„Vláda celkově, a hlavně pravicové strany ODS a TOP 09 byly okolnostmi donuceny vzdát se alespoň dočasně svých liberálně-demokratických manter, že stát nemá co mluvit do trhu, že trh je téměř svatý a vyřeší téměř všechny problémy,“ předesílá v dnešním komentáři k rozhodnutí o zastropování cen energií bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček. „Ano, v normálních časech je důležité ponechat prostor trhu. Ale my v normálních časech nežijeme. Viděli jsme to během covidové epidemie i teď při energetické krizi, jak stát musí vykonávat své základní funkce a uspokojovat potřeby společnosti. Když ceny na burze spekulativně vyskočí do nepřijatelných výšin, neúnosných jak pro domácnosti, tak pro podniky, je role státu nezastupitelná. Konečně po dlouhých měsících se Fialova vláda rozhodla ke správnému kroku. Měla ho již udělat dříve. Bez zastropování se neobejdeme,“ dodal.
Vláda se vzdala podle Roučka nejen už jmenované ideologické mantry, ale změnou je i záměr stanovení daně z neočekávaných zisků. „Máme-li krizi, jsou firmy a celá odvětví, která z ní ohromně profitují. Už půl roku na tohle upozorňuji. Dával jsem příklad britské konzervativní vlády. Aby i česká vláda zavedla na dobu určitou daň. Zaplať pánbůh, že to česká vláda dělá. Jen je bohužel pět minut po dvanácté. Spotřebitelé mohli být lépe ochránění a český rozpočet mohl vypadat lépe než s obrovským deficitem, který vláda plánuje na 330 mld. korun,“ dodal.
Psali jsme:
Zastropování výborně. A co progresivní a sektorová daň?
Diskuse vyvolaly informace o souvislostech českého a evropského přístupu ke krizi a vytvoření cenových fixací. „Je potřeba, aby byla společná pravidla. Ale v rámci pravidel každý stát přijme vlastní opatření. V tomto bych vládě nic nevyčítal. Ani jestli mělo být zastropování vyšší nebo nižší… Musíme se dívat na celkové možnosti naší ekonomiky a deficit státního rozpočtu,“ připomíná znovu Rouček.
Připomíná i možnosti dalšího zdanění. „V nejvyspělejších západních zemích platí progresivní daň, když lidé s mimořádnými příjmy od miliardy eur nahoru platí např. do 55 % daň. Vláda kromě zastropování cen a pomoci domácnostem a podnikům se musí dívat i na to, jak přinést peníze do státního rozpočtu,“ říká Rouček.
„Demonstrace 28. září lidem nepomůže.“
Demonstrace 28. 9. navazuje na protest, který se uskutečnil 3. září na Václavském náměstí. „Lidé samozřejmě mají právo vyjádřit svůj názor. Jen ti, kdo na demonstraci byli a na další se chystají, by se měli podívat, kdo jsou organizátoři. Je-li organizátorem člověk, který dluží miliony státu a vybírá od zoufalých lidí peníze, které jdou na účet jeho manželce? Byl bych velmi opatrný. A lidé, kteří tam vystupovali? Např. komunista, stalinista Skála nebo generál Blaško z krajní pravice? Dlouhodobě se jejich názory dají dohledat. Jsou proruští a proputinovští,“ popsal Rouček. „Soudruh Skála dokonce obhajoval i sovětskou invazi do Československa. A že by tato demonstrace nějak pomohla lidem? Aby bylo lidem přidáno? K tomu demonstrace 28. září nepřispěje. Organizátor ovlivní tak akorát výši účtu své manželky,“ dodal.
Fotogalerie: - Fialenko, idi na chuj!
Rouček připouští, že protest na Václaváku měl velký ohlas s ohledem na to, že přišlo asi 70 tisíc lidí. „Ale nemají schopnost něco ovlivnit. V demokracii rozhoduje vláda a Parlament. V první řadě bych účastníky, co přišli, vyzval, aby přišli k volbám. Na úrovni obcí, měst máme možnost věci, které se nám nelíbí, ovlivnit. Obecně ale neovlivnímě dění z ulice,“ dodal.
