Daň se bude týkat šesti největších bank. Podle informací ČTK by mělo jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank. Finální návrh daně představí resort financí na tiskové konferenci ve čtvrtek odpoledne.

Vyměřovací základna pro banky má být z let 2018 až 2021, která se zprůměruje, a přidá se dvacet procent navíc. Vstupním parametrem pro toho, kdo se stane plátcem daně, bude čistý úrokový výnos nad šest miliard korun v roce 2021.

„Pro pravicovou vládu jde o výjimečný krok, žijeme však ve výjimečné době," řekl ČTK analytik Purple Trading Petr Lajsek. Z krátkodobého pohledu je podle něj zavedení mimořádné daně u bank efektivním řešením, jak získat další zdroje v těžkých časech. Z dlouhodobějšího hlediska může vést zavedení mimořádného zdanění k horšímu vnímání lokálního podnikatelského prostředí. Toto zdanění se ani nepromítne do strukturálního deficitu, který je třeba snížit, dodal.

Vláda uvažuje o tom, že na banky uvalí daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax, v souvislosti s energetickou krizí a růstem cen elektřiny a plynu. Příjmy z daně by mohly být použity právě na kompenzace vysokých cen energií. Stanjura dříve mluvil o tom, že se má týkat energetických firem, bank a rafinerií. Příští rok by podle dřívějších informací mohla přinést rozpočtu asi 70 miliard korun. U energetických firem a rafinerií počítá se zavedením pravidel podle evropského opatření. U bank chce nastavit vlastní podmínky.

ČBA před několika týdny nabídla podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a přinesla by státu až 50 miliard korun. Návrhy zahrnovaly podporu dostupného bydlení, financování Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), pomoc občanům při pokrytí finančních závazků, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou (NRB).

„Sektor bankovnictví byl do návrhu připravené daně z mimořádných zisků zahrnut z důvodu vysoké ziskovosti sektoru nejen ve srovnání s předcházejícím obdobím, ale také v mezinárodním srovnání. Těchto vysokých zisků banky aktuálně dosahují v důsledku opakovaně zvýšené základní úrokové sazby ČNB, což jim výhodně úročí prostředky uložené u centrální banky, zatímco toto výhodné úročení nepromítají do bankovních produktů, které nabízejí svým klientům. Naopak tuto zvýšenou základní sazbu ČNB propisují do rostoucích úrokových sazeb u hypotečních, podnikatelských či spotřebitelských úvěrů domácností a firem," reagovalo tehdy ministerstvo financí.

Zisky bank a spořitelen v letošním prvním pololetí rostly, jejich souhrnný čistý zisk meziročně stoupl o 23,6 miliardy Kč na 54,61 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank činila ke konci června 9,624 bilionu korun, což je o 1,1 bilionu Kč více než na konci roku.