Za klima protestovali v pátek dopoledne opět středoškoláci, ale i rodiče malých dětí v Liberci. Tentokrát se sešli „u vodotrysků“ v ulici 5. května. Nejdříve přečetli prohlášení organizátora akce Fridays for Future, v němž se obrátili na vládu, zákonodárce i občany. „Na podzim loňského roku vydal mezivládní panel pro změnu klimatu při OSN zprávu, ve které varuje před riziky spojenými s klimatickou změnou. Abychom do roku 2050 přestali produkovat emise, musíme začít jednat hned. Podle této zprávy máme posledních dvanáct let na to, abychom odvrátili nenávratné poškození ekosystému. Vliv klimatických změn vidíme všude kolem nás. Ať už je to sucho, povodně, hurikány, velké výkyvy počasí. Podílejí se na společenských problémech, jako jsou válečné konflikty nebo tolik zmiňovaná migrace. Pokud okamžitě nezačneme jednat, tyto problémy nás čekají v mnohem větší míře,“ varuje prohlášení pátečníků. Podle nich politici zavírají oči před vědeckými poznatky a varováními. „Příkladem může být prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny, nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou,“ konstatují. „Vyzýváme politiky, aby začali neprodleně jednat a učinili nezbytné kroky k emisním limitům. Jako studenti středních škol jsme znepokojeni postojem společnosti, politiků ke změně klimatu. Rozhodli jsme se proto jednat,“ sdělili.

Člověk planetě škodí, ničí ji a likviduje

Po tomto prohlášení byla hudební vsuvka a pak se přítomní vybaveni transparenty a provolávajíce hesla vydali na pochod městem. Po návratu na původní místo pokračovali projevy. Vystoupila ekoložka Dagmar Najmanová. „Globální oteplování existuje. To je fakt. Existuje na něj spoustu úhlů pohledu,“ uvedla a několik jich vyjmenovala. „Teorií je spousta. Ale co je jisté, je to, že člověk planetě Zemi škodí, že ji ničí a likviduje. To vidíme všude kolem nás. Snižuje se obrovsky druhová rozmanitost, vymírají druhy, ve velkých městech se nedá pořádně dýchat,“ konstatovala ekoložka.

„Lidské odpady najdeme na těch nejnepředstavitelnějších místech, jako jsou vrcholy osmitisícovek, propasti, nebo vnitřnosti velryb. Zastavujeme půdu a trávíme ji jedy,“ upozornila na nepochybný fakt. „Snažit se o zlepšení stavu životního prostředí je prostě nezbytné. To nemůže nikdo zpochybňovat. Nic dokonalejšího než příroda neexistuje,“ domnívala se. „My ovšem kácíme, betonujeme, asfaltujeme a odvodňujeme. A pak se divíme, že nám chybí voda a země se proměňuje v prašnou poušť. Nikdy jsem si nemyslela, že budu patřit k těm bláznům, co se přivazují ke stromům. Čím déle se ale ochranou přírody zabývám, tím více se můj pohled mění,“ přiznala Najmanová.  

„Stále mi nejde do hlavy, že člověk se sice dokázal dostat na Měsíc, ale nedokázal zastavit kácení deštných pralesů, prosadit navrácení mokřadů do krajiny, nebo zastavit budování a asfaltování lesních cest. Ale ono to jde. Jen nemůžeme spoléhat na to, že to za nás někdo vyřeší. Je to boj proti bezohlednosti a chamtivosti po penězích. Politika a touha po moci tyto lidi přitahuje a často, bohužel, mění charaktery lidí, kteří do ní šli s čistými úmysly,“ domnívala se a varovala studenty, aby se měli na pozoru. „Stejně jako před pár lety dokázali nějací grázlové zneužít využívání solární energie, kdy se místo střech zastavěla solárními panely zemědělská půda, může být i naše stávka záminkou pro tyto grázly pro další lumpárnu. Nedovolte jim to,“ uvedla a zaspekulovala si, co by je tak mohlo napadnout. „Třeba bioplynky, pro které se budou pěstovat energetické plodiny na místech cenných biotopů. Tohle je spekulace, ale ono je něco napadne. Budou z toho chtít ty prachy vytěžit,“ nedělala si zcela oprávněně iluze.

Fridays for Future v Liberci. Foto: Oldřich Szaban

My děti chceme také přežít. Nechceme být poslední generace

„Nenechme se obalamutit například tím, že (nám řeknou) rozdělíme mezi vás nějaké peníze na výsadbu stromečků a revitalizace a na druhou stranu vás zavalíme administrací a použijeme miliony k tomu, abychom zastavěli a zlikvidovali další krajinu. Nenechme se falešně zaměstnávat. Opravdu potřebujeme dokazovat, že na posekané louce je méně hmyzu než na neposekané. To nestačí selský rozum?“ optala se ekoložka a vyzvala přítomné, aby si zjišťovali fakta, ale rozhodovali se srdcem. „Zůstaňte svými pány. Nic nemusíš. Nemusíš se přihlásit na zakázku silnice lesem jenom proto, že máš stavební firmu. Nemusíš pokácet strom jenom proto, že jsi dřevorubec. Prosím, nenechte si vzít svobodu a ideály,“ sdělila Najmanová.

Na akci promluvily i děti ze Svobodné školy Ronja. „Mimo jiné se ve škole zabýváme životním prostředím naší planety. A tak jsme například minulý měsíc uklidili černou skládku. Tohle může dělat každý. Dalšími takovými příklady jsou: nebudu si každý rok kupovat nový mobil, stačí mi starší po babičce. Nejím hovězí maso, protože krávy produkují hodně metanu. A také nejím výrobky z palmového oleje,“ přečetla s dodatkem, že jsou také věci, které dělat nemůžou. „Ty mohou dělat jen ti bohatí. Víte, že jedno procento nejbohatších má devadesát devět procent peněz? A místo aby peníze použili na záchranu planety, tak si staví kryty, aby to přežili. My děti taky chceme přežít, nechceme být poslední generace,“ zdůraznila.

Kdo znečišťuje, ať zaplatí. Foto: Oldřich Szaban

Poté si vzal slovo Zbyněk Vlk, který zmiňovanou školu vede. „Poslední generace. To nezní zrovna nadějně, viďte? Přesto to může být realita, pokud se míra oteplení neudrží pod průměrnými dvěma stupni Celsia. Na to už moc času nemáme, protože už nyní jsme planetu ohřáli o 1,1 stupně Celsia a v ovzduší je víc CO2, než tam bylo v posledních několika milionech let. Což znamená, že se planeta ohřívala stokrát rychleji, než za posledních sto milionů let,“ vyjmenoval. Pokud dle něj chceme teplotu udržet pod dvěma stupni Celsia máme na konec fosilních paliv deset až dvacet let. „Jen za posledních třicet let vypustilo lidstvo do ovzduší polovinu CO2, co tam teď je. Tu první polovinu jsme vypustili za přibližně sto padesát let průmyslové revoluce. Nárůst je tedy obrovský. Celkově je v atmosféře o třetinu více CO2, než tam bylo před průmyslovou revolucí,“ prozradil.