V Německu houstne napětí. Hlasy, že je třeba zakázat krajně pravicovou Alternativu pro Německo (AfD) sílí. Až se proti tomuto nápadu postavil bývalý německý prezident Joachim Gauck, dlouholetý disident, pastor a bojovník za demokracii v socialistické NDR. Na kanálu Fénix položil klíčovou otázku. „Jaký by to mělo smysl?“ ptal se ohledně zákazu AfD. „Budeme se s tím muset naučit žít bez paniky z pouhého strachu.“ Exprezidentova slova převzal i německý nejčtenější deník Bild.   

Zatímco politici tradičním stran, sociální demokracie, CDU/CSU či Zelených, dávají v dolní komoře německého parlamentu – v Bundestagu – najevo, že s AfD se nemluví, Gauck naopak nabádá politiky těchto stran, že s Alternativou pro Německo je třeba diskutovat a konzervativním voličům, kteří se přiklánějí k AfD, je třeba nabídnout jiný atraktivní politický přístav.

Deník Bild k tomu doplnil, že názor, že s AfD se nemluví, je jen pózou, která politikům Alternativy pro Německo ve skutečnosti nahrává, protože jim to umožňuje stavět se do rolí obětí, kteří čelí zkostnatělému tradičnímu systému politických stran.

Současnou podobu boje proti AfD označil za chabou i bývalý starosta Tübingenu Boris Palmer (51). „Rasismus, fašismus, nacismus a misantropie byly používány inflačně jako mobilizační termíny, že již nemají žádný účinek.“

Mezitím vyrazily do ulic další statisíce lidí. Podle serveru listu Die Welt se demonstrace proti AfD chtělo účastnit natolik velké množství lidí, že demonstraci raději zrušili. Totéž se stalo i v Hamburku. Ale v Görlitz, kde se také sešel obří dav, akci nechali proběhnout.

„Statisíce vyšly o víkendu do ulic proti AfD. To, čeho se bojí v Mnichově, Hamburku nebo Berlíně, je již v Görlitz realitou. Protestu se zúčastnil i saský premiér Michael Kretschmer – a bylo jasno,“ napsal list Die Welt.

Görlitz je nejvýchodnější okresní město Německa ležící těsně u hranic s Polskem, ve kterém žije asi 56 tisíc obyvatel. AfD je od roku 2021 nejsilnější stranou. V roce 2019 se ve městě zrodila široká kolice od leva doprava, která podpořila kandidáta CDU/CSU na starostu. Se sloganem „Görlitz zůstává barevný“. A tato koalice uspěla. AfD tak zůstala v poli poražených.

Demonstranti si přinesli transparenty s nápisy jako Volit AfD je jako vrátit se do roku 1933, s odkazem na nástup Adolfa Hitlera k moci v onom roce. Na demonstraci zaznělo, že „přítelem fašismu je lhostejnost“, před níž se účastníci akce opakovaně varovali.

Demonstraci svolal Daniel Preißler, zakladatel iniciativy Görlitz zůstává barevný. Akci prý svolal navzdory tomu, že nevěří, že přesvědčí voliče AfD, aby tuto stranu nevolili. Smyslem akce podle něj bylo něco jiného.

„Jsem zcela přesvědčen, že na pondělní demonstrace nepřivedeme zpět žádné voliče,“ prohlásil. Protest proti pravici míří na nevoliče, na nerozhodnuté a apolitické. „Dáváme lidem vědět, že politika znamená mít zodpovědnost a volit,“ dodal.

Akcí se účastní i členové Antify, čili Antifašistická akce, radikálně levicová skupina. Daniel Preißler ma tom nevidí nic špatného. Podle jeho názoru to jen dokládá, jak pestrá německá společnost je.

Odpůrci demonstrantů nahlásili o víkendu policii vlastní akci, ale podle serveru listu Die Welt na ni dorazilo jen 14 lidí.

Zatímco exprezident Gauck pochybuje, zda má smysl AfD zakazovat, současný prezident Frank-Walter Steinmeier o účastnících demonstrací mluví jako o obráncích demokracie.

„Tito lidé nás všechny povzbuzují. Brání naši republiku a naši ústavu před jejími nepřáteli. Brání naši lidskost,“ uvedl. Podle prezidenta vyšlo do ulic velké množství různých lidí. „Všichni však mají jedno společné: Nyní vystupují proti misantropii a pravicovému extremismu. Chtějí spolu i nadále žít svobodně a mírumilovně. … Budoucnost naší demokracie nezávisí na množství jejích odpůrců, ale na síle těch, kteří demokracii brání. Ukažme, že jsme společně silnější,“ dodal pro Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Mezinárodní výbor z Osvětimi Němcům také poděkoval za účast na akcích.

„Ti, kteří přežili holocaust, jsou více než vděční všem, kteří v těchto dnech vycházejí do ulic proti nenávisti a lžím pravicových extremistů. Považují tyto demonstrace za silné znamení občanů a obrodu demokracie, v kterou dlouho doufali a na kterou čekali,“ řekl výkonný viceprezident Christoph Heubner.

V sobotu už policisté a organizátoři napočítali celkem nejméně 300 000 demonstrujících. Na slova spolkového prezidenta i na odhadovaný počet demonstrantů upozornil server listu Frankfurter Allgemeine Zeitung. Ve východním Německu bylo Halle jedním z míst, kde se shromáždilo velké množství demonstrantů. Policie odhadla 16 tisíc účastníků.

List připomněl, že v Braniborsku, Sasku a Durynsku proběhnou letos zemské volby a AfD v nich podle průzkumů může drtivě uspět a obsadit první místo se ziskem vysoce převyšujícím zisky dalších stran.