V nejedné zemi je rasismus jistě problémem, ale v Česku je tomu jinak. Cizinci byli v naší zemi přijímáni dobře. Až do kampaně HateFree Culture – kampani proti nenávisti, kterou její odpůrci překřtili na „nenávist zdarma“. Podle Šichtařové na tom něco je. Kdyby nebylo této kampaně, placené z velké části ze zahraničních zdrojů, Češi by si možná vůbec nevšimli letáku Lidlu, na němž sehrál hlavní roli černošský model. Kdyby nebylo tlaku shora na boj s nenávistí, většinu občanů by prý tento leták ponechal v klidu.

V blogu na serveru iDnes.cz Markéta Šichtařová napsala, že nebýt peněz ze zahraničí, nikoho by asi nenapadlo kampaň HateFree spouštět.

• Celý komentář naleznete zde

„Zajímavé ale je, že kdekdo se strefuje do HateFree, málokdo ale řeší, že kdyby nás samotných bylo, žádná taková kampaň by neexistovala. Kampaň za 40 milionů totiž byla z osmdesáti procent financována z takzvaných Norských fondů, tedy peněz od Islandu, Lichtenštejnska a hlavně Norska, podle kterého se fondy označují. Zbytek (tedy osm milionů) doplácel český státní rozpočet. Vzhledem k tomu, že ČR je jednou z evropských zemí nejméně ovlivněných imigrací, sotva si umím představit, že by si česká vláda sama od sebe nějaký podobný projekt vymyslela, kdyby k tomu nebyla poňoukána právě penězi ze zahraničí,“ napsala dáma.

Jeden propadák asi nestačil

Projekt HateFree má teď skončit, jenže na obzoru už je vidět kampaň novou. Strůjci kampaně HateFree dospěli zřejmě k názoru, že nenávist v Česku nesměřuje proti uprchlíkům, nýbrž proti Romům.  

„A tak by už příští rok měla opět začít kampaň nová. A pochopitelně opět financovaná převážně Norskými fondy. Jakže?! Už zase, jen co skončil jeden propadák, budou Norské fondy vysvětlovat občanům České republiky, jaká ideologie je správná? Tady snad nejde ani tak o to, co konkrétně fondy propagují, ale o to, že cizí stát si platí prosazování své ideologie na území jiného státu. Některé projekty financované z těchto peněz klidně i mohou být užitečné a v souladu s tím, co by si většina českých voličů přála, nicméně principiálně pořád chápu tento druh financování jako prachobyčejnou mezinárodní korupci: Cizí stát si zaplatí na našem území prosazování svých ideologií,“ kroutila hlavou ekonomka.

Pokud skutečně odstartuje kampaň proti nenávisti vůči Romům, ve skutečnosti jim ještě víc uškodí. Většina společnosti se totiž bude cítit pod přílišným tlakem, kterému se bude chtít vzepřít.