Psali jsme:
Odbory? Mají moc a vliv. „Jejich protest je naprosto oprávněný.“
V protestu odborářů plánovaném na začátek října už vidí zásadní význam. „Odbory, na rozdíl od organizátorů 28. září, jsou součástí tripartity. Mají moc i vliv něco ve prospěch lidí práce ovlivnit,“ říká Rouček.
Psali jsme:
Připomíná, že demonstrace jsou v demokracii normálním přirozeným jevem. „Odbory hájí zájmy svých členů. Hájí zájmy zaměstnanců. Demonstrace, kterou chystají na začátek října, je naprosto oprávněná. Vláda, zaplať pánbůh za to, se odhodlala k zastropování cen energií, ale minimální mzda je u nás ve srovnání s Německem třetinová. U nás sto korun na hodinu, v Německu tři sta korun na hodinu. My máme sedmnáctiprocentní inflaci a desetiprocentní propad reálných mezd. Je oprávněné a přirozené, že budou odbory demonstrovat,“ uvedl Rouček.
O nových pravidlech pro minimální mzdy hovoří už celá EU. „Správný krok. Samozřejmě po Evropě máme obrovské rozdíly. V zemích, jako jsou Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Německo, je medián kolem tří tisíc eur a na druhou stranu země jako Bulharsko nebo Rumunsko kolem tisíce. Nemůžeme ovlivnit výši stanovením částky minimální mzdy. Ale můžeme ovlivnit, aby byla určitým procentem z průměru, a tady se mluví o 60 procentech. Opět se vracím k požadavkům českých odborů, které požadují mzdu 20 tisíc korun. 20 tisíc je přesně to, co doporučují Evropský parlament a evropské instituce. Nic mimořádného,“ komentuje Rouček.
Lidí, kteří se vyhýbají práci, je u nás podle Roučka minimum. „Zaměstnanost je vysoká, lidé pracují. Ale když někdo dělá od rána do večera, někdo dokonce ve dvou zaměstnáních, neuživí z toho rodinu, a ještě musí žádat nedůstojně o nějaké dávky, pak je něco špatně. Jediná cesta je zvyšování mezd včetně minimální. Řeči, že na to naše ekonomika nemá, aby se zvyšovaly mzdy, slyšíme už třicet let a za třicet let jsme se nedostali nikam jinam než na třetinu německé mzdy,“ uvedl Rouček. „Čili tady je něco špatně. Model, který hlavně české pravicové strany postavily na levné práci, je špatný. Uplyne dalších třicet let a pořád budeme na třetinové úrovni? Je potřeba přehodnotit celý model. Že to naše ekonomika neutáhne? To není pravda. Jsme jediná země, kde přes všechny potíže a krize máme stále více volných pracovních míst než nezaměstnaných. Naše ekonomika si může dovolit zvýšit platy, mzdy, a tím pak také zvýšit produktivitu práce a být více efektivní. Mít vyšší přidanou hodnotu, abychom nebyli stále zemí montoven a skladů, které u nás neustále rostou. Když jedete po dálnici do Německa, mluví se opět o nové zóně u Tachova, neustále jich přibývá,“ dodal. Rouček kritizuje, že česká zahraniční síla chybí a pracují u nás převážně zahraniční dělníci. „Dostáváme se do začarovaného kruhu, kdy aktivnější mladší lidé odcházejí do Německa, kde si vydělají víc, a k nám přicházejí chudší lidé z východu. To není řešení. Řešením je, aby u nás lidé, kteří dobře pracují, byli i dobře zaplaceni, nemuseli odcházet do Rakouska nebo do Německa a abychom se rozvíjeli stejně jako vyspělejší ekonomiky a nebyli stále ekonomikou, která zaostává nebo pokulhává,“ dodal.
Pár dní teď strávil bývalý místopředseda Evropského parlamentu v Nizozemsku. „Atmosféra je v Nizozemsku vždycky výborná. Nizozemci jsou pozitivní lidé, přátelští a poctiví. I když se tady hodně platí za benzín, naftu, elektřinu i plyn… Nizozemci mají výhodu, že část plynu mají vlastní, část dostávají z Norska. Ale i tady jsou ceny vysoké. Mnohé provozy jako pekárny, které jsou závislé na energiích, mají obavy, zda přežijí. To je dnes všude po Evropě. Ale atmosféra je přátelská, ostatně jako v Nizozemsku vždycky,“ uzavírá dnešní komentář Libor Rouček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
