Akce se každoročně koná pod záštitou ministra dopravy ČR, ministra dopravy a výstavby SR, hejtmanů Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje, předsedů Trenčianského a Žilinského kraje, ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury, prezidenta Hospodářské komory ČR, předsedy Slovenské obchodní a průmyslové komory, prezidenta Svazu stavebních podnikatelů Slovenska a primátora statutárního města Přerov.

Účastníci konference se věnovali také tématu nedostatku stavebních materiálů, především pak stavebního kameniva, a vedli diskuzi o dalších otázkách, souvisejících s přípravou a realizací prioritních dopravních projektů v ČR.

Dosud přijatá legislativní opatření, kterými by se měl zvýšit vliv státu na přípravu a realizaci strategických investic, nejsou dle odborníků doposud účinná. Naděje vkládané do zavedení plné účinnosti Stavebního zákona k 1.7. 2024 spojeného s digitalizací stavebního řízení se prozatím nepodařilo plnohodnotně uvést do života. Vzniká tím potencionální riziko dalšího zpomalování investičních projektů.

Předseda sdružení Libor Lukáš v této souvislosti opětovně apeloval, aby se připravil a schválil speciální ústavní zákon, na jehož základě by strategické investice státu prostřednictvím svých nařízení povolovala přímo vláda ČR. „Stále opakujeme a opakovat budeme, že proces přípravy strategických projektů v ČR je extrémně zdlouhavý a de facto neřiditelný. Uvedená situace je jedním z hlavních důvodů, proč pořádáme tato pravidelná odborná setkání. Silně apelujeme na to, aby se stávající nepříznivý, málo účinný legislativní stav napravil. Doufejme, že v současné době implementovaná novela Stavebního zákona nám přinese alespoň částečné zlepšení,“ říká Libor Lukáš, předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě, který konstatuje, že jsou strategické infrastrukturní projekty i přes přijaté úpravy zákonů stále v područí aktivistů, byrokratů a mnohdy i soudců. „Výraznou brzdou při řízení investic je nepřehledná a složitá byrokratická zátěž a často i aktivistické chování ekologistů,“ dodal Lukáš.

Je třeba, aby Česká republika v oblasti strategických investic disponovala takovými zákony, které hájí zájmy naprosté většiny občanů. „Současný stav, kdy doslova pár jednotlivců může svými smyšlenými obstrukcemi mařit strategické projekty státu, však není stavem přijatelným a je třeba jej změnit. Apeluji proto na všechny složky státu, aby se intenzivně pokračovalo v přípravě i výstavbě dálnic D55 i D49, včetně napojení na silnici R6 na Slovensku. Dále považuji za nezbytné urychlit zásadní modernizace vlakových nádraží, a to v krajském městě Zlín i ve Valašském Meziříčí, a také modernizaci dalších výpravních budov,“ uvedl Radim Holiš, hejtman Zlínského kraje.

Ministr dopravy Martin Kupka zdůraznil, že rozvoj dopravní infrastruktury patří k prioritám vlády. Nastínil program postupné realizace nejdůležitějších projektů. Zdůraznil nutnost zrychlení tempa rozvoje dopravní infrastruktury, a to jak v oblasti dobudování dálniční sítě, tak v rámci zahájení projektů tzv. rychlých spojení. Z toho vyplývá i tlak na řešení nároků v oblasti finančních zdrojů. Ministr zdůraznil, že je s ohledem na možné zdroje nezbytné využít financování některých projektů formou PPP, tedy s účastí soukromého kapitálu.

„Komplikovanost stavební legislativy a zajištění financování jsou velkými riziky pro realizaci současného investičního programu u všech důležitých infrastrukturních projektů, a to nejen na Moravě.“ Tak situaci hodnotí ředitel strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna i generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. V souvislosti s přípravou tzv. rychlých spojení se k nim přidal i náměstek generálního ředitele Mojmír Nejezchleb ze Správy železnic, který zmínil mimo jiné také pozitivní vývoj přípravy projektu Modernizace a elektrizace trati Otrokovice-Zlín-Vizovice.

Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica poukázal na zvyšující se finanční rámec SFDI, z něhož jsou hrazeny prioritní státní investice do dopravní infrastruktury. Rovněž apeloval na potřebnou plynulost a kontinuitu při přípravě jednotlivých projektů.

Známý ekonom Petr Zahradník vzhledem k nejistotě hospodářského vývoje poukázal na nutnost využití všech možností financování rozvoje dopravní infrastruktury ze všech programů EU, a také na potřebu zaměřit se na nové způsoby financování výstavby dopravní infrastruktury v dalších letech (např. využití projektů PPP a EIB).

Na konkrétní problémy spojené se stavebním zákonem, na snahu o zavedení systému řízení projektů formou BIM a nedostatek kvalifikovaných pracovníků poukázal viceprezident Svazu podnikatelů Pavel Ševčík.

Na slovenské straně nebylo dosaženo potřebného pokroku v přípravě staveb, propojujících Slovensko a Českou republiku, tj. rychlostní silnice R6 Městečko-Púchov a R5 Svrčinovec – státní hranice, což konstatoval ředitel úseku přípravy NDS Tomáš Matěičko.

Igor Choma, státní tajemník Ministerstva dopravy Slovenské republiky, seznámil přítomné účastníky se stavem plánování a příprav dálničních staveb na Slovensku a investičních priorit slovenské vlády. Zdůraznil tlak na přednostní dokončení dálničního tahu D1 a spojení západu a východu Slovenska.

Účastníky konference pozdravil také prezident Hospodářské komory České republiky Zdeněk Zajíček.

Hlavními tématy konference bylo rovněž dokončení dálnice D1 v okolí Přerova nebo pokračování jednotlivých staveb severojižního propojení Moravy od Šumperka a Olomouce až k Břeclavi dálnicí D55. K dalším velkým tématům patřila debata k přípravě projektu VRT na Moravě.

Na závěr přijali účastníci konference tzv. Luhačovickou výzvu.