Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 uplynuly téměř tři roky. Konflikt se vyvinul do vleklé války, která zahrnuje intenzivní boje na východní a jižní Ukrajině, kde ruské síly nadále usilují o územní zisky, zatímco Ukrajina úspěšně provádí lokální protiútoky. Situace je patová, přičemž žádná strana nedosáhla rozhodujícího vítězství. Mezinárodní podpora Ukrajině zůstává klíčová, ačkoli diskuse o mírových možnostech včetně scénáře zmrazeného konfliktu nebo územních ústupků nadále pokračují.
Západní státy včetně NATO nadále poskytují vojenskou a ekonomickou pomoc, ale dlouhodobé závazky zůstávají nejisté. V roce 2025 by mohlo dojít k pokusům o příměří, avšak s nejistotou ohledně konečného řešení konfliktu.
Vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn zopakoval svá slova, která na streamu k Ukrajině pronesl před rokem. Jediná Ukrajina si podle jeho slov může říct, kdy a za jakých okolností uzavře mír. „Nedávejme jim debilní rady, kdy mají uzavírat mír. Vědí to sami velmi dobře, oni jsou ti, kteří prolévají krev,“ řekl tehdy. Ani po roce by svá slova neměnil, i když se v poslední době stále častěji objevují úvahy, že konflikt na Ukrajině by se mohl změnit ve zmrazený.
Odmítá i návrhy, které v posledních měsících zaznívají, zda by Ukrajina neměla přistoupit na kompromis a vzdát se části svého území okupovaného Ruskem výměnou za možnost vstupu do NATO.
Budeme se mít v roce 2025 ekonomicky lépe než v roce 2024?Anketa
Kritizoval, že Ukrajinci z naší strany nemají tolik podpory, kolik potřebují. „Pakliže Ukrajincům pořád nedodáváme dost zbraní, munice a dalšího, tak umírá více ukrajinských vojáků. Jsou to mobilizovaní tátové od rodin, kteří se nikdy nevrátí, protože jsme jim dali málo zbraní,“ dodal plukovník Foltýn.
Nevylučuje, že v roce 2025 nastane na Ukrajině příměří a součástí řešení konfliktu by mohlo být územní přiznání některých ztracených oblastí. „Směřuje to k tomu. Každá válka skončí mírem, stejně to bude i s touto. Ale o tom, kdy a jak to bude, si mohou rozhodnout Ukrajinci jako napadení,“ uvedl Foltýn s tím, že vyčerpaná už je nejen Ukrajina, ale i Rusko. Ukrajinci se podle něj nikdy nesmíří s tím, že by se části území vzdali.
Někteří analytici tvrdí, že by Ukrajina v rámci mírového jednání mohla být nucena přijmout určité územní ústupky především z oblastí, které Rusko okupuje od roku 2014.
Slova se ujal ve streamu i Petr Kolář, „přítel po boku“ prezidenta Petra Pavla. Snažil se najít odpověď na otázku, proč ruský vůdce Vladimir Putin válku neukončil, když se mu na Ukrajině nedaří a docílil pouze toho, že více semkl Západ. „Putin přece musí vědět, že to, co si dal na začátku za cíl, jak říká, že osvobodí Ukrajinu od nacistů, tak mu to vůbec nevychází. Ukrajinci se statečně brání. Dokonce se mu podařilo do jisté míry semknout globální Západ. Pomáháme více, než si možná myslel, i když z mého pohledu zdaleka ne tak, jak bychom měli. Daří se mu jen to, že ho naši ukrajinští přátelé nedokážou vyhnat ze své země, přitom by ta válka mohla okamžitě skončit,“ řekl k pokračující ruské agresi na Ukrajině.
Putina podle něj pohání „závislost na válce, nenávist vůči Ukrajincům a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému“. „Putinova nenávist je do značné míry motorem jeho dalšího počínání. A nenávist k Ukrajině rovná se nenávist k Západu,“ doplnil bývalý diplomat Petr Kolář. „Ukrajinu Putin neodhadl, žil ve svém bludu a ve své představě. Neodhadla to ale ani řada lidí u nás, v globálním Západě,“ doplnil.
