V první polovině roku 2022 narostly ceny elektřiny v České republice v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 62 procent, což je podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat nejvíce v Evropské unii. Podle analytiků oslovených ČTK se projevily především obchodní spekulace na burze a omezené kroky státu. Tak to vidí například Vladimír Štěpán, analytik firmy ENAS Energy Services. „Máme nejnižší výrobní náklady elektřiny a nejvyšší cenu. ČEZ odvozuje ceny pro odběratele od burzy, kde jsou ceny zvyšovány spekulanty. Plyn nakupuje pouze z burzy na rozdíl od jiných států, takže nejvyšší cena,“ podotkl. Kritizuje vysoké stropy energií, které jsou podle něj ve srovnání s některými jinými státy v Evropě stále vysoko. Celoevropský růst energií pak přičítá politice EU a následným burzovním spekulacím.

Podle analytika společnosti XTB DM Jiřího Tylečka byl vysoký růst energií zapříčiněn hlavně napojením na německý energetický mix prostřednictvím burzy v Lipsku. „Výslednou cenu určovaly drahé plynové závěrné elektrárny. V prvním pololetí, ze kterého máme data, zároveň neexistovala významná státní pomoc s drahými energiemi. Výsledkem byl prudký růst ceny pro domácnosti i firmy,“ uvedl.

S tím, že by burzovní spekulace ovlivnily údaje Eurostatu, ovšem polemizoval Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a analytik ENA. „Burzovní spekulace ovlivňují velkoobchodní ceny elektřiny a ty se do statistiky Eurostatu nepromítají. Můžou ovlivňovat to, co jsme zažili v srpnu tohoto roku, kdy na komoditních burzách vystřelila krátkodobě cena elektřiny nad tisíc eur za megawatthodinu. Tyto spekulace mají samozřejmě negativní vliv. Nicméně statistika Eurostatu reflektuje ceníky dodavatelů vlastně retailových konečných spotřebitelů, a to je zcela jiný mechanismus. Dodavatelé nakupují produkty v nějakém časovém horizontu, kolikrát rok dva dopředu. Tam se promítají cenové trendy, ne burzovní spekulace,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz.

Zatímco v České republice byly v prvním pololetí ceny zcela tržní, řada států už přistoupila k plošným formám pomoci

„Co se však týká státní pomoci, s tím bohužel nezbývá než souhlasit, protože Česká republika praktikovala velice úsporný režim a v prvním pololetí ceny, které nabízejí dodavatelé, byly čistě tržní. Nebyla tam žádná pomoc státu v konečné ceně. Nebyly sníženy daně ani poplatky za OZE, nebyl žádný cenový strop, žádná cenová regulace. Takže zatímco v České republice byly v prvním pololetí ceny zcela tržní, řada států už přistoupila k plošným formám pomoci. ČR v té době jednoznačně preferovala adresnou cílenou pomoc, což je samozřejmě dobře, ale vývoj ukázal, že ceny rostou na trhu tak výrazně, že s formou plošné pomoci se žádný stát EU neobejde,“ upozornil.