Vláda Petra Fialy (ODS) se po několikaměsíčním lavírování a čekání na „evropské řešení“ tento týden odhodlala k dlouho očekávanému opatření v boji s aktuální krizí; oznámila plánovanou regulaci cen energií. Kabinet na svém včerejším mimořádném jednání stanovil maximální ceny elektřiny a plynu pro maloodběratele. Na zálohách počínaje od listopadu živnostníci a domácnosti zaplatí za silovou elektřinu nejvýše šest korun za jednu kilowatthodinu (kWh), za plyn maximálně tři koruny za kWh. Momentální tržní cena elektřiny přitom činí přes 12 korun za kWh, zatímco plyn aktuálně stojí skoro 5 korun za kWh. Řešení pro oblast průmyslu má být veřejnosti oznámeno ve středu tento týden. Vládnoucí pětikoalice je dlouhodobě mnohými odborníky kritizována pro nečinnost v řešení současné energetické krize, přičemž ani tentokrát experti Fialův kabinet nešetřili. Krátce po oznámení tohoto nejnovějšího opatření se v českém mediálním prostoru objevily výtky, že zavedený cenový strop je nedostatečný a neefektivní.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy zastropování cen energií sice „přinese domácnostem již znatelnou úsporu“, jelikož rodina s dětmi žijící v domě s elektrokotlem prý v porovnání se současnými cenami ušetří skoro 73 tisíc ročně. Má to však podle něj jeden háček. Kovanda včera dále napsal na twitter: „Politici by měli lidem na rovinu říct, že zastropování cen elektřiny znamená jen úročené odložení platby za ni. Lidé si to později doplatí vyššími daněmi. Nebo inflací. A to i s úroky, které mezitím stát zaplatí z ještě výrazněji zvýšeného dluhu. Politici žádné peníze negenerují.“

Politici by měli lidem na rovinu říct, že zastropování cen elektřiny znamená jen úročené odložení platby za ni. Lidé si to později doplatí vyššími daněmi. Nebo inflací. A to i s úroky, které mezitím stát zaplatí z ještě výrazněji zvýšeného dluhu. Politici žádné peníze negenerují.

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) September 12, 2022

Vláda již nyní uvažuje o zavedení tzv. daně z neočekávaných zisků, která by podle návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měla platit od ledna roku 2023 po dobu tří let. Týkala by se zřejmě tří sektorů: energetických firem, bank a petrochemického průmyslu. Ta by podle šéfa resortu financí mohla do rozpočtu přinést zhruba 50 až 60 miliard korun. Zastropování cen energií přitom podle odhadů vyjde státní kasu na 130 miliard korun. Kde se zbývajících 70 až 80 miliard vezme, je stále nezodpovězenou otázkou. Kovanda se domnívá, že částku nevyhnutelně zaplatí občané na daních anebo nepřímo skrze inflaci. O té renomovaný americký ekonom Milton Friedman kdysi prohlásil, že se jedná o „zdanění bez legislativy.“

Pravicová ODS, zaštiťující se ideologií laissez-faire ve vztahu k ekonomickým otázkám, přitom ještě před minulými parlamentními volbami svým voličům slibovala, že nebude zavádět žádné nové daně ani zvyšovat ty stávající.