Obáváte se odklonu České republiky od jádra EU?Anketa
„Vývoj týkající se každé z těchto skupin zároveň poukázal na jednu společnou výzvu – která se týká nebezpečného xenofobního směřování bloku,“ tvrdí zpráva, jejímž hlavním autorem je politologický výzkumník Paweł Zerka.
„Proevropané by si měli urychleně uvědomit tato slepá místa, dát hlas nedostatečně zastoupeným skupinám a zvrátit směřování k ‚etnickému‘ pojetí evropanství tím, že zrekonstruují ‚občanskou‘ nabídku, která podporuje základní hodnoty EU,“ vyzývá k volbě těchto skupin.
Fotogalerie: - Mimořádná k migračnímu paktu
Podle dokumentu se měla „naplno projevit ‚bělost‘ EU“, jelikož kandidátní listiny ve volbách do Evropského parlamentu prý „neodrážely rozmanitý charakter evropské společnosti“, a navíc „v kampaních ve většině členských států také kvetl protiimigrační diskurz“. „Pro mnoho Evropanů jiné než bílé pleti nebo muslimů by to znamenalo prohloubení stávajících obav včetně obav z diskriminace po útoku Hamásu na Izrael v říjnu 2023,“ stojí v textu.
K vidění měly být podle mínění Evropské rady pro zahraniční vztahy rovněž „utlumené evropské nálady ve střední a východní Evropě, které mohou odrážet přehodnocení toho, co znamená být Evropanem“. Think-tank kritizuje kupříkladu, že v naší části Evropy je „normalizovaná přítomnost euroskeptických stran a postojů“, ale také jsme prý nedostatečně oslavovali naše výročí vstupu do EU. Kritizuje tak, že letošní oslavy 20. výročí vstupu do Unie, které letos měly mimo Česko také Polsko, Slovensko, Maďarsko, pobaltské země, Kypr a Slovinsko, byly ve východní a střední Evropě „nevýrazné“.
??New Report!
— ECFR (@ecfr) September 25, 2024
Today’s EU resembles a Barbieland: a place prone to regard itself as more perfect than it is. Our 3rd edition of the “European Sentiment Compass” examines Europeans' sense of shared space, future & values. @ECF_tweets
??@PawelZerkahttps://t.co/FRheaO1fCc pic.twitter.com/CP5bgZelYb
Bez povšimnutí nezůstala ani naše podpora Izraele v boji proti teroristům. „Ne bez souvislosti s tím je i válka v Gaze, která odhalila zcela odlišné postoje v regionu k rozmanitosti a multikulturalismu ve srovnání se západní Evropou,“ kritizuje Středoevropany ECFR za odlišné postoje.
Fotogalerie: - Za Palestinu na Václaváku
A spokojenost nekvete ani s tím, jaké politické názory začíná mít nejmladší generace voličů. Think-tank varuje, že lidé pod 35 let ve velkém „vykazují známky toho, že je dnešní EU nepřesvědčila“. „Přestože jsou v průměru proevropštější a tolerantnější v sociálních otázkách než starší generace, mnoho mladých Evropanů k volbám do Evropského parlamentu nepřišlo – a když už přišli, často volili krajně pravicové nebo antiestablishmentové alternativy,“ zhrozil se Zerka, avšak podotkl, že se našli na druhou stranu i studenti, kteří „projevili zvýšenou aktivitu“ při protiizraelských protestech.
„Otázkou je, zda stále více normalizovaná xenofobie v EU neodrazuje některé mladé lidi od evropského projektu a zároveň nezvyká jiné na ‚etnické‘ pojetí evropanství – a neusnadňuje jim tak cestu k podpoře krajní pravice,“ táže se polsko-francouzský výzkumník ECFR, který o sobě tvrdí, že je jeho profesním cílem „udržet při životě evropský sen“.
„Za hranice ‚bílé‘ Evropy“
Tyto problémy měly podle autora vykrystalizovat obzvláště v uplynulém roce, kdy měla být podle jeho mínění poznamenána náklonnost některých států EU k muslimskému obyvatelstvu. „Několik členských států EU omezilo právo na svobodu projevu a pokojné shromažďování odpůrců izraelského protiútoku,“ tvrdí a odkazuje na organizaci Amnesty International a její varování, ve kterém zaznívalo obvinění Izraele z represí a „nezákonných útoků“ v Pásmu Gazy s odkazem na údajný „risk genocidy“.
Zerka varuje, že by si pozor měly dávat zejména země, kde již muslimové tvoří výrazný podíl na tamní společnosti: „Vzhledem k tomu, že většina evropských vlád (i když ne všechny) podporuje Izrael, mohlo mít mnoho muslimů žijících v Evropě pocit, že Evropa je solidární především s židovskými, nikoliv palestinskými oběťmi války na Blízkém východě a že kritika Izraele není povolena. Průzkum mezi francouzskými muslimy ukázal, že dvě třetiny z nich věří, že mediální zprávy o konfliktu jsou nakloněny Izraeli – a většina z nich považuje postoj vlády za stejně zaujatý. Tento problém se stal obzvláště velkým pro západoevropské země s velkým počtem muslimských obyvatel – včetně Francie, Německa, Belgie, Rakouska, Švédska, Nizozemska a Dánska, kde muslimové podle odhadů tvoří více než 5 % obyvatelstva.“
Fotogalerie: - Berlínská mešita a muslimský hřbitov
„Válka v Gaze zároveň poskytla nový materiál pro xenofobní, protimuslimské narativy a postoje v celé EU. V důsledku toho mnozí evropští muslimové uváděli, že se cítí nejen fyzicky ohroženi, ale také marginalizováni, odcizeni a ‚mimo své místo‘,“ doplnil v téže části.
