Pro koho byste raději hlasovali ve 2. kole prezidentské volby?Anketa
Proč je elektřina tak drahá? Za viníka je označována burza v Lipsku. Objevují se ovšem názory, že tomu ve skutečnosti tak není, respektive že elektřina by byla drahá i pokud by se na lipské burze neobchodovala, případně že odchod z burzy je nemožný. Například den před invazí ruských vojsk na Ukrajinu sepsal novinář Přemysl Souček článek o lipské burze.
Argumentoval v něm, že burza cenu elektřiny určuje jen z poloviny. „Druhou částí je ‚regulované složka‘. Do ní například patří poplatky na nezbytné fungování operátora trhu, ale také příspěvky na obnovitelné zdroje. A to nejen na farmy ‚solárních baronů‘, ale třeba i na fotovoltaiku na vaší střeše, nebo soukromou větrnou elektrárnu. V některých zemích regulovaná složka tvoří dokonce většinu ceny pro zákazníka,“ popsal.
„Navíc není ani pravda, že by české energetické firmy k prodeji elektřiny na lipské burze nutila nějaká eurosmlouva. Zavedl je tam volný trh EU, protože je to pro ně zkrátka výhodné,“ tvrdil Souček. Burza je podle něj důsledkem toho, že mezi zeměmi funguje otevřený trh s elektřinou, kde mohou výrobci maximalizovat zisk.
„Dá se tedy říct, že energetická burza je logickým obchodním krokem, jenž nejsnadněji maximalizuje zisk prodejce. To se posléze projeví v daních, které státu zaplatí. A cena, která je výsledkem operací na burze v Lipsku, je tedy jakýmsi unijním optimem za momentálních podmínek. Což ovšem zdaleka neznamená, že ji za optimální považují i lidé, kteří ji odebírají. Ovšem v tom už je burza nevinně,“ píše dále Souček.
Fotogalerie: - Česko, neplať!
Vysvětlil, že cenu navíc neurčují lidé, ale algoritmy na základě nabídky a poptávky a také podle toho, jaké elektrárny zrovna elektřinu dodávají: „Rozhodující pro tvorbu ceny je přitom produkce takzvané závěrné elektrárny: té poslední připojené podle nákladnosti produkce.“ Proto také cena elektřiny kolísá, protože obnovitelné zdroje dodávají velice levně, když například fouká vítr na severu Německa. Když ovšem nefouká, musí se rozjet uhelné a plynové elektrárny.
Podle Součka by ani burzy na úrovni jednotlivých států nemusely cenu snížit, protože by prý princip tvorby ceny zůstal stejný. Pokles by se dal dle Součka zajistit jen státní regulací, tedy ukončením svobodného trhu.
Na začátku sprna pak mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž sdělil, že 95 % elektřiny se prodá v Česku, pouze 5 % jde na export. Většina elektřiny se prodává českým obchodníkům, jako je PRE či E.ON přímo bilaterálně nebo přes elektronickou obchodní platformu. Ovšem cena se odvíjí právě od lipské burzy. Na pražské burze pak dle Kříže bývá cena ještě vyšší. „A ještě vyšší je dále na východ, v Budapešti. Odtud tedy platí, že cena v Česku se nezmění, pokud by například ČEZ na lipské burze neobchodoval. Stejně jako se nezmění cena obilí nebo mědi, když se přestane obchodovat na nějaké konkrétní burze. Burza je jen tržiště, neurčuje cenu. Je to jen místo, kam chodí zákazníci nakupovat energie,“ řekl mluvčí ČEZu.
„Elektřinu vyvážíme z Česka na Slovensko. Každopádně zastavit vývoz elektřiny není možné – těžko můžeme čekat, že nám budou ze zahraničí dodávat plyn a ropu, kdybychom zastavili vývoz elektřiny,“ doplnil.
O to, aby ČEZ obchodoval pouze s přebytky, v listopadu minulého roku žádal spolek pro dostavbu JE Temelín. Ladislav Kříž tehdy uvedl, že to není možné. „Přistoupili jsme ke všem dohodám při vstupu do Evropské unie a náš trh musí být součástí trhu EU. Tyhle záležitosti (navrhované spolkem) možné nejsou,“ pravil.
