Zatímco v Česku se včera slavilo třicáté výročí Sametové revoluce, ve Francii si Hnutí žlutých vest připomnělo rok od začátku svých akcí. A neobešlo se to bez ohňů, slzného plynu a potyček s policií. Zatímco v Praze lidé vzpomínali na dny demonstrací za svobodnou společnost, v Paříži se volalo po levicové revoluci. A jak to tam vypadalo?

Dějství první: Forum les Halles

Protesty Hnutí žlutých vest se konají každou sobotu už po třiapadesát víkendů. Ani tento nebyl výjimkou. V sobotu měl hlavní pochod vyjít po obědě z Italského náměstí, ale už dopoledne dav zaútočil na banku HSBC, zapaloval popelnice či auta. Zásahová jednotka policie, po níž házel dlažební kostky a lahve, proti němu použila slzný plyn a vodní děla. Policie však zasahovala i na jiných místech.

Proto v neděli vše zpočátku vypadalo mnohem mírněji a žluté vesty nevyšly opět z Italského náměstí, jak se původně plánovalo, ale sešly se ráno nedaleko obchodního centra Forum les Halles. Tento obchoďák se rozkládá na místě bývalé pařížské tržnice, jejíž fungování popsal spisovatel Emil Zola v románu Břicho Paříže, a je velmi využívaným nákupním centrem hlavního města. Demonstrující i tam způsobili mírné nepokoje.

„Macron ničí Francii a naše práva“, „Nekritizujte nás, jsme tu pro vás“ či „Doufáme, že sklidíme, co jsme zaseli“ bylo napsáno na transparentech u nedaleké Fontány nevinnosti, kde se sešlo několik stovek lidí. Zpívali a veselili se. Faouzi Lellouche, jeden z organizátorů, si postěžoval, že tuto demonstraci chtěla policie také zakázat, ale „rozčílil jsem se, proč nám kvůli pár ohořelým krabicím chtějí zakázat manifestaci. Prostě si našli záminku, ale dnes jsme tady“.

Dějství druhé: Galeries Lafayette

Nedaleko mezitím několik desítek demonstrantů vniklo do pařížského obchoďáku Galeries Lafayette, pro ně symbolu konzumní společnosti, a dělali tam nepřístojnosti. „Nabízejí zboží všeho druhu na 70 000 metrech čtverečních a jsou jedním z největších obchodních domů světa. Skutečné městečko… Každoročně sem přichází 25 milionů návštěvníků a o svátcích až 200 000 zákazníků denně. Po Eiffelově věži je to v Paříži druhé nejnavštěvovanější místo,“ napsala o něm Katia Chapoutierová v knize Tajnosti Paříže.

Obchoďák byl však kvůli „protestní okupaci“ odpoledne vyklizen a už se do něj nikdo nedostal. ParlamentníListy.cz u jednoho z východů našly posedávat skupinku žlutých vest s anarchisty, kteří opakovaně vykřikovali hesla o zhoubném kapitalismu. Dokola však byli obklíčeni policejními těžkooděnci a kdo se chtěl ze „zajetí“ dostat, musel se legitimovat.

Dějství třetí: Náměstí Republiky

Pěšky to na náměstí Republiky není až tak daleko. Tam se k večeru měla konat vzpomínka na oběti policejní zvůle z řad žlutých vest, zapálení svíček a tak dále. Celé náměstí je ale stále okupováno Alžířany, kteří tam v mnoha skupinkách řeší nelichotivou současnost své země. Opravdových žlutých vest tam v podvečer bylo pomálu, ale po setmění se všude začali rojit mladíci v černém s šátky přes obličej. Ostatně ministr vnitra Christophe Castaner už v reakci na sobotu prohlásil: „To nebyly protesty žlutých vest. To je jen využily nebezpečné živly, aby mohly ničit a prát se.“

„Muži v černém“ zatarasili na jednom místě kruhový objezd a z chodníku přinesené popelnice, ale i elektrické kolo, s pomocí benzínu podpálili. Ze dvou stran proti nim začali postupovat pořádkoví policisté. Na náměstí ještě zčásti zaplněné Alžířany spadly první granáty se slzným plynem a následovala vzájemná přetahovaná o pozice. Policejní zásah trval několik hodin.

Podtrženo a sečteno

První protesty žlutých vest se konaly o víkendu 17. a 18. listopadu 2018. Demonstranty tehdy naštvalo navrhované zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty a s tím spojené klesání životní úrovně v zemi. Prezident Emmanuel Macron ustoupil. V následujících měsících protestovaly žluté vesty proti sociální nespravedlnosti a reformám přímo zvoleného prezidenta Macrona. Také proti policejní brutalitě, za přímou demokracii a v současnosti přibyla ochrana klimatu.

Hnutí je nejednotné a rozděleno do několika skupin. Ostatně ParlamentníListy.cz se již dříve v rozhovoru zeptaly jedné ze zakladatelek hnutí Jacline Mouraudové na oficiální chartu žlutých vest. Ta obsahuje pětadvacet návrhů jako východisko z krize. Například likvidaci zadluženosti, přepsání ústavy, zavedení referenda na základě lidové iniciativy, frexit, vystoupení z NATO a tak dále. Mouraudová k tomu podotkla: „Charta žlutých vest není rozhodně dokumentem všech žlutých vest. Ostatně ji nemůžu komentovat, protože jsem ji ani nečetla.“

Bohužel je nutné nakonec poznamenat, že protestní bouře žlutých vest si dosud vyžádaly jedenáct lidských životů a více než čtyřiačtyřicet tisíc zraněných.