V úvodu se vyjádřil k napětí kolem Krymu, kde Rusko tvrdí, že se na poloostrov pokusili proniknout diverzanti, kteří tam měli následně páchat teroristické akce. „To, co na tom je bizarní, je fakt, že Rusko považuje Krym za svůj, ale to nikdo neuznal,“ podivoval se hned z kraje.

„Já jsem se díval na zprávy pozorovatelské mise OBSDE. Ty zprávy jsou plné zraněných, mrtvých. Ty zprávy jsou strašné. Vůbec není pochyb o tom, že tam nejde o válku proti nějakým vzbouřencům, ale že jde o konflikt financovaný Ruskem. My na tento konflikt nesmíme zapomenout. Zejména můj kolega Štětina se na to snaží upozorňovat. Ten princip, že ruská menšina žijící na nějakém území řekne, že by chtěla patřit k Rusku, a pak se tam objeví nějací zelení mužíčci, kteří se o to také zaslouží, tak to je nesmírně nebezpečné,“ varoval europoslanec.

S Ruskem prý máme udržovat vztahy, o tom není sporu, ale Kreml musí nést následky svého chování na Krymu a na jihovýchodě Ukrajiny. „Ekonomické sankce jsou nesmírně mocné v tomto globalizovaném světě, zejména protože ruská ekonomika je velmi zastaralá a vůbec se tam nedostanou k některým technologiím, které v Evropě jsou k dispozici. Ekonomické sankce jsou zásadní a Rusko bolí víc, než jeho představitelé veřejně připouštějí, upozornil host.

EU by měla významněji ekonomicky pomoci Ukrajině a přidal příklad s uprchlíky. „Kdybychom hned z počátku investovali více peněz do uprchlických táborů mimo EU, ta uprchlická krize nemusela dosáhnout takových rozměrů,“ upozornil. Faktem ovšem také je, že na Ukrajině funguje korupce velkých rozměrů, se kterou je třeba se vypořádat. Před Ukrajinou dnes stojí řada problémů, jež musí řešit.

Zdají se mu přehnaná varování, že se Rusko chystá na válku proti NATO, protože už zásahy v Sýrii ekonomiku Ruské federace notně zatěžují, ale to neznamená, že můžeme přehlížet, že Rusko činí některé kroky, které jsou pro nás nepřijatelné. EU by se proto měla probudit a přestat do nekonečna spoléhat na vojenskou ochranu ze strany Američanů. Je namístě uvažovat o vytvoření nějaké vojenské struktury přímo v Evropě, ale bylo by tragické odpoutávat se od NATO bez toho, abychom tuto strukturu měli vytvořenou. NATO je v tuto chvíli jedinou zárukou naší bezpečnosti,“ vyjádřil se jasně Niedermayer.

Z tohohle mraku pršet nebude

Pár slov padlo i k situaci v Turecku. Je pravda, že Moskva s Ankarou se v tuto chvíli sbližují, ale podle europoslance „z tohoto mraku pršet nebude“, protože Rusko nemůže Turecku nabídnout tolik jako EU. „Z EU přicházejí investice,“ poznamenal Niedermayer. V tuto chvíli je však situace v Turecku natolik nepřehledná, že je strašně těžké říci, co se bude dít dál. Prezident Erdogan čelil neúspěšnému pokusu o puč, ale vůbec není jisté, že by po něm mohl přijít někdo lepší, kdyby byl puč úspěšný.

EU by měla apelovat na změnu atmosféry v Turecku. V tuto chvíli ještě nevidí důvod k ukončení rozhovorů mezi EU a Tureckem, po čemž volá Rakousko. K Turecku bychom se prý měli do jisté míry chovat podobně jako v otázce Krymu, čímž chce Niedermayer říci, že EU musí trvat na tom, že bezvízový styk s Tureckem bude zaveden až v okamžiku, kdy Ankara splní všechny předepsané podmínky. Zatím je neplní.

Musíme být připraveni i na to, že Turecko naplní své výhrůžky a začne povzbuzovat migranty v cestě na gumových člunech do Evropy. Už dnes jsme na to prý připraveni lépe než třeba před půl rokem.