V úterý devětadvacátého dubna 1986 vysílaly noční zprávy Československé televize jen krátkou zprávu o havárii jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu. Následující den se kratičká informace protlačí i do novin. Editor ji umístí do dolního rohu druhé strany deníku Svobodné slovo a doplní poznámkou, že v USA bylo jen v roce 1979 zaznamenáno 2 300 havárií, poruch a závad.

Zhruba tak vypadalo informování Čechoslováků o do nedávna nejhorší havárii v oblasti mírového použití jádra. Jejím dopadům se později vyrovnala až tragédie v japonské Fukušimě.

Celý text je ZDE.

„Je nechvalným znakem té doby, že k méně vědoucí menšině Evropy patřili občané socialistických států: Poláci, Maďaři, Rumuni a do značné míry i Rusové, Ukrajinci a Bělorusové. Téměř nevědoucí byli právě občané Československa,“ říká Miroslav Vaněk z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Média podle něj situaci hodnotila jako nijak dramatickou a více poukazovala na „buržoazní antisovětskou a antisocialistickou hysterii“. Ta podle režimu měla za cíl zpochybnit celý československý jaderný program.

Neinformovaných Čechoslováků se i přes opačnou snahu propagandy zmocňovala panika a začali si informace zjišťovat jinde. Prohlubovala se tak nedůvěra v mocenský aparát a ten uznal, že nutně musí informace odtajnit.