace a terorismu. Obojí může zejména v době ekonomické krize fatálně oslabit až rozbít společnost. Na východě máme po staletí problém nestabilní hranice s Ruskem. Rusko je mentálně imperiální mocností a každé impérium se ze své podstaty musí neustále snažit expandovat. Přestane-li, zhroutí se,“ upozornil Pojar.

O demokracii v USA se nebojí i proto, že počítá s tím, že to nový americký prezident Joe Biden nebude mít v úřadu jednoduché. Bude muset vyjednávat s radikálním křídlem demokratů i s umírněnými republikány.

Ale Evropa by podle Pojara měla jeho prezidentství využít, protože to možná bude poslední prezident USA, který bude stát o silnou transatlantickou vazbu.

„Joe Biden bude možná posledním skutečným poválečným transatlantickým prezidentem. Rétoricky se s Evropou shodne. Otázkou bude konkrétní obsah vzájemných vztahů a ten nebude jednoduché naplnit,“ uvedl Pojar.