„Máme za sebou jen v posledních dvou dnech další pokusy mluvit s Putinem o míru. Nepořídil včera Joe Biden, nepořídil Emmanuel Macron, dnes nakonec spolu mluvili, ale přesto nepořídil ani Olaf Scholz,“ poznamenala úvodem moderátorka, na což Votápek kontroval. „Přiznám se, že to hodnotím jinak. Myslím si, že nepořídil Putin. Protože to, co chce Putin, nejsou rozhovory o míru, ale příměří, které by bylo na pozadí bezvýsledných rozhovorů o míru. A západní státníci se domluvili. Domluvili se i se Zelenským, a řekli, že s Putinem budou jednat až poté, co se stáhne z Ukrajiny. A to je přesně to, co Putin nechce, takže ještě jednou – já to hodnotím jako vítězství zdravého rozumu, jako jasný projev podpory Západu pro Ukrajinu,“ sdělil Votápek.

Mocensky má největší šanci Putina přesvědčit Biden, tvrdí Votápek. „A z těch, co jste ještě nejmenovala, prezident Si,“ dodal.

Vladimir Putin teď podle jeho slov hraje o to, za jakých podmínek odejde z Ukrajiny. „Za jakých podmínek dojde k tomu příměří. To, že Rusko tuhle válku prohrává, je zjevné i Kremlu, to víme nejenom my, ale ví to i ruské vedení. Oni teď hrají o to, za jakých podmínek. Jestli udrží něco z těch okupovaných území, jestli udrží alespoň Krym, nebo jestli neudrží vůbec nic. A on, tak jak je zvyklý, z dob svého mládí, tak jak je zvyklý, zaujal takovou tu maximalistickou pózu a snaží se se špatnými kartami sehrát co nejlepší výsledek,“ dodal Votápek.

„Nacházíme se ve fázi války, kdy jsou ty síly do jisté míry vyrovnané, protože Rusové i díky pomoci od jaksi nezápadních zemí, díky tomu, že přeci jen přes ty jejich hranice se pašují věci, které potřebují pro svůj zbrojní průmysl, bez ohledu na nějaká embarga, tak jejich zbrojní průmysl prokazuje jistou odolnost a schopnost vyrábět zbraně, a zároveň západní pomoc je z mého pohledu stále překvapivě a nepochopitelně nedostatečná pro Ukrajinu. Takže teď se ty síly vyrovnaly. Už je jasné, že Rusko nikdy svých původních cílů nedosáhne, že toto dobrodružství prohraje, a teď je otázka, jak a kdy. A s jak velkým průšvihem pro Kreml,“ řekl. 

A máme vůbec dál pomáhat? A kdy by se Votápkovi jevila pomoc jako dostatečná? „Dostatečná by byla tehdy, kdyby pomohla Ukrajině zvítězit na bojišti, nebo kdybychom zapojili naše ozbrojené síly, protože například v letectvu má NATO tak zdrcující převahu nad Ruskem, že by bylo vymalováno během několika dnů. Ale my to nechceme. Dobrá, já to respektuju, takže teď je otázka, kolik zbraní, děl, tanků, musíme Ukrajině dodat, aby zvítězili, kdy jim je dodáme, a tady se bavíme o kapacitách světového zbrojního průmyslu, který je nepochybně větší než ten ruský zbrojní průmysl. A pokud bychom se bavili o penězích, tak tam už vůbec diskuse být nemůže, protože veškerá naše pomoc Ukrajině je nějakých 40 miliard dolarů, za tu dobu, to není vůbec nic,“ domnívá se.