Hořejší je znepokojen myšlenkou profesora Prymuly, že se současnou epidemií se definitivně vypořádáme teprve tehdy, až chorobu prodělá více než 60 procent populace, a bude tak dosaženo kýženého stavu „kolektivní imunity“.

Že se pak virus přestane šířit proto, že pro něj zásadně klesne příležitost nakazit další jedince, to je podle Hořejšího nesprávný názor. „Já se naopak ve shodě s míněním většiny světových odborníků domnívám, že tento přístup je potenciálně škodlivý,“ myslí si.

V kontextu s tím zmiňuje doporučení, která začátkem března dali dva hlavní vědečtí poradci britskému premiérovi – nezavádět příliš plošná omezující opatření, ale nebránit co nejrychlejšímu promoření společnosti, a tedy dosažení stavu oné kolektivní imunity.

Tento přístup měl zabránit velkým ekonomickým škodám, ale nepovedlo se. „Britská vláda radu uposlechla, ale během necelých dvou týdnů začalo být zřejmé, že se rodí zdravotní katastrofa italského typu, a tak se strategie změnila. Toto zdržení stálo ovšem možná více než 15 tisíc životů,“ upozornil Hořejší. S tím, že podobný – možná ještě horší – scénář se nyní naplňuje v některých státech USA, zvláště v New Yorku.

Imunolog Hořejší zdůrazňuje, že se zdá, že u tohoto trochu atypického viru pravděpodobně ani příliš neplatí základní předpoklad, že jedinci, kteří onemocnění prodělali, zůstanou dlouhodobě imunní vůči opakované nákaze.

Prozatím také nevíme, jaká je nynější úroveň promořenosti populace, ale zdá se, že je zatím velmi nízká. To podle jeho slov znamená, že podstatné promoření populace je v nedohlednu, a naopak existuje dobrá šance, že bude možné naopak docílit eliminace viru.

„Přestaňme prosím koketovat s tím vysoce problematickým konceptem kolektivní imunity, snažme se o maximální eliminaci koronaviru především pomocí ‚chytrých‘ epidemiologických opatření,“ píše Hořejší. Věří, že v několika příštích měsících se dočkáme i účinných léků – řada se jich již testuje. Ale na vakcínu by příliš nespoléhal, její vývoj bude trvat dlouho a její účinnost nemusí být valná.