„Pro naši společnost je to obrovská výzva a musíme ji řešit,“ řekl de Maiziére o vysokém počtu přistěhovalců. Vláda podle něj chce přijmout opatření, která by umožnila snížit počet běženců přicházejících do Německa. Zároveň však nechce nijak omezovat pravidla pro zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii, kteří mají pracovní povolení, protože tyto lidi potřebuje německé hospodářství.

Od ledna do prosince 2015 zaregistrovaly německé úřady 1 091 894 příchozích migrantů, informovalo ministerstvo vnitra. Nejpočetnější skupinou žadatelů o azyl byli Syřané, jichž do Německa přišlo téměř 430 000. Útočiště v Německu loni hledalo také přes 154 000 Afghánců a 121 000 Iráčanů.

Ze západního Balkánu loni přišlo do Německa přes sto tisíc lidí

Početnou skupinu žadatelů o azyl tvořili hlavně z počátku loňského roku také lidé ze západního Balkánu, především z Albánie (téměř 70 000 žadatelů o azyl) a z Kosova (přes 33 000 žadatelů). Německá vláda však v polovině roku v podstatě znemožnila obyvatelům těchto států získat v zemi azyl a podle de Maiziéra tvořili uprchlíci z těchto zemí v listopadu a v prosinci jen dvě procenta všech příchozích.

V prosinci se také snížil počet přicházejících běženců. „Průměrně přišlo asi 3300 lidí denně, takže jsme se vzdálili od podzimních čísel, kdy to bylo až 10 000 denně,“ řekl ministr, počet příchozích je ale podle něj stále velmi vysoký. Úbytek běženců podle něj způsobilo především zhoršení počasí, kvůli němuž se méně uprchlíků vydává na cestu přes Středozemní moře.

Německo je jedním z hlavních cílových států, kam migranti během současné krize míří. Ministr vnitra ale podotkl, že atraktivní je i pro občany EU, kteří v Německu studují nebo hledají práci. Tuto skutečnost podle něj potvrzuje, že i přes prudké zvýšení počtu žadatelů o azyl tvoří přistěhovalci z unijních států stále zhruba polovinu všech lidí přicházejících do Německa. V roce 2014 to bylo 60 procent.