S tím, jak následně přišly volby do Evropského parlamentu, mělo podle zprávy ECFR být naznačeno skrze volební kampaně, že se EU „stává stále více nehostinnou nejen pro muslimy, ale také pro všechny obyvatele, jejichž evropanství by mohlo být zpochybňováno na základě jejich skutečného nebo domnělého původu“. Zerka jmenuje, že na vzestupu měly být „krajně pravicové strany, které obvykle vydávají sliby o zastavení přistěhovalectví, nebo dokonce plánují (jako Alternativa pro Německo neboli AfD) vyhnat velké skupiny obyvatel“, a ozývat se měly i „protimuslimské tropy“ – příkladem je jmenování kampaň italské Ligy, která zahrnovala plakát se zahalenou ženou a textem: „Všichni jsme se snažili, aby se nám to líbilo: ‚Změňme Evropu dřív, než ona změní nás‘.“
Think-tank tvrdí, že „prvky xenofobního pohledu na svět“ měla přijímat i část evropského politického mainstreamu, což je podle mínění Zerky viditelné v novém migračním a azylovém paktu EU či návrzích o posílání migrantů do třetích zemích.
Fotogalerie: - Přistěhovalecká čtvrť v Berlíně
Zpráva pokračuje s tím, že právě na tomto pozadí je „patrná omezená rozmanitost uvnitř evropských institucí“. „Ve většině zemí byli na kandidátních listinách nedostatečně zastoupeni lidé jiné než bílé pleti a muslimové,“ kritizuje ECFR, načež poté počítá europoslance podle barvy pleti a zmiňuje, že nebylo letos zvoleno více než dvacet nebílých poslanců Evropského parlamentu a ti, kteří byli zvoleni, pocházeli ze Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a Belgie, zatímco jinde – „například v Itálii, Rakousku a Dánsku – na kandidátních listinách a mezi zvolenými poslanci EP výrazně chyběli lidé jiné než bílé pleti a muslimové, přestože tvoří významnou část obyvatelstva těchto zemí“. „Naprostým nedostatkem poslanců Evropského parlamentu“ mají podle dokumentu trpět také Romové.
Zaznívá, že příčiny mohou být v menší politické aktivitě muslimů a lidí jiné než bílé pleti či v překážkách, jako je diskriminace od zavedených politických stran. „Například přísná kritéria pro získání občanství v Itálii upírají volební právo přibližně milionu dospělých osob s migračním původem. Podíl legálních migrantů, kteří nejsou občany EU, a migrantů bez dokladů dosahuje v Německu, Rakousku a Španělsku přibližně 9 % a ve Švédsku, Itálii, Francii, Portugalsku a Dánsku více než 5 %,“ ozývá se, že by o směřování Evropy měli začít rozhodovat též příchozí migranti.
Upozornění je vztaženo poté ke společenským akcím, jelikož také ony prý ukazují na „bělost“ Evropy. Ocenění v tomto ohledu zaznívá, že na Eurovizi zastupoval Dánsko zpěvák narozený v Etiopii a Francii muslimka z francouzsko-alžírské rodiny. I přes nelibost „krajní pravice“ měly podle zprávy „celkově sport a umění v roce 2024 umožnit ukázat a oslavit rozmanitý a multikulturní charakter Evropy – v ostrém kontrastu s tím, co se dělo v politické sféře“.
Fotogalerie: - Muzeum imigrace
Závěrem zpráva ECFR nabízí tři kroky, jak zabránit tomu, aby pokračovala „bělost“ Evropy a ke slovu o rozhodování o naší budoucnosti se mohli ve větší míře dostat též migranti, muslimové a další lidé odlišných ras a etnik.
„Všichni, kdo se považují za ‚Proevropany‘, by měli usilovat o vybudování nebo odblokování kanálů účasti v Evropě, aby všichni, kdo patří k veřejnosti, která tvoří EU (včetně nebělošských, muslimských a mladých Evropanů), dostali příležitost zapojit se do opakujícího se procesu definování a nového vymezení účelu EU. Za druhé, proevropští občané musejí odmítnout ‚etnické‘ pojetí evropanství. A za třetí, musí naplnit ‚občanské‘ pojetí evropanství konkrétním obsahem – a tím ho učinit politicky konkurenceschopným vůči jeho ‚etnickému‘ soupeři,“ píše zpráva.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Mají Středoevropané oproti Západu „zcela odlišné postoje v regionu k rozmanitosti a multikulturalismu“?
autor: Radek Kotas
