Návrh ministra Bartoše, na kterém se podle jeho slov pracovalo „přes půl roku“, vznikal, jak už jsme psali, reálně od května do srpna. V podstatě ve všech fázích projednávání zaznívaly námitky proti jeho hektické přípravě.

Zásadní námitky zaznívaly už ve vládě, a to přesto, že k připomínkám byla ze všech ministerstev obeslána pouze tři. Ministerstvo vnitra vyjádřilo obavy, že oddělení problematiky eGovernmentu od veřejné správy vytvoří dvojkolejnost, která bude mít za důsledek ztížení výkonu veřejné správy.

Úřad vlády namítal, že návrh by neměl být předložen, dokud nebude nalezena shoda na projektové úrovni.

Na to úřad ministra Bartoše odepsal: „Pokud bychom na ní trvali, projekt se protáhne na mnoho let, což by ohrozilo realizaci programového prohlášení vlády a obecně jakéhokoliv reálného pokroku v agendě digitalizace.“

Na konci srpna přišel návrh do Poslanecké sněmovny. V důvodové zprávě se poslanci mimo jiné mohli dočíst, že cílem novely je „zlepšení mezinárodního hodnocení DESI“. Agentura má být „vysoce odborná a pokud možno apolitická“.

Agentura DIA je pouze jedním ze tří orgánů, které mají být novelou zřízeny. Kromě ní je to „člen vlády pověřený řízením Rady vlády pro informační strategie“. Tedy ministr či vicepremiér, jako je dnes Ivan Bartoš. Tento člen vlády má být „silná centrální autorita“ s vlastním aparátem.

Třetí novou institucí má být státní podnik, podléhající agentuře DIA. K tomu se bude muset změnit zákon – státní podniky totiž doposud smějí být zřízeny pouze ministerstvy, nikoliv jinými správními orgány.

V důvodové zprávě se také objevuje poznámka, že problémem doposud bylo „prodlužování doby vývoje a implementace nových řešení informační podpory“, tedy že se digitalizace dělala moc pomalu.

Snad i proto ministr Bartoš požadoval, aby Poslanecká sněmovna schválila návrh ve zrychleném řízení už v prvním čtení. Plánovalo se totiž, že agentura DIA bude fungovat už od 1 ledna 2023.

Ačkoliv sněmovní organizační výbor podpořil návrh ministra Bartoše na projednání hned v prvním čtení, Poslanecká sněmovna zrychlený postup odmítla.

Delivery units, jak se říká v zahraničí...

Návrh se tedy projednával standardním způsobem. V rámci prvního čtení vicepremiér Bartoš oslovil poslance s ujištěním, že „DIA nebo Digitální a informační agentura, jejíž vznik předkládáme a je součástí tohoto zákona, má skutečně umožnit České republice dohánět digitalizační lídry v EU“.

Prezentace pokračovala výkladem o tzv. „kompetenčních centrech“, která v zákoně sice nejsou, ale agentura DIA je přesto má provozovat.

„Když teď řešíme – a předpokládám, že minulá vláda měla ty úkoly velmi podobné – na nějakém resortu vývoj, upgrade, řešení třeba zbavení se vendor lock-inu, vytvářejí se ad hoc týmy, které pomáhají danému ministrovi na resortu třeba se potkat s těmi standardy, vymyslet, zda toto zadání je v souladu s architekturou, ale i třeba navrhnout řešení, kterým se do budoucna budeme moci vyvázat z nevypověditelných smluv, z tohoto lock-inu. Tyto týmy, které budou vznikat, budou pomáhat ministerstvům se zakázkami, s transformací, ale i se změnou přístupu digitálních služeb. Také se jim v zahraničí říká delivery units,“ vysvětloval sněmovně Bartoš.