„Současný výpočet inflace přestává odrážet realitu. Například v době prudkého poklesu cen pohonných hmot nebylo ve spotřebním koši zohledněno, že lidé omezili tankování na minimum. Naopak výrazně vzrostla poptávka lidí po trvanlivých potravinách. Ty však ve spotřebním koši měly stále stejnou váhu,“ poznamenává hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Všímá si i zprávy Evropské centrální banky, která se podrobně zabývá příčinami růstu peněžní zásoby. „Z publikovaných dat je zřejmé, že široká peněžní zásoba M3 v červnu vzrostla o 9,2 procenta a v červenci o 10,2 procenta. Jedná se o nejvýraznější nárůst od května 2008,“ poznamenal Křeček.

Lidé i firmy v Evropě podle jeho slov mění své jednání – hromadí peníze a přestávají utrácet, aby se připravili na příchod horších časů. „V důsledku tohoto vývoje jsme svědky výrazného nárůstu peněžní zásoby, který byl navíc podpořen masivními podpůrnými opatřeními. Ta měla zajistit dostatečnou likviditu v ekonomice, aby bylo možné čelit koronavirovému šoku, míní Křeček, jenž dodává, že Evropská centrální banka se domnívá, že k hromadění peněz dochází i z dalších důvodů.

„Část úspor může být nedobrovolná, protože v koronavirové době je méně příležitostí k utrácení. Například je obtížnější jet na dovolenou či využívat služby, kde existuje zvýšené riziko nákazy. Rovněž je vynakládáno méně peněz na nákup oblečení, protože lidé omezují svůj společenský život a častěji pracují na home office,“ podotkl Křeček, se slovy, že klíčovou otázkou je, jak růst peněžní zásoby v Evropě ovlivní ekonomiku. 

„Mnozí lidé se domnívají, že to nutně musí vést k vysoké inflaci. Stále více ekonomů však tvrdí, že spojení mezi peněžní zásobou a inflací není v dnešní době nijak zvlášť silné. Většina dodatečně nahromaděných peněz totiž nemusí být utracena za zboží a služby z běžného spotřebitelského koše. Spíše se za tyto peníze mohou nakupovat aktiva, jako jsou například akcie,“ uzavřel.