Sociální demokrat Karl Lauterbach (54) se donedávna řadil mezi nejzapálenější stoupence R2G, tedy rot-rot-grün, vládní koalice složené z SPD (červená) Levice (rudá) a Zelených na celostátní úrovni. Neúnavně pořádal pro zástupce všech tří stran dýchánky – tu u piva, tu u vína, píše server. „Vycházíme si vstříc,“ pochvaloval si Lauterbach.

Od chvíle, kdy poslední březnovou neděli Schulz v zemských volbách v Sársku ke zděšení spolustraníků drtivě podlehl v prvním letošním souboji na dálku kancléřce Angele Merkelové (62), zazvonil Lauterbachovým večírkům umíráček.

Celý text je ZDE.

„Sbližování s Levicí nám ubližuje,“ připouští nyní. „Neprohloupíme, když se porozhlédneme jinde,“ cituje server Lauterbachova slova.

Fakta mu podle serveru dávají za pravdu. Podle nejčerstvějšího průzkumu veřejného mínění upřednostňuje R2G jen každý pátý volič. Podtrženo sečteno: poté, kdy u uren v Sársku a v sondách nálad veřejnosti vyšlo najevo, že zejména voličům v západní části Spolkové republiky se nezamlouvá vidina Levice v možném berlínském kabinetě, SPD se pokouší přeskládat paletu. Uhranul ji totiž semafor, tedy kombinace červené a zelené, avšak doplněné místo rudé žlutou, barvou liberálů z FDP.

„Prolnutí socialistů a liberálů ve spolkové rovině zcela jistě zmodernizovalo a zdemokratizovalo Německo,“ nechal se slyšet Schulz v narážce na bonnský tým v letech 1969–82 nejprve s Willy Brandtem, posléze Helmutem Schmidtem jako prvními dvěma kancléři v dresu SPD v poválečných dějinách. Nebyla by to však všemi mastmi mazaná FDP, kdyby se nepokoušela vytěžit co nejvíc z role nepostradatelného jazýčku na misce vah, a to v situaci, kdy se jí nesměle, ale přece jen dvoří i CDU, podotýká server.