„Jedná se o autentický dokument prodchnutý duchem doby a talentem Václava Havla,“ uvedl ke strojopisné reportáži ředitel Knihovny Václava Havla a někdejší Havlův mluvčí Michael Žantovský.

Před vilou s pamětní deskou věnovanou překladateli Urbánkovi se mezi účastníky akce objevil i bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) či účastnice tehdejších událostí Markéta Hajná.

„Bylo to velké dobrodružství, netušili jsme, co se v následujících dnech bude dít. Charta 77 byla partou různých lidí a názorů, kteří se dokázali shodnout na něčem důležitém,“ podotkl jeden z prvních signatářů Charty 77 Martin Palouš, který v roce 1986 působil jako její mluvčí.

Havlův text o Chartě 77, neformální občanské iniciativě, která kritizovala nedodržování lidských a občanských práv v tehdejším Československu, byl považován za ztracený. Text před několika málo týdny objevil v Urbánkově pozůstalosti jeho vnuk David Dušek a poskytl jej Knihovně Václava Havla k vydání. Jelikož jde pouze o část, první kapitolu, rozhodla se ho knihovna zveřejnit formou faksimile jako neprodejný tisk v nákladu 500 číslovaných exemplářů.

Dušek v Urbánkově pozůstalosti našel před dvěma lety také Havlův deník zachycující několik měsíců jeho života následujících po zveřejnění Charty 77, které strávil ve vazbě a o nichž dlouho neměl nikdo ponětí. Editoři jeho díla útržkovité zápisky považují za nejniternější a nejintimnější písemnou výpověď dramatika a bývalého českého prezidenta. Faksimile deníků letos vydala také Knihovna Václava Havla.

V Praze dnes začala také výstava s názvem Nemohli jsme mlčet – Lidé Charty 77, kterou připravil Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek. Lidé si mohou 16 panelů prohlédnout ode dneška do 27. ledna na náměstí Václava Havla, jak se nově jmenuje piazzetta Národního divadla. Připomínka výročí Charty 77 bude pokračovat v sobotu, kdy se v paláci Lucerna uskuteční konference signatářů prohlášení nazvaná Charta vlastníma očima.