Nakonec se z četaře Michala Kurowského, který má za sebou misi v Afghánistánu, pokusili udělat blázna a vyštípat ho z armády. Jeho příběh zveřejnil na svém kanálu na Youtube Nadační fond svědomí národa.
Medvěd není nebezpečné zvíře
Zkušený voják a válečný veterán, který v armádě působí už devět let a nechtěl zbytečně riskovat, se od nadřízených dozvěděl, že na písemné potvrzení rozkazu nemá nárok. Přečetli mu paragrafy a bezpečnostní opatření, z nichž se měl dozvědět, že medvěd není nebezpečné zvíře.
„Máme prý mluvit hlubokým hlasem. Kdyby došlo k útoku, tak se máme schoulit do klubíčka a počkat, než přestane, chránit si životně důležité orgány a hlavu,“ zopakoval Kurowski, co se od nadřízených dozvěděl.
Vyřiďte si to s ním sami
Bylo mu také sděleno, že pokud do lesa nepůjde, zavřou ho na pět až deset let do vězení. Druhý den si vojáky nechal nastoupit velitel čety. Sdělil jim, že jelikož někdo požadoval písemné potvrzení rozkazu, budou kvůli tomu jako jednotka „zadření“, tedy že je budou od rána do večera kontrolovat, budou mít ztížený program, žádný odpočinek.
„S tím, že všichni členové jednotky mohou poděkovat nejmenovanému vojákovi. Ukázali na mě. A že si to pak s ním mají vyřídit sami po svém,“ přiblížil Kurowski.
Vzal si lék
Následovaly další problémy způsobené tím, že někteří vojáci se zásobili alkoholem. Kurowski se na tom nepodílel a nechtěl se k tomuto incidentu přihlásit. Přišel trest a opět následovaly i výhrůžky kriminálem. Situace byla vypjatá a Kurowski požádal lékaře o prášek na uklidnění. Celkově si lék za dobu trvání mise vzal asi třikrát.
Redakce Svědomí národa oslovila jednoho z důstojníků, který sdělil, že četař Kurowski se nemohl zúčastnit cvičení s jednotkou, protože bral léky na uklidnění, které znemožňují plnohodnotný pracovní výkon na cvičišti.
Specialista na čištění záchodů
Četař Kurowski se dozvěděl, že údajně není dostatečně psychicky odolný, aby mohl provádět průzkumnou činnost u jednotky. Měl být zařazen jinam.
Prováděl pomocné práce na ošetřovně (čistil záchody). Pak ho odvezli do jiného tábora, kde zase dělal pomocné práce. Každou hodinu se musel osobně nebo telefonicky hlásit, že je v pořádku. Léky v té době už nebral.
„Musel jsem každý den od rána od šesti do desíti do večera každou hodinu podávat hlášení. Pak každé dvě hodiny,“ upřesnil četař. Nebyl začleněn do kolektivu, do jednotky nebo čety.
„Přitom před každou zahraniční operací se prochází psychiatrickým vyšetřením. Podstoupil jsem je několikrát a byl jsem vždy v pořádku,“ zdůraznil Kurowski.
Drž ústa a krok
S vojákem několikrát mluvil psycholog, ale nikdy mu neřekl, že by nebyl v pořádku. Kurowski požádal velitele praporu, ať ho někam zařadí. K tomu ovšem nedošlo.
Jiný lékař četaře přesvědčoval, že i když nic neudělal, má přijmout trest. Jinak ho bude muset poslat na další vyšetření. Přesvědčoval ho, že má poruchu osobnosti, je prý vztahovačný.
„Řekl, že mám sklapnout, držet ústa a krok a na vlastní žádost odjet. A pokud ne, tak se ze mě pokusí udělat blázna. Nezlomili mě a došli k závěru, že lékař mi dá zpětně neschopenku, a tím pádem mě velení může repatriovat ze zdravotních důvodů,“ přiblížil Kurowski.
Byl zdráv, ale zpět ho nechtěli
Vyšetřen měl být původně v Brně, ale rozhodlo se, že podstoupí vyšetření v Praze ve Vojenské nemocnici. „Pan doktor byl značně podrážděn, proč nejdu do Brna,“ vylíčil četař Kurowski.
Byl vyšetřen a lékařka v písemné zprávě konstatovala: „Pacient aktuálně nejeví známky onemocnění ze schizofreniformního okruhu ani příznaky afektivní poruchy. Akutní psychiatrická hospitace není t. č. indikovaná.“
Druhý den dal četař vědět na velitelství vojenských operací, že je zdravý, a chtěl jet hned zpátky na Slovensko. „Odpověď byla taková, že velení nepočítá s tím, že bych měl jet zpátky,“ přiblížil Kurowski.
Odejdi a nekomplikuj to
Podal odvolání proti repatriaci a stížnosti na sedm osob, od rotmistra až po plukovníka.
„Všechny tyto osoby o tom věděly a jsou zapojeni. Stížnosti se zamítly s několikaměsíčním zpožděním, že se nic nestalo, všechno je v pořádku. Nejsem zařazován do žádných výcviků s průzkumnou jednotkou. Byl jsem jen jednou jako řidič. Používají mě jinde jako řidiče nebo jako instruktora,“ uvedl starší průzkumník.
Několikrát ho přesvědčovali, aby z jednotky odešel, hledal si jiné místo. „Neměl jsem k tomu důvod a nevím proč. Nikdo se mnou nekomunikuje, jsou naschvály. Snažil jsem se mluvit s velitelem roty, se zastupujícím velitelem praporu. Dostal jsem odpověď, že problém je ve mně, že jsem si všechno vymyslel, ať si stěžuji, kde chci. Udělali petici za můj odchod,“ řekl Kurowski.
Postupoval podle letáčku
Obrátil se na státního zástupce, který věc předal vojenské policii. Ta si četaře předvolala k podání vysvětlení. A výsledek? Všechno má být v pořádku.
Dále se četař obrátil na Českou lékařskou komoru. Výsledek je totožný. „Doktor prý vše dělal podle nejlepšího vědomí a svědomí,“ uzavřel četař, který postupoval podle letáčku, jak bojovat proti šikaně v armádě.
„Jediný mechanismus, který funguje, je vzít letáček a někam ho položit. Jakmile postupujete podle toho, co je tam uvedeno, dozvíte se jen jednu věc, že všechno je nedůvodné, všechno je v pořádku, nikdy se nic nestalo,“ shrnul četař se smutným úsměvem.
Věřím ideálům
Doposud se mu v armádě dostávalo jen pochval, odměn a ocenění, nemá žádný trest. Psal i dopis ministryni obrany. „Není mým záměrem, aby armáda byla dehonestována. Chtěl bych, abychom si uvědomili chybu, řekli si, že tady je potřeba zapracovat. Pořád věřím v armádu, v hodnoty, pro které jsem do ní nastupoval,“ ujistil četař Kurowski.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Panuje v české armádě šikana?
autor: Naďa Borská
asspan
