Prezident Joe Biden a jeho poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan mu tehdy podle novinářů přednesli hrozivou prezentaci, v níž varovali, že bez okamžité podpory Ukrajina válku prohraje.

Už koncem října prezident Biden poprvé naléhavě požádal o velký balík zahraniční pomoci: 60 miliard dolarů pro Ukrajinu, 14 miliard dolarů pro Izrael, 10 miliard dolarů na humanitární pomoc a další peníze na bezpečnost amerických hranic. Dlouho se zdálo, že balíček nebude nikdy přijat kvůli nesouhlasnému postoji republikánů a zejména jejich prezidentského kandidáta Donalda Trumpa.

V sobotu byl ale zákon po složitých jednáních přijat, kdy ve Sněmovně reprezentantů hlasovalo pro jeho přijetí 311 kongresmanů a proti bylo jen 112. Senát toto opatření schválil v úterý pozdě večer a Biden zákon ve středu podepsal. Poté oznámil, že hned tento týden pošle Ukrajině balíček zbraní v hodnotě miliardy dolarů, čímž ukončil ságu, která dlouho vypadala jako Bidenova velká politická porážka. Klíčem bylo přesvědčit republikánského předsedu Sněmovny reprezentantů Mika Johnsona a rozdělení zákona na čtyři různé finanční balíčky.

Původní říjnový návrh balíčku na 95 miliard dolarů byl velmi neobratně sestaven, což vycházelo z politických kalkulací. Protože chuť republikánů financovat Ukrajinu opadla, Bílý dům doufal, že přidáním prostředků pro Izrael a na ochranu hranic bude těžké se postavit proti.

Krátce po jeho předložení byl zvolen předsedou parlamentu republikán Mike Johnson a téměř přes noc se z málo známého člena zadních lavic stal významný hráč celé americké politiky. Představitelé Bidenovy administrativy ho podle informací deníku The Washington Post záhy přivedli do Bílého domu na brífink o Ukrajině. Takových setkání od té doby proběhlo hned několik, to nejdůležitější koncem února.

Johnson, který předtím hlasoval proti každému návrhu zákona o financování Ukrajiny kromě toho úplně prvního, se postupně nechal přesvědčit, že podpora Ukrajiny je v zájmu Spojených států. Podle vysoce postaveného představitele administrativy Biden svému týmu řekl, aby Johnsonovi vysvětlili, co by porážka Ukrajiny znamenala pro Evropu a pro ambice Ruska. V sázce podle nich nebylo nic menšího než soudržnost NATO a budoucnost západní koalice.

Jenže ani spojení balíčku pro Ukrajinu s pomocí Izraeli a ochranou hranic, což je klíčové téma republikánů, k přijetí zákona nevedlo. Krátce před Vánocemi se zdálo, že jednání jsou blízko krachu. Biden proto pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Washingtonu, aby republikány zahanbil a přiměl je k financování války. Zelenského vystoupení však vyvolalo mnohem menší nadšení než jeho předchozí návštěva, kdy byli Američané ohledně obrany Ukrajiny mnohem zapálenější.

Když se šance na přijetí zákona zmenšily, klíčoví Bidenovi spolupracovníci vymýšleli, jak situaci nakonec zvrátit. Na stole údajně bylo několik variant přesvědčování váhajících republikánských zákonodárců a řešilo se, zda by je dokonce neměl oslovit sám Zelenskyj.

Mezitím se situace na Ukrajině stávala stále zoufalejší, Biden proto opakovaně tlačil na Mika Johnsona na pravidelných schůzích v Oválné pracovně. Donald Trump mezitím opakovaně vyjadřoval nesouhlas s přijetím balíčku, a to nejen kvůli pomoci Ukrajině. Trump totiž varoval, že i přijetí části zákona o hranicích, které bylo pro republikány klíčové, by jen pomohlo demokratům v nadcházejících volbách. „Ta dohoda od začátku pro část republikánů nebyla dobrá, ale debatovala se část o ochraně hranic před nelegální migrací. Pak náš kandidát na prezidenta řekl, že by byl raději, kdybychom to neschválili vůbec, takže tím se to vyřešilo,“ vypověděl vůdce republikánské senátní menšiny Mitch McConnell, který další pomoc Ukrajině dlouhodobě prosazuje a vynaložil na to obrovský politický kapitál navzdory názorům části republikánů.