Fotogalerie: - Schillerová vs. Stanjura
Jak tedy mechanismus cenotvorby vznikal? Napovědět může článek Hospodářských novin z května roku 2005. Již tehdy se psalo, že cenu elektřiny v regionu určuje burza v Lipsku. „Do tří let by se tak podle představitelů společnosti ČEZ cena české elektřiny měla sblížit s cenou této komodity na burze v Lipsku. To by ale znamenalo dramatické zdražování. Zatímco na německé burze se totiž dnes cena jedné megawatthodiny pohybuje v průměru nad 50 eury, v Česku se prodává přibližně za 35 eur,“ stojí v článku HN.
Tehdy toto sbližování vysvětloval mluvčí lipské burzy Fritz Wilhelm: „Evropské trhy s elektřinou se musí propojit. O tom rozhodla ostatně v roce 2004 i Evropská komise, když přijala strategický dokument, podle něhož má v celé Evropě vzniknout jednotný vnitřní trh s touto komoditou, kdy se elektřina bude zřejmě obchodovat jen na jedné burze. To bude znamenat do několika let i jednotné evropské ceny proudu. Mezistupněm k tomu jsou regionální trhy, jako třeba středoevropský, reprezentovaný právě lipskou burzou.“
V roce 2006 si ČEZ dle HN rozhodoval o ceně elektřiny sám a náležitě si ji zdražil, takže dle Eurostatu platil již tehdy český spotřebitel po započítání své kupní síly více, než bylo v EU obvyklé. Šetřivé domácnosti dokonce platily třetí nejvyšší cenu v EU. Letos v červenci to však dle indexu HEPI nebyla třetí nejvyšší cena, ale rovnou nejvyšší.
Fotogalerie: - Za vzkříšení národa
A již tehdy byla vláda dle článku neochotná s cenami něco dělat: „Jediný, kdo může zvyšování cen elektřiny ovlivnit, je stát, který drží v ČEZ 67procentní podíl. Ten ovšem dává přednost vysokým dividendám, jež z ČEZ každoročně získává, před regulací.“
Už v roce 2006 také obnovitelné zdroje způsobovaly výkyvy v cenách. „Stejně zapůsobila i letošní tuhá zima, kdy v některých dnech byl elektřiny opravdu nedostatek. Také výpadky větrných elektráren, kterých je v Německu nainstalováno 7000 megawattů, ženou cenu vzhůru. Jakmile zkrátka přestane foukat vítr, cena letí nahoru,“ vypočítával tehdejší mluvčí lipské burzy.
Úsměvná je pak zpráva z roku 2005, kdy se ČEZ chlubil, že se mu podařilo prodat elekřinu za tehdy rekordních 300 euro za jednu MWh. Dnes se přitom cena pohybuje pořád nad 400 eury za MWh.
Vláda v mezičase ceny zastropovala, ovšem pro spotřebitele, mechanismus cenotvorby zůstává evidentně nezměněn. A to znamená, že stát bude prodejcům energie rozdíl doplácet. Možnost, že by zastropování cen vypadalo jinak, zmínil ministr spravedlnosti Pavel Blažek ve svém sněmovním vystoupení 26. srpna. „Dá se podle mého názoru, a snad to půjde i po té právní stránce, zastropovat to, čemu se říká výrobní marže, to znamená, že by nemusely vznikat ani spory o náhrady škod, protože na něco jako zisk neexistuje podle mého názoru právní nárok,“ uvedl a argumentoval, že řešení je nutné nalézt, jinak bude ohrožen politický systém této země.
Problémem je právě ČEZ, který je sice ze 70 % vlastněn státem, ovšem zbytek akcií drží podílníci. Jak píší SeznamZprávy, v případě dobrovolného snížení zisku hrozí od těchto podílníků žaloby. „Podobně skončilo žalobami rozhodnutí francouzské vlády, aby rovněž polostátní – polosoukromá tamní společnost EdF při energetické krizi zvedla objem elektřiny prodávané za regulovanou cenu,“ uvádí server a dodává: „Podle dostupných informací se kvůli ČEZ nyní narychlo chystá speciální právní norma, která má management firmy před případnými žalobami minoritářů ochránit.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
