„Ačkoli se Peter Pellegrini naparuje jako pyšný zajíc, který si může vybrat, zda ho sežere medvěd nebo liška, jeho situace není vůbec záviděníhodná. To, co vypadá jako hra na bohatou nevěstu, nemusí být jen divadlo pro masy. Dilema lídra Hlasu-SD spočívá v tom, že pokud si vybere koalici se Směrem-SSD (což je jeho přirozený hodnotový a programový spojenec), jeho strana se stane zbytečnou a dřív či později se rozplyne ve Ficově seskupení jako cukr v kávě. Pokud upřednostní koalici s Progresivním Slovenskem, ztratí voliče a rozpadne se mu poslanecký klub,“ poznamenal historik a publicista Eduard Chmelár.

„Nesmíme však zapomínat, že toto dilema si způsobil on sám, protože zaspal dobu jako Šípková Růženka. Příliš dlouho se spoléhal na svůj osobní šarm a namísto politického výkonu nabízel pózy supermodelky. Nesoustředil se na budování politické identity ‚moderní sociální demokracie‘, ale na přitažlivost své osobnosti, která se s vyostřením mocenského zápasu ukázala jako šokující, prázdná,“ sdělil. 

„O straně platí to, co o státě: Nemůžete vytvářet sociální demokracii bez sociálních demokratů. Směr je ideologicky přesvědčivější a Hlas se vůči němu nedokázal vyhranit. Nyní nemám na mysli trucování, že odmítají Blahu, Rusko a chtějí zbrojit, neboť toto skutečně na stranickou identitu nestačí. Toto stačí maximálně na stranickou frakci, proto je Směr-SSD nadále vnitřně různorodější než Hlas-SD. Hlas není levicovější než Směr, právě naopak – se Socialisty.sk odmítl i jen jednat a namísto nich se spojil s pravicovou Dobrou volnou. Není ani liberálnější, protože odmítá registrované partnerství a jiná práva menšin, environmentální témata jsou mu cizí a rovnost žen mu nic neříká. Volič si ho nedokáže spojit s jedinou konkrétní autentickou politickou agendou – namísto toho vykrádá nápady Směru, proto jsem řekl, že Hlas je ve skutečnosti Ozvěna své konkurence. Dramaticky se to odráží i na probíhajících koaličních jednáních. Hlas nemá hodnotové požadavky, ale mocenské, svoji účast v budoucí vládě nepodmiňuje konkrétní politickou agendou, ale konkrétními rezorty. Takováto politika je však dlouhodobě neudržitelná,“ uvedl.

„Zlí rádci v pozadí, kteří by si už měli raději užívat politický důchod) tlačí Pellegriniho do té stejné chyby, která před dvěma desetiletími zničila Stranu demokratické levice: do koalice s liberálními a pravicovými stranami. Boris Zala se (ne poprvé) fatálně mýlí, když tvrdí, že Hlas může dosáhnout ve vládě s Progresivním Slovenskem víc než se Směrem. V čem, prosím vás? V tom, že Hlas se konečně nebude stydět prosazovat práva menšin? Ale to je stále jen liberální agenda. Do ekonomicky levicovým témat ho také koalice jednoduše nepustí a on ani nemá takové ideologicky vyhraněné experty, aby to uhlídali a prosadili,“ myslí si Chmelár.