„Autor děkuje všem komunistickým zločincům a jejich přisluhovačům, bachařům I. a II. skupiny nápravně výchovných ústavů za to, že mu vnukli myšlenku trvale opustit jejich společenství a usadit se v nejlepší zemi na světě,“ zní neotřelé poděkování Bohumila alias Boba Obdržálka, krajana z USA, v knížce Americká klientela. Během let nasbíral za Atlantikem nespočet příhod, často s ne moc lichotivým odkazem na rodnou hroudu. Posuďte sami.
Výkupna použitých lahví a plechovek
Knížku Americká klientela vydal bývalý chartista Bob Obdržálek, který dnes žije v městečku Springfield v americkém státě Vermont, vlastním nákladem. Málokdo z vás se k ní proto dostane, protože ji autor věnuje jen známým. Autorovi článku ji poslal s přáním: „Doufám, že tě to pobaví.“ Jde o krátké povídky ze zážitků se zákazníky, kteří navštěvovali jeho výkupnu použitých lahví a plechovek, kterou tam s manželkou Irenou provozoval. Každému z nich přidělil nějakou přezdívku, takže se kapitoly jmenují jako Hladový Holanďan, Řehta, Vaklav, Prďoch a tak dále.
A tak třeba v Pošťákovi mimo jiné píše: „Nemůže pochopit, jak si někdo dovolí vykrást nebo dokonce ukrást poštovní zásilku, jak se to stává v České republice. ‚U nás jsou za takové činy vysoké tresty, jako za zabití,‘ říká pošťák vážně. ‚To já vím, ale v České republice se netrestá ani zabití. Komunisté zabili tisíce lidí a nikdo nebyl potrestán.‘ ‚A co na to vláda a prezident?‘ táže se pošťák. ‚Vláda je banda darebáků a prezident je hlupák,‘ odpovídám. ‚Skutečně?‘ opáčí pošťák s tak naivním výrazem, že mu ani nemohu popsat, jak velký hlupák je Václav Zlatoústý.“
„Nebýt kulisáka z Hrádečku, neměl by náš klient tuto příznačnou přezdívku. Při pozdravu i při odchodu se totiž klaní stejně jako disident-dramaturg. Mohu to odpřisáhnout, viděl jsem to na vlastní oči v roce 1990 v kostele St. John The Divine v N. Y. City na levičáckém show uspořádaném na počest prezidenta Vaklava. Tak totiž domorodci vyslovují křestní jméno přemoudřelého hochštaplera, kterého prý České republice závidí celý svět. Našeho Vaklava nám nemusí závidět ani konkurence. Přinese vždy jen pár plechovek od Pepsi,“ píše se v ministati Vaklav.
Chartista, Američan ze Zlína, boxer
O Bohumilu Obdržálkovi Paměť národa píše, že se narodil v roce 1947 ve Zlíně, vyučil nástrojařem a maturitu skládal v roce 1969. Když však rok před tím Československo obsazovala vojska Varšavské smlouvy, vše fotil a po Gottwaldově vyvěšoval protiokupační plakáty. Po účasti na demonstraci skončil v srpnu 1969 na osm měsíců ve vězení poté, co se údajně dopustil útoku na veřejného činitele. Následovalo však ještě dalších osmnáct měsíců za mřížemi. Pak se věnoval samizdatu, stýkal s disidenty a už roku 1977 podepsal Chartu 77, což bylo zveřejněno až v roce 1982. Hned poté emigroval s manželkou a dvěma dětmi na Západ. Jak říká: „Zdrhl z Husákova areálu nicoty.“
Do Springfieldu je poslali, protože ve městě byla obrovská vojenská výroba, takže se jim jako strojař hodil. Když tam strojírenská výroba začala stagnovat a většina továren zbankrotovala, objevil v novinách inzerát hledající pracovníky k třídění lahví a už měl zase zaměstnání. Následně se s manželkou osamostatnili a přes třicet let provozovali výkupnu použitých lahví a plechovek. Mezitím se věnoval hlavně boxu a dodnes je hlavním trenérem Springfieldského boxerského klubu, který v roce 2005 založil. Za tu dobu se z něj stal velký obdivovatel amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Clintonův skandál s Lewinskou, to byl velký průser Ameriky. V porovnání s Obamou nebo dementem Bidenem to byl však pan prezident, to bych mu odpustil i Lewinskou,“ sdělil ParlamentnímListům.cz.
A proč je tak jízlivý, co se prvního českého prezidenta Václava Havla týče? „Jak píšu v povídce Vaklav, byl jsem v tom kostele v New Yorku a přede mnou seděla veškerá ta pakáž. Samý komunisti. Rita Klímová, bývalá manželka Mlynáře a další. Mudrlant z Hrádečku tam koktal, ale všichni na něj: ‚Dear Vaklav.‘ Všichni levičáci se mu klaněli a objímali ho. To byla neuvěřitelná show.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský