Foltýnův výsadek v ČT vyděsil ředitele Součka. Hostem i odsouzený bratr

V roce 1975 podepsala Československá televize smlouvu s Československou lidovou armádou o „součinnosti při vysvětlování a pomoci při realizaci vojenské, bezpečnostní a branné politiky strany“. Nejvýraznější tváří této spolupráce byl redaktor plukovník se stylovým jménem Jiří Soldát, který před kamerou v uniformě komentoval napříč televizními formáty veškeré militární dění, od výročí slavných bitev po stížnosti na šikanu v kasárnách.

Po roce 1989 se o vlivu armádních struktur na média třicet let nemluvilo a spolupráce fungovala na standardní bázi tiskový mluvčí – vyjádření. Po začátku války na Ukrajině se ale na obrazovce začali stále častěji objevovat lidé v uniformách.

A i když se nikdo z nich zatím nedostal do pozice plukovníka Soldáta, některým prezentace na televizní obrazovce pomohla k významnému kariérnímu postupu.

V roce 2022 se v pořadu 168 hodin začal jako expert na otázky hybridní války objevovat plukovník Otakar Foltýn. Ten se následně stal šéfem Vojenské policie, poté co byl z této funkce propuštěn, působil na Pražském hradě ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky a nakonec se v květnu 2024 dostal coby příslušník armády do civilní funkce koordinátora strategické komunikace vlády.

Vedle pořadu 168 hodin Otakar Foltýn opakovaně vystupoval ještě v jednom televizním formátu. Jde o pořad Historie.cs. Tento diskusní pořad o historických tématech vysílá ČT již od podzimu 2007 a jeho hlavním moderátorem byl původně publicista Vladimír Kučera. Po jeho odchodu ze zdravotních důvodů a následném úmrtí v roce 2019 dostala větší prostor druhá moderátorka pořadu, historička Marie Koldinská. Ta původně moderovala díly týkající se historie středověku a raného novověku, což byla její původní badatelská specializace.

V posledních letech se ale věnuje spíše tématům armádní a bezpečnostní historie, a to i té moderní. A tomu odpovídají i témata jednotlivých dílů. Zejména po začátku ukrajinské války pořad Historie.cs stále více komentoval témata velmi aktuální. K vidění byly díly jako UNPROFOR 30 let poté o jugoslávské armádní misi (v díle vysílaném v říjnu 2022 se opakovaně vzpomínalo na hrdinství Petra Pavla, tehdejšího prezidentského kandidáta), také „Průmysl lží a polopravd“ (s Alexandrou Alvarovou a Františkem Vrabelem) nebo „25 let v NATO, od holubic k jestřábům“ (s Jiřím Šedivým a Michaelem Žantovským).

A tomu odpovídala i proměna skladby hostů. Zatímco dříve byl pořad prostorem pro historiky nebo archiváře, vojenská témata dala prostor military nadšencům nebo lidem v uniformě. A jedním z nich byl i Otakar Foltýn.

Na pozvání plukovníka, který i jinak dost publikuje a jezdí po diskusích, by nemuselo být nic špatného. Jenže Otakar Foltýn stále častěji vystupoval nikoliv jako soukromník, ale jako reprezentant státu a jeho politiky.

A do zcela jiného světla pak jeho vystupování v pořadu staví zjištění novinářky Angeliky Bazalové, že docentka Marie Koldinská je externí zaměstnankyní odboru strategické komunikace vlády, který se nazývá jako Stratkom.

Odbor, specializující se na strategickou komunikaci, byl ve Strakově akademii založen k 1. 7. 2024. Současně s tím byla zřízena funkce koordinátora strategické komunikace, kterou byl pověřen Otakar Foltýn. Není úplně jasné, jaký je mezi koordinátorem a odborem vztah, Úřad vlády trvá na tom, že jde o nezávislé instituce. ParlamentníListy.cz ale získaly informace, že Foltýn s odborem spolupracuje a ten mu v podstatě dělá administrativní servis.

Ředitelkou odboru byla někdejší novinářka Adriana Dergamová, která byla odvolána v říjnu, podle informací ParlamentníchListů.cz právě po konfliktech s Foltýnem. Její post doposud nebyl obsazen, řízením odboru je pověřen magistr umění Jozef Dobrík, výtvarník známý pod přezdívkou Dodo, který vytvářel grafiku kampaně Dárek pro Putina, se kterou Foltýn spolupracoval.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Dárek pro Putina (@darekproputina)

Jména řadových pracovníků odboru Úřad vlády tají. Novinářka Angelika Bazalová se jejich odtajnění domáhá u Úřadu na ochranu osobních údajů, který předběžně rozhodl, že odmítnutí Úřadu vlády, zdůvodňované potřebou ochránit úředníky před nebezpečím hybridních hrozeb, bylo nezákonné.

