Líbil se vám plakát „Putin v pytli na mrtvoly“, který vyvěsil Rakušan?Anketa
Návrh ministra Bartoše, na kterém se podle jeho slov pracovalo „přes půl roku“, vznikal, jak už jsme psali, reálně od května do srpna. V podstatě ve všech fázích projednávání zaznívaly námitky proti jeho hektické přípravě.
Zásadní námitky zaznívaly už ve vládě, a to přesto, že k připomínkám byla ze všech ministerstev obeslána pouze tři. Ministerstvo vnitra vyjádřilo obavy, že oddělení problematiky eGovernmentu od veřejné správy vytvoří dvojkolejnost, která bude mít za důsledek ztížení výkonu veřejné správy.
Úřad vlády namítal, že návrh by neměl být předložen, dokud nebude nalezena shoda na projektové úrovni.
Na to úřad ministra Bartoše odepsal: „Pokud bychom na ní trvali, projekt se protáhne na mnoho let, což by ohrozilo realizaci programového prohlášení vlády a obecně jakéhokoliv reálného pokroku v agendě digitalizace.“
Na konci srpna přišel návrh do Poslanecké sněmovny. V důvodové zprávě se poslanci mimo jiné mohli dočíst, že cílem novely je „zlepšení mezinárodního hodnocení DESI“. Agentura má být „vysoce odborná a pokud možno apolitická“.
Agentura DIA je pouze jedním ze tří orgánů, které mají být novelou zřízeny. Kromě ní je to „člen vlády pověřený řízením Rady vlády pro informační strategie“. Tedy ministr či vicepremiér, jako je dnes Ivan Bartoš. Tento člen vlády má být „silná centrální autorita“ s vlastním aparátem.
Třetí novou institucí má být státní podnik, podléhající agentuře DIA. K tomu se bude muset změnit zákon – státní podniky totiž doposud smějí být zřízeny pouze ministerstvy, nikoliv jinými správními orgány.
V důvodové zprávě se také objevuje poznámka, že problémem doposud bylo „prodlužování doby vývoje a implementace nových řešení informační podpory“, tedy že se digitalizace dělala moc pomalu.
Snad i proto ministr Bartoš požadoval, aby Poslanecká sněmovna schválila návrh ve zrychleném řízení už v prvním čtení. Plánovalo se totiž, že agentura DIA bude fungovat už od 1 ledna 2023.
Ačkoliv sněmovní organizační výbor podpořil návrh ministra Bartoše na projednání hned v prvním čtení, Poslanecká sněmovna zrychlený postup odmítla.
Delivery units, jak se říká v zahraničí...
Návrh se tedy projednával standardním způsobem. V rámci prvního čtení vicepremiér Bartoš oslovil poslance s ujištěním, že „DIA nebo Digitální a informační agentura, jejíž vznik předkládáme a je součástí tohoto zákona, má skutečně umožnit České republice dohánět digitalizační lídry v EU“.
Prezentace pokračovala výkladem o tzv. „kompetenčních centrech“, která v zákoně sice nejsou, ale agentura DIA je přesto má provozovat.
„Když teď řešíme – a předpokládám, že minulá vláda měla ty úkoly velmi podobné – na nějakém resortu vývoj, upgrade, řešení třeba zbavení se vendor lock-inu, vytvářejí se ad hoc týmy, které pomáhají danému ministrovi na resortu třeba se potkat s těmi standardy, vymyslet, zda toto zadání je v souladu s architekturou, ale i třeba navrhnout řešení, kterým se do budoucna budeme moci vyvázat z nevypověditelných smluv, z tohoto lock-inu. Tyto týmy, které budou vznikat, budou pomáhat ministerstvům se zakázkami, s transformací, ale i se změnou přístupu digitálních služeb. Také se jim v zahraničí říká delivery units,“ vysvětloval sněmovně Bartoš.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Návrh podpořil i výbor. Jeho zprávu četl jako vybraný zpravodaj Robert Králíček z hnutí ANO.
Chvíli poté se poslanec Králíček vrátil k pultíku a za sebe se vyjádřil mnohem kritičtěji, řada věcí podle něj není vyjasněná. A poznamenal, že pokud by prošlo zrychlené projednávání, byl by to ještě větší problém.
S Bartošem nad jednotlivými parametry nově plánované agentury debatovala i jeho předchůdkyně na ministerstvu pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Další poslanec ANO Marek Novák poukázal na to, že už při projednávání ve vládě bylo předloženo šest zásadních rozporů. Také poukázal na nejasnosti například kolem datových schránek, které by pod DIA nejspíš měly být převedeny také.
