Tlak na ukrajinské frontě sílí a Rusko pomalu postupuje. Pokračuje také v masivním náboru vojáků – cíl má být až 150 tisíc mužů. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara nelze očekávat rychlé ukončení bojů. Přesto věří, že jednání o příměří jednou přijde. „Válka ještě neskončila, možná jsme ještě dál, než si myslíme, od toho, kdy skončí, ale doufejme, že k nějakému příměří nakonec dojde,“ uvedl Pojar v rozhovoru pro Interview ČT24.
Je současný vývoj předzvěstí nové ruské ofenzivy?
Podle Tomáše Pojara už Rusko v posledních měsících rozjelo poměrně širokou ofenzivu – a není vyloučeno, že se ji pokusí ještě rozšířit. „My jsme viděli poměrně širokou a solidní ruskou ofenzivu v posledních měsících, a jestli přijde nějaký další pokus, tak to určitě přijde. Jestli bude masivnější než to, co jsme v posledních měsících viděli, tak to si myslím, že o tolik masivní víc nebude,“ říká Pojar.
Zároveň upozorňuje na znepokojivý trend, a sice cílené útoky na civilní infrastrukturu, které se v posledních dnech výrazně stupňují. „Je pravda, že ruská strana může daleko více cílit na civilní cíle, jak to teď ukázala v posledních dnech. Protože ruská strana opravdu bojuje barbarským způsobem. A v tomto směru možná ještě neřekla to poslední slovo,“ míní poradce pro národní bezpečnost.
Podle Tomáše Pojara Ukrajina čelí těžké situaci, ale její odolnost je navzdory tomu mimořádná. „Ukrajina na jednu stranu ztrácí. Pomalu. A když se podíváte na to, v jaké obrovské přesile a obrovské barbarské síle se Ukrajina tři roky brání, tak je to úctyhodný výkon. To, že se jim podařilo ubránit většinu svého území a že stále mají vůli bojovat – a k tomu samozřejmě potřebují pomoc – je úžasné,“ dodává Pojar.
Připomněl také, že Rusko se navzdory brutální síle stále nenachází tam, kde chtělo být na začátku konfliktu: „Rusům se zatím nepodařilo docílit toho, co chtěli – a to během týdne až dvou dobýt celou Ukrajinu a mít své vojáky na slovenské hranici,“ upozornil.
Aktuální problém podle něj nespočívá jen v postupu na frontě, ale především v obraně před leteckými a raketovými útoky. „Problém je pravděpodobně s protileteckou a protiraketovou ochranou, tam těch systémů není mnoho a jsou drahé. Co se týče dělostřelecké munice, tak tu se i díky našim aktivitám a naší koordinaci v zásadě daří doplňovat,“ poukazuje.
Z hlediska poměru sil mezi ruskou a ukrajinskou dělostřeleckou kapacitou zaznamenala Ukrajina výrazné zlepšení. „Ukrajinci mají v tuto chvíli na dva vystřelené ruské granáty jeden, což je výrazně lepší než před rokem, kdy to bylo zhruba jedna ku devíti nebo jedna ku deseti,“ pokračuje Tomáš Pojar.
Rusko necítí dostatečný tlak ze strany Spojených států
Přestože americký prezident Donald Trump opakovaně tvrdil, že by dokázal konflikt na Ukrajině rychle ukončit, příměří zatím nenastalo. Podle Tomáše Pojara je hlavní odpovědnost jasná: „Kdo může za to, že příměří stále není? Jednoznačně Vladimir Putin. A ruská strana. Protože to je ta strana, která příměří odmítá,“ zdůrazňuje Pojar s tím, že důvodem podle něj není nic jiného než snahy Ruska získat další území silou: „Ruská strana příměří nechce, protože si myslí, že ještě nějaká území dobude. Že na to má sílu – jak ruská ekonomika, tak ruský režim, tak i ruští vojáci.“
V kontextu toho vyjádřil obavy, že ze strany Spojených států zatím není vyvíjen dostatečný tlak: „Myslím si, že necítí dostatečný tlak ze strany Spojených států. Doufám, že se Spojené státy teď zaměří i na ruskou stranu. Jelikož příměří v tuto chvíli není, protože Rusko na příměří nejde,“ dodává.
„Pevně doufám, že se to Spojeným státům podaří. A věřím v to, že kdyby Spojené státy skutečně zapojily veškeré páky, tak toho příměří mohou dosáhnout,“ říká a dodává, že ukončení bojů by bylo přínosné pro všechny strany konfliktu – včetně Ukrajiny, která nese největší tíhu války.
Nezapomínejme, že pro Američany je hlavní hrozbou Čína
Na otázku, zda se Donald Trump snaží především narovnat vztahy s Ruskem – a Ukrajina je v tomto ohledu až druhotná – Tomáš Pojar připustil, že to tak může působit. „Určitě je to součástí té strategie, protože takto to vypadá,“ upozorňuje, že Spojené státy mají mnohem širší globální perspektivu, ve které Ukrajina zdaleka nehraje tak klíčovou roli, jak ji vnímáme v Evropě. „Spojené státy jsou skutečně globální mocností a také hodně přemýšlejí o Číně jako o svém nejvyšším rivalovi a vyzyvateli,“ připomíná Pojar.