Schůzka 27. února

Jedním z klíčových okamžiků byla schůzka v Oválné pracovně 27. února, na které se mimo jiné sešli Mitch McConnell, Mike Johnson a dále předseda demokratické senátní většiny Charles E. Schumer a vůdce demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries. Biden je měl povolat proto, aby jednali o odvrácení platební neschopnosti vlády. Byla to ale jenom zástěrka a místo toho všichni přítomní zatlačili na Johnsona, aby pomohl prosadit balíček pomoci Ukrajině i přes nesouhlas republikánů ve Sněmovně. Všichni totiž prý cítili, že nezkušený Johnson by se mohl obrátit směrem k pomoci Ukrajině.

„Připadalo mi, že opravdu chce udělat správnou věc. Dokonce i na schůzce 27. února v Bílém domě, kde jsme byli dost tvrdí ... Viděl jsem, že to chce udělat. Jen nevěděl, jak na to. Měl obavy o svou politickou budoucnost,“ uvedl Schumer.  

Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan a ředitel CIA William J. Burns na únorové schůzce přednesli hrozivou prezentaci, v níž varovali, že bez okamžité podpory USA Ukrajina válku prohraje. Podle zdrojů přímo ze setkání Sullivan informoval Johnsona o tom, kdy přesně by Ukrajině mohly dojít zbraně, a podrobně vyložil, kdy už nebude mít jediný dělostřelecký granát nebo raketu protivzdušné obrany.

Johnson se od svého obratu několik týdnů potýkal s tím, jak získat pro návrh zákona více republikánů ve Sněmovně reprezentantů. Ale v týdnech po napjatém jednání v Bílém domě 27. února si prý předseda začal uvědomovat, že velká část jeho frakce návrh zákona za žádných okolností nepodpoří a navíc mu budou republikáni hrozit sesazením, pokud bude trvat na prosazení balíčku.

V té době však podle interních zdrojů Johnson dospěl k závěru, že přijetí zákona o pomoci je správná věc, i když to znamená spoléhat se výhradně na hlasy demokratů nebo přijít o práci. „Podívejte, historie nás bude posuzovat za to, co nyní děláme. Právě teď je kritická doba na světové scéně. Mohl bych se rozhodnout sobecky a udělat něco jiného, ale tady dělám to, co považuji za správné,“ uvedl Johnson minulý týden.

Když Johnson vymýšlel strategii, uvědomoval si, že různé části návrhu zákona jsou trnem v oku různým politickým skupinám. Mnoho republikánů se stavělo proti pomoci Ukrajině, zatímco desítky demokratů by se mohly zdržet hlasování kvůli vojenské pomoci Izraeli.

Proto přistoupil na strategii přijetí čtyř oddělených zákonů: o zbraních pro Ukrajinu, pomoci Izraeli, financování Indopacifiku a dalších ustanovení o ochraně hranic. Tato hra zafungovala; čtyři návrhy zákonů prošly Sněmovnou reprezentantů a poté byly sešity dohromady a poslány do Senátu. Vítězstvím pro McConnella bylo, že dokonce i devět republikánů v Senátu, kteří byli původně proti balíčku, hlasovalo pro.

„Myslím, že na této cestě byly dny, kdy lidé pochybovali, zda to dokážeme dotáhnout do konce a najít k tomu cestu,“ uvedl poradce prezidenta Steve Ricchetti. „Prezidentův pokyn byl, abychom pokračovali v rozhovorech a snažili se vymyslet způsoby, jak vyhovět různým názorům, ale přitom to zvládnout,“ vylíčil Bidenův poradce.

Ve středečních poznámkách před podpisem zákona Biden prohlásil, že k tomu, aby se dostal zákon na jeho stůl k podpisu, vedla obtížná cesta. „Mělo to být jednodušší a mělo se to sem dostat dříve. Ale nakonec jsme udělali to, co Amerika dělá vždycky. Vzchopili jsme se, spojili jsme se a zvládli jsme to,“ uvedl prezident, že historie si to bude pamatovat.

Vzkříšení už téměř mrtvého balíčku pomoci Ukrajině stálo na názorovém obratu Mika Johnsona, který zároveň slaví dramatické politické vítězství. Johnson ukázal, že se klidně vzepře svým nejtvrdším členům, aby prosadil svůj názor. Tento krok pochopitelně rozzlobil řadu republikánů ve Sněmovně reprezentantů a plné důsledky pro Johnsona zatím nejsou zřejmé.