Velkou mediální pozornost vyvolal v tomto týdnu představený návrh nové verze české hymny. „Tento pokus o novou hymnu České republiky považuji za dosavadní největší nesmysl letošního roku. Zaznamenal jsem hodně mediálních ohlasů, pouští se to, lidé to sdílejí, na YouTube to má už spoustu poslechů. Mám ale pocit, že mezi tím, co se o tom řeklo, nezaznělo to podstatné. Tak to zkusím nějak rozlišit. Český olympijský výbor prý vyvinul tuto iniciativu proto, že podle něj nejčastějším uživatelem hraní hymny jsou sportovci, kteří se účastní světových klání, jsou tam často úspěšní, takže by chtěli, aby hymna byla jakoby monstróznější, delší a bojovnější,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský pravidelný přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne.

Modernizací aktuální podoby písně Kde domov můj pověřili olympionici hudebního skladatele Miloše Boka, jenž skládá především filmovou hudbu. V zadání stálo, aby byla hymna sebevědomější a vlastenečtější a lépe zapadla do 21. století. „Pan Bok z Brna ji měl přeinstrumentovat, protože ta stávající Jeremiášova instrumentace, kterou všichni známe a která se hraje při všech oficiálních událostech, Českému olympijskému výboru nestačí. Navíc se má přidat původní druhá sloka, která je za prvé velmi silně fixována na náboženství a za druhé velmi fixována na nacionality ve smyslu národovectví a vlastenectví, nikoli nacionalismus. To jsou taková vnějšková fakta,“ připomíná mediální analytik.

Necitlivá, sebestředná a megalomanská práce skladatele

Nenechal si proto ujít středeční pořad Události, komentáře České televize, do něhož přišel tento počin hájit Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru. „Ale protože zcela zjevně neví nic o hudbě a velmi v tom plave, plaval trošku i v odpovědích na celkem triviální otázky pana moderátora Takáče. Vůbec nebyl schopen sdělit smysl této akce, proč se hymna vůbec zadává, proč to zadává právě Český olympijský výbor, kdo to platí a tak dál. Krom toho od něj zazněla logická chyba, když sám říkal, že když se po sportovní soutěži hraje hymna pro vítěze, tak platí úzus o maximální délce sedmdesát pět sekund, přičemž stávající česká hymna je dlouhá šedesát devět sekund. Čili plně vyhovuje parametru, který je požadován sportovními bafuňáři, takže pan Kejval negoval sám sebe v požadavku, proč chce mít delší hymnu,“ poukazuje Petr Žantovský.

Naopak si pochvaluje věcné a velmi odborné hodnocení druhého hosta Událostí, komentářů k tomuto tématu, hudebního publicisty Borise Klepala. „Jasně říkal, že celá věc je naprosto samoúčelná, necitlivá, sebestředná a megalomanská, myšleno z hlediska skladatele, který opravuje něco, co opravu nepotřebuje jenom proto, že je v tom nějak motivován. No a tady se, myslím, dostáváme k té podstatné věci. Kdo pana Boka objednal, kdo mu zadal tuhle zakázku? To jsem se z médií nedozvěděl. Byl to Český olympijský výbor? Pokud ano, tak je to docela problém, protože ČOV stejně jako celá řada dalších sportovních organizací přece žije nejen z výtěžků loterijní společnosti Sazka nebo od sponzorů, ale zároveň je také poměrně mohutně financován ze státního rozpočtu,“ upozorňuje mediální odborník.

Český olympijský výbor zachází i s veřejnými prostředky

V té souvislosti připomíná, jak v loňském roce zástupci České unie sportu a Sdružení sportovních klubů ČR ostře kritizovali, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy při rozdělování dotací na sport zvýhodňovalo Český olympijský výbor a neprávem mu přidělilo mimořádnou dotaci 76 milionů korun mimo dotační programy. „Protože to je organizace, která zachází s našimi veřejnými prostředky, tak by nás mělo zajímat, proč zadávají zakázku, která není nikým žádána a která je navíc z hlediska odborného hudebního teoretika považována za naprosto absurdní a umělecky nicotnou. Pan Klepal ji porovnal s Mahlerem, jemuž tímto svým dílem autor nedosáhl ani ke kotníkům. To je zjevně pokus prosadit vlastní osobnost na úkor původní skladby. Nejen Škroupa, ale i Jeremiáše, který ji instrumentoval pro orchestr, protože – jak víme – Škroup ji psal jenom pro divadelní hru Fidlovačka,“ vysvětluje Petr Žantovský.

