Doran v komentáři pro bruselský list Politico tvrdí, že ruská ekonomika je na tom ve skutečnosti mnohem hůře, než jak se navenek tváří. „Zdá se, že kremelským finančním kouzelníkům docházejí králíci, které mohou vytáhnout z klobouku,“ tvrdí Doran poté, co ruská vláda zveřejnila revidovaný rozpočet na rok 2025.

Podrobné prozkoumání výdajových plánů Ruska na příští rok totiž ukazuje, že Kreml hodlá na obranu vynaložit neuvěřitelných 145 miliard dolarů ze zhruba 436 miliard dolarů státních výdajů. Celkově se jedná o více než 6,3 % ruského HDP, což představuje nejvyšší úroveň vojenských výdajů Moskvy od dob studené války, jak upozorňuje agentura Reuters. 

Jenže podle Dorana jsou výdaje ve skutečnosti ještě mnohem větší, což ale Putinovi finančníci zamlčují nebo výdaje evidují v rámci jiných oblastí rozpočtu. V ročním rozpočtu jsou totiž na různých místech roztroušeny další platby související s válkou, včetně mezd, které Moskva vyplácí pracovníkům v nelegálně okupovaných ukrajinských regionech, zdravotní péče o zraněné vojáky, odstraňování trosek, oprav infrastruktury a nezveřejněných „utajovaných“ výdajů. „Když se tyto výdaje sečtou, skutečná zátěž ruské ekonomiky se blíží ohromujícím 10 % HDP,“ upozorňuje Doran.

Rusko podle něj nedokáže vybírat dostatek peněz na pokrytí těchto nákladů spojených s válkou. Kreml musí hospodařit se schodkem, například v loňském roce byl rozpočet zhruba 34 miliard dolarů v červených číslech. To je pro ruskou vládu složitá situace, protože na rozdíl od západních vlád, pro něž jsou deficitní výdaje po nějakou dobu zvládnutelné, Moskva kvůli západním sankcím nemůže vyrovnávat své finanční účty prostřednictvím mezinárodních půjček. „Místo toho musí platit nehorázné úroky – až 16 % u desetiletých dluhopisů – domácím věřitelům. Jsou to ochromující výdaje,“ vypočítává expert na Rusko.

K financování války navíc Kreml používá hotovost z ruského Fondu národního bohatství (FNB), který ale není bezedný. „Za normálních podmínek má ruský FNB dva účely – uchovávat přebytečné daňové příjmy v dobrých časech a zajistit se proti nízkým cenám ropy, když se situace zhorší. V poslední době však Kreml tento fond vyčerpává, aby zaplatil válku. V roce 2021 činila jeho likvidita 117 miliard dolarů, zatímco dnes činí pouhých 55 miliard dolarů,“ vysvětluje Doran.

Pokud by i tento zdroj financování války vyschl, musela by Moskva učinit výrazně nepopulární opatření, jako vyšší daně pro ruskou elitu a střední třídu, vyšší zadlužení, tisk bezcenných rublů a případné škrty v sociálních dotacích a sociálních dávkách. To vše již Moskva opatrně zavádí, ale zatím jen do té míry, aby nevypukl masový společenský odpor. „Pokud se bude muset uchýlit k většímu zadlužování, vyššímu zdanění, tisku rublů a snižování dávek, riskuje stabilitu režimu,“ má jasno expert na Rusko.

A právě této situace by podle něj měli využít západní spojenci a Rusko finančně ještě přidusit snížením cenového stropu na ruskou ropu. Aktuální cenový strop se totiž nachází poměrně blízko ceně ropy na světovém trhu. V současné podobě Kreml prodává ropu pod limitem 65 dolarů za barel. Například právě minulý měsíc, kdy tržní cena ropy Brent nakrátko klesla pod 70 dolarů za barel, tak muselo Rusko část své ropy sotva slevit.

„A na základě těchto legálních prodejů (a nelegálních prodejů přes třetí strany) se do moskevské pokladny sypou peníze. Každý měsíc Moskva z těchto prodejů vybere na daních přibližně 9 miliard dolarů, z toho přibližně 1 miliardu z EU. A každá miliarda, kterou Kreml získá z prodeje energií, představuje miliardu, kterou nepotřebuje vyvést z Fondu národního bohatství, aby vyrovnal svůj rozpočet, posílil podporu režimu a zaplatil válku proti Ukrajině,“ vypočítává Doran.

Podle něj tak je načase ještě utáhnout šrouby a snížit strop na ruskou ropu na 30 dolarů za barel, což je zhruba částka, která odpovídá těžebním nákladům Ruska. Evropa i USA by prý také měly tvrději prosazovat sankce vůči nelegálním odběratelům ropy v Číně, Indii a Turecku. „To by mělo být hlavní prioritou při jednání evropských lídrů s příští americkou administrativou. Zaměření se tímto způsobem na Putinovu finanční slabost pomůže Ukrajině zvítězit,“ tvrdí Doran z Nadace na obranu demokracie.