„Dle důvodové zprávy a závěrečné zprávy RIA se současně připouští, že rozpočet se bude vyvíjet a zásadně navyšovat v čase. Takže nevíme, kolik je to peněz, nějak zhruba jsme to odhadli, ale ještě se dozvídáme, bude se zásadně navyšovat v čase. Do jaké výše se bude v čase navyšovat? Neexistuje žádná nezávislá exaktní ekonomická analýza přínosu fungování tohoto úřadu, respektive agentury, ve finálním stavu. To samozřejmě vede k pochybnostem o hospodárnosti zvolené podoby transformace,“ pokračoval poslanec Novák.
Samotný koncept Digitální a informační agentury poslanec nezavrhuje, ale měl by se podle něj zásadně přepracovat.
Ministr Ivan Bartoš přistoupil k pultíku s replikou: „Při vší úctě, poslanci Poslanecké sněmovny mají právo, mají povinnost dokonce obeznamovat se s agendami, které jim třeba nejsou úplně blízké, neboť jejich hlas pomůže rozhodnout, zda ta věc se vydá tímto, či oním směrem. I já musím přiznat, že za čtyři roky, kdy jsem se věnoval opoziční práci, jsem si musel spoustu věcí nastudovat, a kdybych se setkal s člověkem, který se něčemu věnuje deset nebo dvacet let, tak bych třeba vznesl své obavy, nicméně bych se nepouštěl do hodnocení odborných kompetencí lidí.“
Nakopli jsme digitalizaci
Následně šel návrh do výborů. Druhé čtení na plénu proběhlo 14. října a Ivan Bartoš jej uvedl slovy „my jsme po dvaceti letech digitalizaci nakopli“.
Ke vzniku nového digitalizačního úřadu se podle něj zavázala vláda už ve svém programovém prohlášení, ve kterém bylo napsáno: „Vytvoříme již v roce 2022 centrální koordinační tým a transformační týmy podporující digitální transformaci jednotlivých centrálních úřadů.“
Poslanec Robert Králíček protestoval proti twitterovým poznámkám poslance Jakuba Michálka, že prý ANO hází Pirátům klacky pod nohy.
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
Ministr Bartoš pobavil sněmovnu oznámením, že kvůli projednávání tohoto návrhu dokonce zrušil svou slíbenou účast na vyhlášení Vesnice roku.
Bývalá ministryně Klára Dostálová upozornila na námitky, které sepsala odborová organizace ministerstva vnitra (MV), jehož tři odbory se mají stát základem nového úřadu. Z minulosti si nepamatuje, že by taková situace nastala.
Námitky odborové organizace MV byly čteny i na sněmovním výboru. Bylo v nich mimo jiné poukazováno například na to, že někteří „převádění“ zaměstnanci z Ministerstva vnitra jsou financováni z prostředků Evropské unie a na nové místo nebude možné tento příspěvek čerpat. Rovněž nebyly dořešeny otázky nakládání s utajenými informacemi.
Třetí čtení, po kterém by zákon šel do Senátu a k prezidentovi, je navrženo na 44. schůzi již tento pátek.
Sto čtyřicet tisíc měsíčně
Původně se tvrdilo, že nová agentura bude pokryta ze současných úředníků, převedených z jiných ministerstev. Pak se začaly objevovat náznaky, že budou muset být přijatí zaměstnanci navíc. V důvodové zprávě se počítá s přibližně 120 zaměstnanci, nyní se již hovoří o počtu blížícím se dvěma stům.
„Jenom pro porovnání, Anglie má 900 lidí, Dánsko 350, na počet obyvatel téměř dvakrát více zaměstnanců, Estonsko 141 lidí, na počet obyvatel téměř pětkrát více zaměstnanců. Nová místa jsou nezbytná zejména k posílení dlouhodobě zanedbávaných agend a kompetencí,“ hájil před poslanci ministr Bartoš.
Mezi poslanci, kteří se o Bartošovu agenturu začali zajímat, se objevily informace, že nová místa v agentuře mají být „trafikou“ pro pirátské politiky, kteří neuspěli v komunálních volbách.
Důvodová zpráva hovoří o nových zaměstnancích na str. 19 jako o „odbornících do ICT“ a popisuje, jaké má státní správa „slušné možnosti, jak zaplatit odborníky do ICT“.
„Nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců umožňuje zřizovat tzv. klíčová místa. Až 5 % zaměstnanců daného úřadů tak může mít platový základ ve výši dvojnásobku nejvyššího stupně v dané třídě. Reálně je však za klíčová označeno zhruba 0,3 % míst.
Dále je zde institut tzv. vynikajícího, všeobecně uznávaného odborníka, kterému lze přiznat osobní ohodnocení až ve výši 100 % nejvyššího platového stupně, oproti běžným 50 %. V současné době je tato možnost využita u necelých 3 % státních zaměstnanců (z nichž většina jsou vedoucí pracovníci – představení).
Plným využitím těchto možností může státní zaměstnanec ve státní službě ve 14. PT pobírat základní plat teoreticky až 140 000 Kč měsíčně. Další možnosti zvýšení nabízí příplatek za vedení a výkonové odměny“, psalo se v dokumentu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