„To, že pro nás je ten útok na Ukrajinu největší válkou na našem kontinentu od druhé světové války a největším konfliktem, který nás skutečně pálí a nejvíce ohrožuje, není viděno jinde ve světě ani ze Spojených států,“ podotýká s tím, že pro Ameriku je konflikt na Ukrajině srovnatelný s tím, co se děje na Blízkém východě, a Rusko není vnímáno jako největší hrozba: „Rusko pro ně není takovou hrozbou, jakou si vyhodnotili například Čínu. Jednání, které Američané vedli v Saúdské Arábii s Ruskem, zdaleka nebylo jenom o Ukrajině, ale i o jiných částech světa – o Číně, o Íránu...“
Měla by být koalice ochotných akčnější? Pomoc už víc navýšit nelze, tvrdí Pojar
Na otázku, zda by tzv. koalice ochotných (skupina zemí koordinujících vojenskou pomoc Ukrajině) měla být v tuto chvíli aktivnější, Tomáš Pojar odpověděl, že možnosti dalšího navýšení pomoci jsou omezené. „Být akčnější o moc nemůže. Přísun zbraní a finanční podpory, respektive to, co se plánuje a nakupuje, to je vyšší, než tomu bylo v minulosti – a o moc víc se dělat nedá,“ uvádí Pojar.
Podle něj je klíčové hlavně dlouhodobé odhodlání, nejen v době války, ale i při možném příměří. „Jde spíše o tu dlouhodobost a odhodlání podporovat Ukrajinu dlouhodobě – a to jak v době pokračující agrese, tak i v době příměří. Aby toto příměří nebylo porušeno a Rusko si rozmyslelo jakýkoliv další útok. Osobně si nemyslím, že je možné dosáhnout nějakého míru nebo nějaké mírové dohody – to jsme ještě hodně daleko. Ta důvěra mezi oběma stranami musí být ještě daleko větší. Ale příměří dosáhnout lze.
A pokud se budeme dostatečně snažit a budeme dostatečně pevní, tak lze dosáhnout příměří, které bude mít dlouhodobou trvanlivost a které se v budoucnu v nějakou mírovou dohodu může převtělit,“ říká opakovaně poradce pro národní bezpečnost.
Zelenskyj už ví, jak na Trumpa? Emoce nestačí, rozhodují zájmy USA
Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný nedávno pro Seznam Zprávy uvedl, že se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během několika měsíců naučil, jak na Trumpa – a pochopil, že emoce nestačí. Pokud chce americkou podporu, musí USA nabídnout výhody a mluvit o tom, co z toho budou mít samy.
Tomáš Pojar s tímto hodnocením souhlasí. Podle něj se Zelenskyj z předchozích chyb poučil a dnes volí promyšlenější přístup. „Myslím, že se Volodymyr Zelenskyj poučil, udělal v minulosti několik chyb, je v nesmírně složité situaci. Myslím, že si to uvědomuje a strategie vůči Spojeným státům musí být chytrá,“ dodává Pojar.
Kroky, které prezident Ukrajiny nyní podniká, podle něj odpovídají realitě a dávají smysl. „To, že souhlasil s příměřím a vyjednává o dohodě o minerálech, že se snaží přesvědčovat americkou stranu – to je strategie správná. Koneckonců nic jiného mu nezbývá a my ho v tom máme podporovat,“ upozorňuje, že klíčová je podpora tam, kde je Zelenského strategie realistická a funkční.
Krátce po znovuzvolení Donalda Trumpa označil Tomáš Pojar amerického prezidenta za předvídatelného lídra, se kterým se dá jednat. Platí to i dnes, s větším časovým odstupem? „Je pravda, že svou razancí překvapil. Překvapil i mě. Na jednu stranu je tam ta předvídatelnost stále. Je předvídatelné, co chce a jakým způsobem funguje. Na druhou stranu, uchopit to skutečně ke konkrétnímu vyjednávání je těžké až nemožné v určitých chvílích,“ připouští Pojar.
Evropa i NATO musejí usilovat o konstruktivní vztahy s USA
„Naším zájmem je, z pohledu nás i Evropy, abychom se Spojenými státy – i v rámci Severoatlantické aliance – vyjednávali. Jsem rád, že jak v NATO, tak v Evropské unii máme střízlivý, racionální pohled. Říkáme Spojeným státům, že jsme připraveni spolupracovat, jednat. V rámci Severoatlantické aliance komunikace probíhá poměrně klidně, nikdy nebyla přerušena. V těch obchodních záležitostech je to složité, ale k jednáním nakonec dojít musí. Je to v našem zájmu, abychom se dohodli,“ dodává Tomáš Pojar.
„Každopádně bychom měli být připraveni jednat s kýmkoliv. Já se rád ve Spojených státech sejdu s kýmkoliv,“ poznamenává Tomáš Pojar.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s tím, že by Spojené státy měly na Rusko více tlačit ohledně ukončení války?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
Puhýš s jedním kmínem
