CIA se po letech rozhodla otevřít svoji Pandořinu skříňku. Výběr bezmála 50.000 dokumentů z archivů této tajné služby zveřejněných v roce 2007 ukázal, že zpravodajská služba, legendárně popisovaná jako vševědoucí a všemohoucí, až taková není.

Nejvíce šokující při čtení dokumentů je podle anotace fakt, že CIA se v průběhu těch šedesáti let, které byly poznamenány zásadními událostmi: letecký most do Berlína, ovládnutí jádra Rusy, Korejská válka, Vietnam, Kubánská raketová krize, přetrvávající konflikt na Blízkém východě ? často dopouštěla závažných chyb v úsudku.

Autor Yvonnick Denoël hledá odpověď na otázku: udělala CIA zpřístupněním svých archivů tlustou čáru za minulostí? Nebo to byl jen ďábelský trik, jak odvrátit kritiku jejích současných aktivit? Kniha obsahuje nejen logickou a smysluplnou předmluvu, která vysvětluje přístup ke stovkám tisíc stran dříve utajovaných dokumentů, ale současně s tím i brilantní překlad uvedených textů (opravdu doporučujeme hned úvodní záznam rozhovoru mezi tehdejším prezidentem Fordem a šéfem zahraničí Henry Kissingerem). Ty jsou obvykle zdůrazněny tmavě a tučně, tudíž nebudete mít problém ani s listováním v kapitolách.

Ty se soustředí na kauzy během působení jednotlivých prezidentů USA. Harry S. Trumanem počínaje a Obamou konče. Zřejmě nejcitlivější pasáže budou pro mnohé čtenáře obsaženy v tom, co nám ještě zůstalo v živé paměti. Jedná se o teroristické útoky z 11. září 2001, které ukázaly abnormální neschopnost tajných služeb na území USA.

Následné vyšetřování sice přineslo výsledky, ale i blamáž. Ta je spojena především s tajnými věznicemi CIA a životními podmínkami podezřelých, často zcela nevinných lidí.

Báječnou knihu s řadou pozoruhodných informací vydává nakladatelství Práh v překladu Kateřiny Rubášové.