Při projevu prezident Si sklízel několikrát aplaus, například za vládní politiku proti šíření covidu-19, v projevu hájil také politiku nulové tolerance v pandemii. Nebo za slova o zvládnutí chaosu v Hongkongu. Tam se v posledních letech konaly masové protesty za demokracii, které čínská vláda potlačila i pomocí přísného bezpečnostního zákona, označovaného v některých médiích za kontroverzní.

Největší potlesk prezident sklidil za slova o Tchaj-wanu. „Sjednocení vlasti musí být a bude ho dosaženo. Budeme i nadále usilovat o mírové znovusjednocení, ale nikdy neslíbíme, že se vzdáme síly. Vyhrazujeme si právo použít k tomu všechny prostředky,“ řekl Si Ťin-pching. „Řešení tchajwanské otázky je záležitostí Číňanů, záležitostí, kterou musejí vyřešit Číňané,“ zdůraznil.

„Čína důrazně odmítá všechny formy hegemonie a silové politiky, je proti mentalitě studené války a proti vměšování do záležitostí jiných zemí,“ uvedl také čínský prezident, kterého poslouchalo na 2 300 účastníků sjezdu. Konkrétní země v tomto tématu ale nezmínil. Sjezd potrvá týden a potvrzení současného prezidenta ve funkci na další pětileté období se očekává až v závěru.

Největší část svého proslovu věnoval domácím tématům. „Čína posílí budování prvotřídní armády a posílí schopnost strategického odstrašování,“ řekl s tím, že armáda musí být dál pod absolutní kontrolou strany.

Si rovněž prohlásil, že Čína přijme opatření na zvýšení porodnosti, protože politici se obávají, že hrozící pokles počtu obyvatel Číny by mohl poškodit druhou největší ekonomiku světa.

Podle agentury Reuters použil Si v pracovní zprávě, z níž vycházel jeho projev, 89krát výraz „bezpečnost“ nebo „bezpečí“, což je více než 55krát v roce 2017, zatímco použití slova „reforma“ se snížilo na 48 z 68 zmínek před pěti lety.

Vůbec se nezmiňoval o vztazích se Spojenými státy ani o válce na Ukrajině.

Sjezd Komunistické strany Číny potrvá do 22. října a koná se převážně za zavřenými dveřmi. Nejdůležitějším úkolem účastníků je výběr nového stranického vedení. Lídrem strany zůstane téměř jistě prezident Si, označovaný za nejmocnějšího čínského politika od dob Mao Ce-tunga.