Kandidát totiž potřebuje k tomu, aby mu bylo umožněno kandidovat, 50 tisíc podpisů. Právě spory o pravost se při minulých volbách staly jedním z témat, někteří kandidáti se totiž nominace nedomohli ani u soudů. Vnitro tak v současné době například navrhuje jen nutnost získání osmi tisíc podpisů, ale zato úředně ověřených. Nebo by zůstal počet padesát tisíc, ale lidé by museli připojit i číslo své občanky nebo cestovního pasu.

Návrhy změn zákonů poslalo ministerstvo vnitra však až v únoru, a tak není verze pro projednání v parlamentu stále hotova.

„Pokud se nic nezmění, pak může opravdu nastat chaos jako při minulé volbě,“ řekl k tomu šéf legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD). Ten zároveň dodává, že obě navrhované varianty ministerstva vnitra ztíží sběr podpisů. „Mám zkušenost z minula, kdy jsem kandidoval, že lidé příliš nejsou ochotni na ulici cokoli podepisovat. A když bych po nich ještě chtěl, aby vytáhli občanský průkaz a zapsali ho do nějaké listiny, tak to už je pro ně moc,“ uvedl.

Podpisy by i nadále nemuseli shánět ti kandidáti, které navrhne nejméně dvacet poslanců nebo deset senátorů. 

Prozatím vše více nahrává variantě, v níž zůstane číslovka 50 tisíc. V případě, že by se totiž tento počet měnil, musela by se měnit ústava. Ta totiž dnes výslovně uvádí podmínku právě 50 tisíc podpisů. „A v tom je kámen úrazu. Zatímco projednání běžných zákonů má lhůty, v případě ústavního zákona žádné neexistují. A každá změna ústavy vyvolává velké diskuse a navíc je třeba docílit třípětinového souhlasu v Parlamentu,“ uvádí Právo.