Přísedící politolog Michael Romancov souhlasil s Kolářovou tezí, že Putin nenávidí Ukrajinu. „Je to ten nejracionálnější způsob, jak v dané chvíli pochopit jeho postoj vůči Ukrajině a její potenciální budoucnosti, to vše je spojené s eventuálním vyjednáváním o míru a tak dále,“ řekl Romancov.
Kolář a Romancov hovořili o tom, jak se důvěra Západu v Rusko, která byla v minulosti v určité míře zachována, v důsledku geopolitických událostí posledních let výrazně oslabila. Shodli se na tom, že lidem na Západě „spadly klapky z očí“ a vidí dnes Putina ve své ryzí podstatě. „Dlouho se totiž Putinovi dařilo Západ opíjet rohlíkem,“ dodal Kolář.
Kritizoval, že nově zvolený americký prezident Donald Trump a jeho tým signalizovali, že by se budoucí administrativa chtěla více soustředit na Čínu jako hlavní geopolitickou výzvu než sledovat dění v euroatlantickém prostoru. „Fascinuje mě, jak lidi v tak významných pozicích, jako je Donald Trump, nedokážou vidět věci v souvislostech globálně. Když řekne, že soustředit se na Čínu je priorita, je to nepochopení, že Čína velmi bedlivě sleduje, co se děje na Ukrajině a jak se globální Západ staví ke konfliktu na Ukrajině, a z toho si podle mě vyrábí noty do budoucna. Čínský přístup je pochopitelný: když se dva perou, třetí z toho má prospěch. Číňan si klidně počká na tu Sibiř, on si ji pak vezme, až na to přijde. Myslím, že někteří Rusové to vědí, jen si to nechtějí připustit. Otázka je, jestli my, ten globální Západ bez Ameriky, pokud by se opravdu chtěla vydat cestou soustředění se na Pacifik a na Čínu, jestli my to dokážeme zvládnout sami,“ přemítal Petr Kolář.
Který lídr opozice letos zatím nejvíc boduje?Anketa
Nemůže se podle ní však o Ukrajině rozhodovat bez Ukrajinců. „Vždy to poslední slovo musejí mít ukrajinští politici a prezident Zelenskyj. Doufám, že brzy dojde ke změně. Myslím, že ze strany samotných Ukrajinců ubývá sil a vůle ve válce pokračovat. Prolili za nás tolik krve, že jim nemůžeme diktovat, co mají a nemají dělat,“ dodala Černochová.
Zopakovala, že naším enormním zájmem je, aby Ukrajina zvítězila, a je v zájmu nás všech Ukrajinu přijmout do mezinárodních organizací. Pokud v roce 2025 nastane příměří a Ukrajina se vzdá části svého území a bude doufat, že je to dočasně, a v budoucnu se k němu, třeba diplomaticky, dostane zpátky, musí se říct i to, že když Ukrajina na něco takového přistoupí, tak musí mít garanci a jistotu toho, že bude součástí Evropské unie nebo NATO. „Je to v našem bytostném zájmu, protože Ukrajina bude mít jednu z největších armád v Evropě včetně vojenského materiálu, vycvičených lidí,“ poukázala ministryně obrany.
Že česká společnost vnímá pokračující podporu válčící Ukrajině značně kriticky, připisuje tomu, že spousta pozitivních věcí, která vláda Petra Fialy dělá, neumí také v pozitivním smyslu slova do veřejnosti dostat.
V souvislosti s konfliktem na Ukrajině zmínila invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, na kterou podle ní zapomínáme. „Myslela jsem si, že u nás po roce 1968 ta historická paměť bude silná. Bohužel není tak silná, jak si možná myslíme. To přece musí pramenit už z nějaké výchovy, nejenom v rodině, ale i třeba z osnov ve školách, tady máme strašně velké mezery, jaký dějepis se učí na základních školách,“ dodala Jana Černochová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s tím, že by Ukrajina měla přistoupit na příměří, i kdyby to pro ni znamenalo ztrátu části jejího území?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
