Pozoruhodné je, že staronový americký prezident není v tomto postoji zdaleka osamocen. I v Evropě se objevují hlasy volající buď po zásadní reformě nebo opuštění WHO. Například ve Velké Británii skupina Action on World Health (AWH) požaduje: „Věříme, že země by měly spolupracovat v otázkách zdraví a že WHO by měla respektovat suverenitu a přestat zasahovat do lidských životů. WHO by se měla držet své role – sdílet informace a poskytovat rady, ne diktovat politiky, které převažují nad národními zájmy.“ Zároveň AWH vytvořila speciální skupinu expertů, jež se má věnovat právě otázce zásadní reformy Světové zdravotnické organizace.
David Bell, profesor z Brownstone Institute, bývalý lékař a vědec WHO, který tuto skupinu vede, prohlásil: „Já a moji kolegové jsme stále více znepokojeni, jak se WHO odklání od svých kořenů. Pouze prostřednictvím správného souboru reforem se WHO může vrátit k základním principům veřejného zdraví a zachránit svou pověst. Nebo ji nahradí jiná organizace vhodnější pro daný účel a lépe odrážející vůli národů světa." Ještě dramatičtěji situaci vidí Mary Glindonová, labouristická poslankyně parlamentu Spojeného království a Andrew Lewer, bývalý poslanec Evropského parlamentu a parlamentu Spojeného království. Ti doslova uvedli, že: „Británie se musí postavit WHO, aby zachránila miliony životů.“
Podobné volání zní i z Apeninského poloostrova. Matteo Salvini, místopředseda italské vlády a ministr dopravy předložil návrh zákona, který žádá, aby Itálie následovala USA a opustila WHO. Salvini prohlásil pro list Politico: „Itálie se již nesmí potýkat s nadnárodním mocenským centrem – bohatě financovaným italskými daňovými poplatníky – které jde na ruku nadnárodním farmaceutickým společnostem. Použijme 100 milionů dolarů posílaných WHO na podporu nemocných v Itálii a financování našich nemocnic a lékařů!“ Salviniho obratem podpořil i italský ministr zdravotnictví Orazio Schillaci: „Ačkoli se o odchodu z WHO ve vládním programu neuvažuje, domnívám se, že debata zaměřená na kritickou analýzu její role, se zvláštním zřetelem k alokaci a využívání zdrojů a vládnutí, je legitimní a konstruktivní.“
Obzvlášť silnou kritiku odborné veřejnosti vyvolává například přístup WHO k Rámcové úmluvě WHO o kontrole tabáku (FCTC). Bývalí významní úředníci WHO Robert Beaglehole a Ruth Bonita v prestižním vědeckém časopise Lancet napsali: „Ani WHO, ani FCTC nejsou založeny na nejnovějších důkazech o úloze inovativních zařízení na dodávání nikotinu při přechodu od cigaret k mnohem méně škodlivým produktům. FCTC je nepatřičně ovlivněna vlastními zájmy a upřednostňuje nejškodlivější tabákové produkty – cigarety.“
A mimo jiné i na tomto příkladu vědecky nepodloženého a pouze zaslepeně ideologického přístupu WHO k problematice kouření stejně jako na názorových veletočích v době koronavirové pandemie a dalších nezvládnutých zdravotnických výzvách vidíme omezenost i neschopnost této organizace. Již jsme psali o opakovaných pochybení této organizace, jejíž zástupci často ignorují vědecké důkazy ve prospěch potěšení některých vybraných sponzorů WHO, ať už politických nebo soukromých. Žádná změna však nepřichází a proto musíme alespoň všechna nařízení a doporučení této organizace pečlivě zkoumat, a ne brát za jakési nezpochybnitelné „dogma“.
V tomto ohledu by měli být mimořádně ostražití zejména Češi. Dlouhá desetiletí jsme si v míře vrchovaté „užívali“ řízení z Moskvy, neměli bychom tedy nyní ani v otázkách našeho zdraví jen tak slepě naslouchat jednostrannému diktátu ze ženevské centrály WHO. Mělo by to být naprosto naopak, my jako členské státy bychom měly určovat politiku organizace, a nejen poslušně plnit úkoly poslané z ústředí. Nezbývá než věřit, že odchod USA z organizace bude dostatečným budíčkem pro ženevské byrokraty i pro nás ostatní. Jinak se totiž zřejmě naplní tvrzení britského profesora Davida Bella, že WHO se buď zásadně změní nebo zanikne.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měli bychom opustit WHO?
autor: Karel Výborný
Achtung