„Sdělení kompletního seznamu řadových zaměstnanců oddělení strategické komunikace a odboru strategické komunikace státu Úřadu vlády, jakož i sdělení údajů o profesní minulosti konkrétního řadového zaměstnance Úřadu vlády by mohlo ohrozit nejen konkrétní fyzické osoby, ale rovněž způsobit újmu zájmu Úřadu vlády, a ohrozit tak jeho fungování,“ odepsal Úřad vlády s tím, že právo na informování veřejnosti uznává, ale rozhodně toto právo není bezbřehé.

V odboru bylo v červenci zřízeno třináct tabulkových míst, nyní už jich má být osmnáct (včetně neobsazeného místa ředitele).

Při svém novinářském zájmu o odbor Stratkom ale Angelika Bazalová mimo jiné zjistila, že jedna z pozic má být obsazena externě Marií Koldinskou.

Toto zjištění staví do zcela jiného světla i hostování Otakara Foltýna v jejím televizním pořadu. A otázky kolem vztahu obou tím rozhodně nekončí.

Bratr Foltýn: Specialista na právo útrpné

Kromě Otakara Foltýna totiž vystupoval v Historii.cs opakovaně i jeho bratr Martin Foltýn. Vystupoval v dílech s názvy Archeologie popravišť nebo Díky za vaši službu.

Host byl v díle o popravištích představen jako „sociolog a specialista na dějiny hrdelního a útrpného práva“. Tento titulek působí na mnohé nechtěně černě.

Někdejší policista byl v roce 2017 po několika letech definitivně odsouzen na pět let vězení za své aktivity ve vyděračském gangu, vedeném jedenáctkrát trestaným Romanem Motičákem. Gang měl kvůli údajnému dluhu opakovaně mučit a týrat veterináře. Kromě elektrošoků, výhrůžek rodině a pohazování nefunkčních granátů kolem jeho domu měl Foltýn zapálit dveře jeho domu a k rozšíření požáru nedošlo jen proto, že gang v tu chvíli už sledovala policie. Foltýnův obhájce u soudu argumentoval, že jeho agresivní jednání bylo důsledkem „veteránského syndromu“.

Již předtím měl jako policista být hlavou tzv. „týmu Delta“. Šestice policistů z brněnské zásahovky měla dlouhodobě týrat zadržené. „Členy týmu se mohli stát jen ti nejrazantnější, kteří mezi sebou soutěží o to, kdo si vícekrát za službu takzvaně ‚bouchne do lidí‘, případně použije zbraň,“ zhodnotila v roce 2009 policejní inspekce.

Šestice policistů si výsledky své brutality dokonce měla fotografovat a natáčet – Foltýn sám následně vysvětloval, že fotografie se pořizovaly pro účely soutěže pořádané policejní prezidiem. Vše skončilo až poté, co pod jejich rukama zemřel třiačtyřicetiletý Vietnamec. Policista Josef Srnský byl za jeho smrt odsouzen na deset let vězení, Foltýn, který měl Delta týmu šéfovat, obviněn nebyl.

Ještě dříve v roce 2005 v sebeobraně zabil dva lidi v Libérii, kde působil jako policejní instruktor.

Bratr Otakar se už jako strategický komunikátor vlády k jeho kauzám vyjádřil: „Bratr spáchal závažný trestný čin a byl za něj spravedlivě odsouzen. Přestože žijeme stovky kilometrů od sebe, stále bude můj bratr.“

Bratrovo hostování v pořadu u Marie Koldinské ale podle Angeliky Bazalové má i osobní rovinu. Podle jejího zdroje Marie Koldinská je či v minulosti byla partnerkou Martina Foltýna.

Marie Koldinská v pořadu začínala pod jménem Šedivá Koldinská. Byla manželkou a spoluautorkou Ivana Šedivého, ředitele Ústavu českých dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde sama působila už od dokončení studií.

Kromě změny jména přestala na fakultě působit, nyní přednáší na Masarykově univerzitě v Brně.

Autorský tým Šedivý–Šedivá Koldinská se při svém bádání hodně zaměřoval na vojenské a armádní dějiny. Třeba v roce 2008 společně napsali knihu Válka a armáda v českých dějinách.

Bez ohledu na to, zda mezi Koldinskou a Foltýnem existují nějaké intimní vazby, je poměrně zřejmé, že její pracovní vztah s Otakarem Foltýnem je čilý a dlouhodobý. Oba měli pracovat již dříve pro ministryni Helenu Langšádlovou. Ta na konci svého působení zveřejnila fotografii s týmem, který měl připravovat strategickou komunikaci státu.

Po jejím vystřídání Markem Ženíškem byla strategická komunikace institucionalizována do odboru Úřadu vlády a speciální funkce koordinátora. Tu vykonává Foltýn, v odboru mají podle Angeliky Bazalové působit všichni další, co jsou na fotografii s Langšádlovou.

Koldinská si Foltýna zvala také na akademickou půdu.

