Csaba Belénessy je považován za vlivného provládního novináře. Působil i v editorských pozicích veřejnoprávních médií nebo jako ředitel Maďarské tiskové kanceláře. Proto všechny velmi zaujalo, když se právě on na Facebooku rozepsal o maďarském zájmu o ukrajinskou provincii, která mezi válkami patřila Československu.

Belénessy zdůraznil, že zájmem Maďarska není přivlastnit si území Zakarpatska. Nelze však přehlížet, že z oblasti přichází rozsáhlá migrační vlna, která je podobná tomu, co Maďarsko zažilo v devadesátých letech na jihu z bývalé Jugoslávie.

Z té do Maďarska přicházeli nejen Srbové, ale i etničtí Maďaři z hraniční oblasti Vojvodiny, která byla jako národnostně smíšená po první světové válce přidělena Jugoslávii. Po propuknutí občanské války řada místních Maďarů raději odešla přes hranice do Maďarska. S nimi samozřejmě i množství válečných uprchlíků jiných národností. V tom tedy Csaba Belénessy spatřuje paralelu s dnešní uprchlickou vlnou z Ukrajiny.

„Každý Maďar je odpovědný za každého Maďara,“ vytkl hlavní heslo, kterým se jeho země musí řídit.

„Musíme být emocionálně připraveni přijmout tamní Maďary a Rusíny, a pokud se změní geopolitická situace, tak i samotné Zakarpatí,“ zdůrazňuje novinář. Hlavním úkolem je samozřejmě pomoci všem uprchlíkům, bez ohledu na národnost.

Ale ačkoliv Maďarsko nesmí aktivně předkládat územní požadavky, musí být připraveno, pokud sousední region projeví zájem, se o něj postarat.

A varuje, že tato situace možná není zcela nereálná. „Bez ohledu na to, že válku rozpoutalo Rusko, je fakt, že Maďaři ze Zakarpatí na tom pod ukrajinskou vládou nebyli dobře a byli perzekvováni,“ připomíná Belénessy.

Zakarpatí, které mezi válkami patřilo Československu jako Podkarpatská Rus, bylo připojeno k SSSR po druhé světové válce po plebiscitu, který byl některými zpochybňován (i když pražská vláda proti němu neprotestovala a už před ním území reálně přenechala sovětské správě). Formálně byla přičleněna k Ukrajinské socialistické republice, a po její secesi od Sovětského svazu roku 1991 se Zakarpatsko stalo jedním z regionů Ukrajinské republiky. V minulých letech zaznívaly z řad místních obyvatel hlasy po osamostatnění oblasti od Ukrajiny a stížnosti na nerespektování národnostních práv i na zanedbávání rozvoje hraničního regionu.

Západ Ukrajiny má ke Kyjevu složitější vztah celkově. V únoru 2014 při majdanském povstání na několik dní vyhlásily samostatnost sousední oblasti Lvov a Ivano-Frankivsk, tvořící historickou oblast Haliče. Po sestavení nové vlády byla deklarace samostatnosti zase stažena.