„Stát našel zlatou žílu. Zatímco v normálním světě by to byla zpráva číslo jedna, v našem světě se ve stejnou dobu místo toho řeší kolabující sčítání lidu. Nic víc si mocipáni nemohou přát. Kouřová clona je dokonalá,“ podotýká úvodem Šichtařová.

Celý nápad má ale jeden velký háček. „ČNB není dlouhodobě dobrým hospodářem a už vůbec není komerční institucí, u které by slovo zisk či ztráta znamenalo totéž, co pod těmito slovy jsme zvyklí rozumět,“ zdůrazňuje.

ČNB měla v předešlých letech ohromné ztráty. „Takže když někdo vidí, že měla ČNB v posledních dvou letech zisk, jsou to peníze, o kterých předem víme, že půjdou na uhrazení předešlých ztrát,“ pokračuje ekonomka.

Situaci však nezlepší ani uhrazení ztráty. Bude ještě nutné ze zákona naplnit rezervní fond, který je nyní prázdný. „Až bude plný, pak teprve teoreticky může ČNB státu něco poslat. Když budu optimistická, budou to dva roky,“ odhaduje.

Ani v dalších letech zřejmě nebude ČNB moct pomáhat státu. „Pokud se české ekonomice bude dařit, bude se víc přibližovat Německu. A přiblížení Německu s sebou obvykle nese posílení koruny k euru. A to s sebou přinese znehodnocení devizových rezerv přepočtených na koruny, a tím pádem další ztrátu. Ani v dalších letech tak nebude mít ČNB prostor k tomu, aby zachraňovala stát,“ píše Šichtařová.

• Celý text ZDE

Slova premiéra jsou nejspíš jen slovy k voličům, aby viděli, že stále existují řešení. „To, že jsou jen teoretická, volič neví. Ten jen vidí, že premiér maká. Mezi řádky z toho ovšem plyne, že alespoň některým politikům už je jasné, že jednoho krásného dne může nastat situace, že banky, penzijní fondy a pojišťovny řeknou „Dost!“ a státu už nepůjčí,“ podotýká.

Díky změně zákona o ČNB se pak ČNB může chovat podobně jako ECB. „U nás centrální banka zatím ještě tragické hospodaření státního rozpočtu nemaskuje. ČNB nevykupuje státní dluhy jako ECB. Nevytváří falešnou poptávku po dluzích, které nikdo nechce. Jenže s novelou k tomu má vytvořené prostředí,“ pokračuje Šichtařová.

Stát to však bude od ČNB vyžadovat. „Bude se zadlužovat jako divý. Podle Strategie financování a řízení státního dluhu musí pokrýt svou potřebu financování vydáním střednědobých a dlouhodobých korunových dluhopisů v objemu 400 miliard korun,“ připomíná ekonomka.

Nezávislost centrální banky na státu je podle Šichtařové klíčová. „Bohužel dnes je ve světě opačný trend. Nezávislost se jen předstírá. Stejně tak jako se předstírá odbornost centrálních bankéřů, což jsou normální politici jako všichni ostatní. Centrální banky i finanční trhy jsou tak znásilněny ve své podstatě,“ uzavírá Šichtařová.