Zjištění Angeliky Bazalové šokovalo člena Rady České televize Pavla Matochu, který téma otevřel na pravidelném jednání ve středu odpoledne. „Skutečnost, že moderátor ČT pracuje zároveň pro Úřad vlády a ještě v útvaru komunikace, je za mě naprosto neakceptovatelný konflikt zájmů, který poškozuje důvěryhodnost České televize,“ sdělil.

V Radě ČT: A pak vznikají takové nevyžádané legrace

Rada České televize debatovala o tomto případu na svém jednání ve středu 11. 12. 2024. Ředitel České televize Jan Souček na jednání uvedl, že pro něj je takové jednání neakceptovatelné. Podle vedení ČT došlo k vyhodnocení situace, že působení moderátorky současně s působením v týmu komunikace Úřadu vlády není slučitelné.

V debatě zaznívaly názory pro i proti, radní a dlouholetý televizní pracovník Karel Novák označil případ Koldinské za naprosté sci-fi. „Já nevím, jak to mohlo někoho napadnout. Strávil jsem v této instituce 23 let a nikdy se to nestalo,“ divil se.

Radní Tomáš Řehák naopak varoval, že „posouváním přijatelného se můžeme dostat k honům na čarodějnice“ a přišel s názorem, že „konstitutivní orgány České republiky nejsou politické vlivové skupiny“, takže se vlastně úplně nedá mluvit o střetu novinářské etiky s politickou závislostí.

Koldinskou podpořili i radní Čestmír Franěk a Vlastimil Ježek. „Marně si představuju, že nějaký redaktor s látkou před rokem 1918 ovlivňuje dnešní politiku,“ nechápal někdejší studentský vůdce, který je prý v tomto „liberálnější“.

„Pracuje na úřadu komunikace. Na obrazovce vyjadřuje názor a současně bere peníze od Úřadu vlády za to, aby prezentovala názory vlády,“ připomněl mu radní Pavel Matocha.

Ježkův údiv, jak může ovlivňovat dnešní politiku, rozporoval přímo ředitel Souček vyjmenováním témat dílů, ve kterých Koldinská moderovala a Foltýn hostoval. „Na frontách informační války, Zahraniční mise České republiky,“ citoval.

Radní Petr Šafařík připomněl díl, který Koldinská rovněž moderovala a jmenoval se „Novináři mezi aktivismem a kolaborací“. „A pak vznikají takové nevyžádané legrace,“ pokrčil rameny radní.

„Moje kontrolky blikají červeně,“ uzavřel debatu generální ředitel České televize Jan Souček.

V debatě zaznělo i srovnání s kauzou Nory Fridrichové, jejíž pořad rovněž stál u zrodu mediálního fenoménu Foltýn. Ta opustila televizi v létě a jako jeden z důvodů, kromě stížností na nevyváženost reportáží v jejím pořadu, byla zmíněna i rozpustilá fotografie z večírku na britské ambasádě, kde si tehdy ještě veřejnoprávní novinářka nasazuje čepici z Foltýnovy uniformy. Radní si vyměnili několik názorů, zda šlo o intimní či choulostivou situaci.

„Že jste s někým vyfoceni neznamená, že jste ovlivněni natolik, že by z toho pramenil konflikt zájmů," namítali jiní.

Přesto jsou podle mnohých vazby na rodinu Foltýnových velkým problémem pro důvěryhodnost televize.

„Ta situace je, diplomaticky řečeno, krajně nešťastná. Fakticky pak i nebezpečná, a to z důvodu hrozby ztráty důvěry části publika České televize. Tedy těch diváků, u kterých se ČT jejich důvěře dosud ještě těší,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální expert Jozef Ftorek, sám veterán redakcí českých televizí.

Pokud si diváci uvědomí, jaké vazby vstupují do tvorby vysílání a zvaní expertů, může to být pro důvěru České televize velmi fatální i mezi těmi, kteří jí doposud důvěřovali.

„Ty vazby externí redaktorky a moderátorky ČT jsou totiž důvěrné, osobní a dlouhodobé,“ připomíná a oceňuje investigativní práci Angeliky Bazalové.

„Vnímám to jako selhání příslušné redakce ČT, potažmo managementu, a to i v kontextu dalších problematických momentů, které jsou v poslední době s činností ČT spojeny,“ dodává mediální expert.

Problémem z hlediska důvěry v politickou nezávislost veřejnoprávní televize je i kauza předvolební superdebaty, do které ČT pozvala tři zástupce kandidátky SPOLU a nikoho ze stran, které skončily na třetím a pátém místě. Nyní to Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vyhodnotila jako pochybení.

Jak vyplynulo z vystoupení generálního ředitele Jana Součka na Radě ČT, je si těchto rizik vědom.

Situaci, kdy moderátorka pořadu na veřejnoprávní televizi současně pracuje pro komunikaci státu a coby nezávislého experta si do pořadu zve svého v podstatě nadřízeného, nebo osobu, se kterou ji má pojit osobní blízkost, v každém případě Česká televize nepamatuje.