Istanbulská úmluva, formálně Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, je dokument, jehož cílem je ochrana obětí genderově podmíněného násilí, prevence násilí a stíhání pachatelů. Česká republika tuto úmluvu podepsala již 12. května 2016, avšak dosud ji neratifikovala, což znamená, že není právně závazná. Ratifikační proces v České republice byl v průběhu let několikrát odkládán, zejména kvůli sporům o některé pasáže úmluvy a její interpretaci.

V roce 2023 členské státy Evropské unie schválily připojení k Istanbulské úmluvě na úrovni EU, což vyvolalo diskusi o tom, zda by měla být závazná i pro Česko. Na začátku roku 2024 se ratifikací znovu zabýval český Senát. Dne 3. ledna organizační výbor schválil termín schůze, na níž mělo být o úmluvě jednáno. Schůze se konala 24. ledna, kdy Senát hlasoval o ratifikaci. Pro schválení bylo potřeba získat většinu hlasů, avšak z 71 přítomných senátorů bylo pro pouze 34, a úmluva tak nebyla ratifikována. Potřeba bylo hlasů 36.

Podle odpůrců úmluvy, mezi nimiž byli například členové ústavně-právního výboru Senátu, je Istanbulská úmluva ideologickým dokumentem, který zavádí koncept „genderového třídního boje“ a mohl by vést k diskriminaci mužů. Bývalý poslanec a zastupitel Jihomoravského kraje Zdeněk Koudelka například kritizoval Istanbulskou úmluvu jako dokument, který podle něj České republice nepřináší žádné nové ochranné mechanismy proti násilí, ale zároveň vyžaduje zavedení opatření, jež považuje za ideologická, nehospodárná a v rozporu se zájmy státu.

Na druhé straně příznivci, včetně předsedy Senátu Miloše Vystrčila, zdůrazňovali, že úmluva prošla několika meziresortními připomínkovými řízeními, a varovali před zaostáváním Česka za ostatními státy, které úmluvu ratifikovaly.

Jenže výsledky voleb do Senátu, které se v České republice uskutečnily dne 20. a 21. září 2024, přinesly změnu v obsazení Senátu, přičemž některé strany, které dosud úmluvu odmítaly, ztratily zastoupení. Senát by mohl o úmluvě hlasovat znovu v první polovině roku 2025, pokud bude návrh znovu projednán ve vládě. Zasadit se o to hodlá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, informoval web iDNES.cz. Ratifikace Istanbulské úmluvy by tak mohla být opět aktuální.

„Změnil se Senát a děje se přesně to, co jsme očekávali. Progresivisté se pokusí znovu prosadit Istanbulskou úmluvu, toto genderistické zlo,“ napsal k tomu na platformě X právník Robert Kotzian a poukázal na zdánlivou „náhodu“, že v době, kdy vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková oznámila obnovení snahy o prosazení Istanbulské úmluvy, se na profilu Strategické komunikace ČR, vedené plukovníkem Otakarem Foltýnem objevilo sdělení o vysoké četnosti násilí na ženách.

Krátké sdělení obsahuje též tvrzení, že každých 10 minut byla za rok 2023 zavražděna jedna žena. „Toto ‚strategické‘ sdělení je však poněkud tajemné v tom, kde k tomuto násilí v takové frekvenci dochází?“ ptal se Kotzian a upozornil na spojitost mezi zmocněnkyní Šimáčkovou Laurenčíkovou a zmíněnou komunikací.

„Je zanesení progresivistického zla v podobě Istanbulské úmluvy do právního řádu strategická hodnota státu? Nebo je to všechno jen shoda okolností a já zbytečně spekuluji?“ spekuloval právník Robert Kotzian, zda strategická komunikace tohoto druhu není využívána k prosazování progresivistické agendy.

Změnil se Senát a děje se přesně to, co jsme očekávali. Progresivisté se pokusí znovu prosadit Istanbulskou úmluvu, toto genderistické zlo.

Jakousi náhodou ve stejný den a nejspíš skoro ve stejnou hodinu, kdy hodná paní Šimáčková Laurenčíková vytáhne znovu do boje za… pic.twitter.com/7cfuFWoKWk

— Robert Kotzian (@RobertKotzian) November 25, 2024

V pondělí 25. listopadu, kdy ona strategická komunikace vyšla, byl Mezinárodním dnem boje proti násilí na ženách, podle vyhlášení Valného shromáždění OSN. Komunikace upozorňuje na to, že násilí na ženách je zásadním globálním problémem. Podle ní „nějaké formě násilí za svůj život čelila každá třetí žena,“ přičemž „k většině útoků dochází přímo v rodinách“. Dále uvádí, že „jen za rok 2023 bylo zaznamenáno více než 50 000 projevů násilí na ženách, které vedly ke smrti oběti“.

Mezinárodní den boje proti násilí na ženách
Násilí na ženách představuje zásadní globální problém. Z celosvětových statistik vyplývá, že nějaké formě násilí za svůj život čelila každá třetí žena. K většině útoků přitom dochází přímo v rodinách. Jen za rok 2023 bylo zaznamenáno… pic.twitter.com/qUylx9DPgK

— stratkom_cz (@Stratkom_CZ) November 25, 2024