Ještě před tradiční tři témata přehledu mediálních zajímavostí se tentokrát musí vejít krátká a trapná zmínka o České televizi. „Všichni, kdo sledují folkovou hudbu, vědí, že ve čtvrtek zemřel kontrabasista a zpěvák Spirituál kvintetu Dušan Vančura. Z obavy před nákazou koronavirem nenavštívil lékaře se zánětem zubu, ale ten mu způsobil sepsí organismu, na niž zemřel. Na české scéně působil šedesát let, členem Spirituál kvintetu byl přes padesát let. Ať si o tom každý dle svého vkusu myslí, co chce, tato skupina nesporně byla velkým fenoménem od šedesátých let. Je tedy správné, že média připomínají odkaz tohoto velmi významného člena skupiny, protože posledních padesát let byl častým, ne-li nejčastějším autorem textů písniček, což byly předělané spirituály, barokní písně a další,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

U mnoha písniček Spirituál kvintetu jsme v kolonce text našli jméno Dušana Vančury. „Jeho textaření bylo velmi osobité, hodně vycházelo z originálu a přitom nic neztrácelo z českého koloritu a jazyka. Byl prostě nezaměnitelným a významným spolutvůrcem písniček kapely. Nemluvil bych o tom, protože to sem úplně nepatří, kdybych krátce po sobě nezhlédl dva pořady. Jednak České televize, jednak TV Noe a stačil jsem zaznamenat podstatný rozdíl. TV Noe odvysílala pořad, který natočila v cyklu Cvrlikání letos v únoru ještě s účastí Dušana Vančury, a tudíž zahrnoval kapelu i vzpomínání členů v nejaktuálnějším stavu. Zato ČT art – naše slavná veřejnoprávní a námi všemi bohatě placená televize – se zmohla na to, že hrábla do archívu ještě Československé televize a vytáhla dokument z roku 1990 v režii Viktora Polesného a jen tak ho do vysílání frkla za film o Cézannovi,“ žasne mediální analytik.

Místo střihového dokumentu jen trapná a nedůstojná ČT

To považuje za hrubou urážku nejen Spirituál kvintetu a jeho významného člena, ale ještě víc koncesionářů, kteří si platí Českou televizi kvůli něčemu jinému, než aby jim poskytovala „sto let staré“ reprízy. „To je opravdu velký trapas. Hlavně proto, že je zřejmé, že Česká televize má mimo jiné nabitý archív podstatně aktuálnějšími koncerty Spirituál kvintetu. Vždyť slavil každé své výročí, to všechno se natáčelo, stejně jako koncerty v Lucerně a jinde. Bylo by tedy velmi jednoduché připravit střihový dokument z různých období kapely. Jako dramaturg tohoto nápadu bych si to velmi užíval, protože takový průřezový pohled na kapelu by měl smysl. A ne, že si sedne deset lidí kolem stolu v zahradní hospodě a vzpomínají na to, jak bylo krásně. Mně to přišlo velmi trapné a velmi nedůstojné České televize. Je to jen další opravdu velký černý puntík na renomé této instituce,“ tvrdí Petr Žantovský.

Po trapasu České televize přechází k tomu, co koluje na internetu, kdepak je Člověk v tísni, kde jsou neziskovky, kde je Milion chvilek, když je země v problému. „Kdepak jsou zalezlí, aby jim náhodou koronavirus nepřefoukl kolem jejich nevládního, avšak z veřejných peněz bohatě financovaného nosu? Žádná odpověď nepřišla. Až v úterý uveřejnili na Seznamu textovou podobu dokumentu o tom, jak někteří lidé prožívají toto nesnadné období. Josef Klíma v něm sleduje šéfa domova seniorů, profesora Pirka a také Mikuláše Mináře.

Musím říct, že jsem se chvilku smál, ale pak mě přeběhl mráz po zádech. To nevymyslíte. Cituji: ‚V době koronavirové pandemie musel předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář přerušit protivládní akce. Stáhl se na samotu, kde si procházkami po lesích čistí hlavu a přemýšlí, jak by se svým hnutím mohl v době krize přiložit ruku k dílu a pomáhat lidem v nouzi‘. Lidé jsou už víc než měsíc v nouzi a pan Minář si teď čistí hlavu a přemýšlí, jak by přiložil ruku k dílu,“ kroutí mediální odborník nevěřícně hlavou.