Kechlibar k tomu podotýká, že jde-li kritika ze všech stran spektra, nemusí to být nutně důkaz nestrannosti, ale také třeba neprofesionality. Stálo by podle něj za to zmínit aspoň dvě okolnosti, které tuto debatu přiostřují. Třeba, že licenční poplatek je poměrně vysoký a hodně jej zvýšila právě labouristická vláda v letech 1997–2010; tehdy rostl v podstatě každoročně. Ale velký skok nastal i za Thatcherové, což by člověk tak úplně nečekal. 

Od roku 2020 má být prý částečně zrušena výjimka, podle které neplatí licenční poplatky domácnosti, kde aspoň jeden člen má více než 75 let. To by mohlo postihnout až tři miliony domácností, takže toto rozhodnutí určitě BBC přátele ve veřejnosti nenadělalo. Současný poplatek za příjem barevného vysílání je 154 liber na rok, tedy zhruba 4600 Kč, což je na evropské poměry poměrně drahá služba.

Co však podle Kechlibara činí poplatky pro BBC extra kontroverzními, je druhá skutečnost, totiž že jejich neplacení je trestný čin. Neplatiči licenčních poplatků v Anglii a Walesu se dostávají před trestní soud nižšího stupně a vznikne jim záznam v rejstříku trestů. Více než desetina všech trestních řízení před nižšími soudy jsou právě případy dlužných poplatků.

O dekriminalizaci neplacení poplatků se uvažovalo už před několika lety, ale těsným poměrem 178:175 to zablokovala Sněmovna lordů, která navrhované změny odmítla. Pokud by se Johnsonova nová vláda rozhodla licenční poplatky buď dekriminalizovat, nebo úplně zrušit, nejspíš by podle Kechlibara opět narazila na nesouhlas lordů, ale ten může Dolní sněmovna snadno přehlasovat, chce-li.

Že se tak minule nestalo, byla hlavně prý otázka toho, že během tří měsíců měly být volby – a jejich výsledkem nakonec bylo směřování k brexitovému referendu, které se pro veřejnost stalo důležitějším tématem. Tentokrát je o brexitu ovšem již rozhodnuto, takže na téma „BBC a poplatků“ nejspíš přijde znovu řeč i na nejvyšší úrovni.