Není od věci se vrátit skoro rok zpátky, kdy došlo k poslední personální změně v Sobotkově vládě. „Je zajímavé, jak se tehdy v květnu 2017 pan Kejval velice vehementně zastával paní Valachové, která po dotační kauze, v jejímž důsledku skončili ve vazbě její náměstkyně a tehdejší šéf fotbalu, byla donucena k demisi z pozice ministryně školství, mládeže a tělovýchovy. Mám velmi silný pocit, že se tady hraje o veřejné prostředky, že se tu hraje nečistá hra. Myslím si, že si z veřejnosti dělají šoufky a někdo z toho má mít velký prospěch. Ať už to bude předkladatel, nebo ČOV, který si nechá tuhle akci samozřejmě zase zasanovat ze státního rozpočtu z nějakých dotačních programů. Tak to prostě chodí,“ míní mediální analytik.

Bojovník proti fake news se nechlubí tím, čemu dělá ředitele

Různá provedení hymny nahrál loni v prosinci v historických prostorách Smetanovy síně Obecního domu Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, ve zpívaných variantách vystupují Štěpánka Pučálková, Svatopluk Sem a také Kühnův smíšený sbor. „Vysvětlí nám, že se sportovní obec shodla na tom, jak je nová hymna úžasná, jak se bude používat a jak je potřeba ji proplatit, kdo všechno se na ni podílel. Nejen skladatel a desítky dalších lidí, kteří v životě neviděli jedinou notu, ale určitě se na tom podíleli. Tak je potřeba je zaplatit, a to nejlépe z dotačních programů. A takhle se pracuje s veřejnými prostředky v České republice. Tahle akce ‚nová hymna‘ je toho naprosto jasným příkladem a jsem velice překvapen, že to nevyvolalo větší mediální odezvu. I když v České televizi pan Takáč k mému překvapení kladl občas i kritické otázky. A mám za to, že v tom základním názoru, že celá ta akce byla zbytečná a nesmyslná, bychom se spolu asi shodli,“ odhaduje Petr Žantovský.

Druhým tématem obrací pozornost k záležitosti, která ho – a ne poprvé – vyděsila. „Americké centrum sídlící v budově americké ambasády Na tržišti 13 pořádá v dubnu další konferenci z cyklu Člověk a média. Je to dvaatřicátá konference a tenhle cyklus je vždy formulován tematicky tak, aby to sedělo na momentální politickou situaci a vyhovovalo americkému pohledu na věc. Tenhle konkrétní díl konference na pokračování se jmenuje ‚Fake news – falešné zprávy‘. Jak jinak. Vystoupí tam Josef Šlerka, který je v poslední době velice aktivním bojovníkem proti fake news. A je velice zajímavé, že se prezentuje jako zástupce Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ale pokud vím, tak pan Šlerka je ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který podporuje vydávání konspiračních webů, jako je Hlídací pes a podobně,“ podotýká mediální odborník.

Americko-ambasádní akce o médiích jsou polemikou souhlasících

Snad se za fond, jemuž šéfuje, Josef Šlerka nestydí, když na oficiální pozvánce u jeho jména uveden není. „Myslím, že by tam neměl mít seriózní domicil Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ale mělo by tam být po pravdě napsáno, že organizuje konspirační weby typu Hlídací pes. Pak bychom hned věděli, proč tam pan Šlerka vystoupí. Dalším hostem bude Petr Nutil, u jehož jména je uvedeno, že je zakladatelem publicistického webu manipulatori.cz. To je opět jeden z těch webů, kolem nichž jsou organizovaní ti pro potírání webů jiných. A pak je tam pan Tvrdoň, který je vedoucím projektu demagog.cz. A moderuje to pochopitelně David Smoljak, jak jinak. Je zajímavé, jak se s naprosto železnou pravidelností – ty americko-ambasádní akce o médiích sleduji dlouhodobě – opakuje jeden a týž model,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.