Vyšetřovatel Robert Mueller dospěl k závěru, že se v roce 2016 Rusko pokusilo ovlivnit prezidentské volby ve Spojených státech, ale stávající šéf Bílého domu Donald Trump do toho zapleten nebyl. Časopis Foreign Affairs si proto položil otázku, jak vyvinout na Rusko účinný tlak, aby se podobné věci neopakovaly, případně aby se neopakoval ruský scénář obsazení ukrajinského Krymu a tak podobně.

Jednu z cest představuje uvalení sankcí na ruskou ekonomiku. To největší zemi na světě bolí. Jenže podle Foreign Affairs nebolí natolik, aby to ruského prezidenta Vladimira Putina přimělo ke změně kurzu. Moskvu to neodradilo ani od podpory syrského diktátora Bašara Asada, ani od útoku na Sergeje Skripala na britské půdě, ani od ukončení podpory povstalců na jihovýchodě Ukrajiny. Jak tedy postupovat dál?

Foreign Affairs má za to, že Západ musí táhnout za jeden provaz a připravit takovou strategii, která bude bolet ruskou ekonomiku jako celek, ne jen některé oligarchy, případně některá odvětví. „Ambiciózní hospodářská strategie by mohla zvýšit politické napětí v Rusku a přesvědčit Putina, aby potlačil svou agresi,“ doporučil Foreign Affairs.

• Celý článek v angličtině naleznete zde

„Pravděpodobnější je, že ekonomický tlak Putinovy strategické záměry nezmění, podkopá jeho schopnost těchto strategických záměrů dosahovat,“ lze se dál dočíst v článku.  

Podobnou strategii se pokoušel uplatňovat už prezident Spojených států Ronald Reagan, a uspěl. Mohou tedy uspět i jeho následovníci. Zásadní prý bude podstatně oslabit ruský vojensko-průmyslový komplex. Spojenci USA jako Turecko nebo EU by neměli nakupovat z Ruska vojenskou technologii. To by prý Kreml opravdu pocítil. Trump by přitom neměl využívat jen hrozeb, ale také pozitivní motivace ve vztahu ke svým partnerům. Měl by americkou technologii nabízet za výhodných podmínek, aby po ní spojenci Washingtonu sáhli raději než po té ruské.  

Vedle toho by prý západní investoři měli přestat lít peníze do ruské energetiky. Rusko je velkým vývozcem energetických surovin a zastavení západních investic do ruského energetického průmyslu Moskva pocítí. „Pokud Evropa začne dovážet více zkapalněného plynu z USA, oslabí svou energetickou závislost na Rusku a to se této velké země opravdu dotkne,“ napsal také Foreign Affairs.

Na druhé straně by prý rozhodně nemělo dojít k zastavení obchodní výměny mezi Západem a Ruskem. To také pochopil už Reagan a jednal podle toho. Už Reagan podle Foreign Affairs také věděl, že takovýto ekonomický tlak nepřináší okamžité výsledky. Jde o běh na dlouhou trať. Když Reagan na počátku 80. let zahájil svůj plán, nečekal od něj, že tehdejší Sovětský svaz ihned změní svou politiku v Asii, v Latinské Americe nebo v Evropě. Ke změně sovětské politiky opravdu došlo, ale až po letech.

„Washington by měl být vždy připraven uvolnit tlak a zlepšit vztahy, pokud Rusko změní svůj kurz. Pokud se tak nestane, musí se Washington snažit dlouhodobě omezovat a podkopávat ruské hospodářství,“ uzavřel časopis.