„Očekávám, že hlavy států a vlád se dohodnou na podstatném balíčku pro Ukrajinu,“ řekl Stoltenberg a poznamenal, že spojenecké velení ohledně konfliktu na Ukrajině se přesouvá do Německa. Logistika pak zůstává na východních členech NATO. „NATO převezme koordinaci a poskytování většiny mezinárodní bezpečnostní pomoci na velitelství NATO v Německu a v logistických uzlech ve východní části Aliance,“ řekl.

Dodal, že na summitu se spojenci dohodnou na finančním příslibu pro Ukrajinu a že také očekává okamžitou vojenskou podporu Ukrajině, více dvoustranných bezpečnostních dohod; a pracovat na prohloubené vojenské spolupráci napříč zeměmi i obory. Generální tajemník NATO uvedl, že všechny tyto prvky „představují most k členství v NATO a velmi silný balíček pro Ukrajinu na summitu“. A dodal, že „Ukrajina se přibližuje NATO“.

Jeho slova potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který si od summitu ve Washingtonu slibuje silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. „Čekají nás dobré věci, včetně oblasti protivzdušné obrany. Navíc byla připravena nová bezpečnostní dohoda pro Ukrajinu – robustní, která poskytne podstatnou podporu. Průběžně budeme posilovat celou naši architekturu bezpečnostních dohod. To zajistí naši bezpečnost před vstupem Ukrajiny do NATO,“ napsal Zelenskyj na X (dříve Twitter).

Today, I held a meeting with my team about the upcoming NATO summit in Washington, set to take place next week.
This summit must become strong not only for Ukraine but also for all our partners. The Ukraine-NATO Council meeting will also be held. We are working on the details… pic.twitter.com/pukg6sqxGt

— Volodymyr Zelenskyy / ????????? ?????????? (@ZelenskyyUa) July 4, 2024

V červnu se konal neformální summit NATO v Praze. Jens Stoltenberg byl poté hostem České televize. Tam předestřel, co si od washingtonské jednání všech členů slibuje. „Detaily se budou řešit. Ale na jednání v Praze byla velká podpora myšlence, že NATO by mělo zajistit větší předvídatelnost, lepší koordinaci podpory. Tak, abychom předešli zdržením a výpadkům, které jsme viděli. Ale samozřejmě je to sdílené úsilí všech spojenců a Česká republika hraje klíčovou roli v dodávkách munice, což je nesmírně důležité a bude to trvat i nadále. Ale NATO chce zajistit další koordinaci,“ řekl pro ČT Stoltenberg.

Před summitem ve Washingtonu si Severoatlantická aliance zadala průzkum veřejného mínění ve všech 32 členských zemích. Průzkum požádal více než 30 tisíc respondentů, aby se podělili o své názory v několika oblastech, včetně podpory členství jejich země v NATO, závazku ke kolektivní obraně spojenců své země a souhlasu se zvýšenými výdaji na obranu. „Celkově zůstává podpora NATO silná, stejně jako podpora zvýšených výdajů na obranu,“ zkonstatoval sekretariát NATO z údajů průzkumu.

Podle průzkumu je 70 % respondentů pro to, aby jejich země setrvala v obranném paktu. 63 % dotázaných pak stojí za tím, aby jejich země vyrazila na obranu napadenému spojenci.

Podporují občané i výdaje svých zemí na obranu? „Podpora zachování nebo zvýšení výdajů na obranu činí 76 %,“ zmiňuje průzkum. A jak je to s požadavkem na zvýšení výdajů? Ta je sice „jen“ ve výši 41 %, ale podle průzkumu NATO si respondenti nejvíce přáli, aby právě na tuto položku státního rozpočtu šlo více peněz.

Průzkum řešil i vztah občanů členských zemí NATO k Rusku a k Číně. Rusko si v souboji o nejvíce negativních pocitů odneslo 62 % odpovědí, Čína pak 48 %.

Nakonec průzkum ukázal vztah respondentů k Ukrajině a k válce Ruska proti Ukrajině. 63 % dotazovaných míní, že ruská válka proti Ukrajině ovlivnila bezpečnost a zabezpečení jejich země. „Mezi respondenty existuje podstatná většinová shoda 61 %, že jejich země by měla Ukrajině nadále poskytovat podporu,“ uzavírá informace o průzkumu sekretariát Severoatlantické aliance.