Mikrobioložka a viroložka Hana Zelená v rozhovoru uvedla, že s kolegy prokázali, že prodělaná infekce spolehlivě chrání před tím, aby člověk onemocněl znovu. A také se zabývá porovnáváním účinnosti a spolehlivosti různých testů včetně antigenních. „Když ty výsledky přednášíme na konferencích nebo vědeckých setkáních s odborníky, tak jsou naše výsledky velice kladně přijímány, jsou dobře hodnoceny. Na druhou stranu, zatím nemám pocit, že by ty výsledky (výzkumu) byly implementovány do postupů, které dosud vláda realizovala,“ míní.

Také komentovala současnou praxi, že za nakaženého se považuje každý, kdo má pozitivní test, i když nemá žádné příznaky. Podle Zelené se to dalo vysvětlit na začátku epidemie, kdy byla infekce nová a každý pozitivní záchyt byl významný, navíc „nesoulad“ byl i v evropské definici, tedy že potvrzený případ covidu je ten, kde je test pozitivní. Nicméně, jak upozornila, před příchodem covidu byla praxe taková, že pacient musí mít klinické příznaky, aby bylo uznáno, že má nemoc. Podotkla, že evropská definice už byla upravena a za případ covidu se považuje ten, kdo má klinické příznaky a pozitivní test.

PCR testy jsou podle ní velice spolehlivé, ale prý se hodnotí bez kontextu. „PCR testem nezachycujeme virus jako takový. My tím PCR testem nezjistíme se stoprocentní jistotou, že ten člověk je infekční nebo že je nemocný,“ uvedla a vysvětlila, že test je velice citlivý a dokáže zachytit velmi malé množství virové RNA. A pokud je výsledek „slabě pozitivní“, tak je prý nepravděpodobné, že by ve vzorku byl skutečně infekční virus. „My se setkáváme s tím, že jenom na základě pozitivity jednoho testu, byť třeba i velmi slabé pozitivity, je ten člověk označen za nakaženého nebo dokonce nemocného, což je samozřejmě špatně,“ řekla.